Psy jsem až na nějaké pauzy, měla celý život. Kočku nikdy. První zkušenosti s kočkou jsem nabyla až teprve nedávno. Netušila jsem, že i „obyčejné“ odčervení se může změnit v pěknou bitvu. Hádejte, kdo z ní vyšel vítězně.

nikita

Nikita, hrdina dnešního příběhu

Já jsem pejsková, manžel kočkomil. Díky němu jsem měla možnost poznat kočku, vlastně kocoura trochu blíž. Jeho povahu, zvyklosti, ale i dravost a sílu. Kočka si nenechá nic vnutit, to pro „kočkomilky“, kterých je mezi našimi čtenářkami opravdu hodně, jistě není nic nového pod sluncem.

Pokud tohle pravidlo platí pro všechny kočky, pro sibiřského tygříka, jak se tato rasa jmenuje, to platí dvojnásob. Je to velká osobnost, a běda tomu, kdo by ji chtěl „znásilnit“, přemoct, donutit k „poslušnosti“. Ten se se zlou potáže.

O tom se jeho páníček přesvědčil nesčetněkrát, já ve chvíli, kdy bylo potřeba kocourka převést k veterináři, neboť přestal přijímat potravu a nápadně zhubl. Už jenom umístění zvířátka do přepravky vyžadovalo kus odvahy, a bez tlustých ochranných rukavic by to byla věc takřka nemožná.

U veterináře v čekárně naštvaně hučel, jakmile se někdo, jemu nesympatický, přiblížil k přepravce. Oči mu zlověstně planuly a nebylo radno ho provokovat.

Z ordinace se ozvalo: „Další, prosím“, a šlo se do boje. Zvíře vystresované přepravkou a pachem ordinace kladlo pochopitelně odpor. Pan doktor byl pro tyto případy vybaven a nabídl tlusté kožené rukavice. Bez nich nebylo možné s kocourkem „komunikovat“.

Musel ho držet oběma rukama, aby ho pan doktor mohl prohlédnout.  Když mu dával injekci, vydal kocour řev plný zoufalství, ponížení a strachu, který jsem z hrdla kočky v životě neslyšela.

Podávání antibiotik injekční stříkačkou už jsme museli zvládnout doma sami. Postup byl stejný. Rukavice, odchyt a pak chvilkový zápas, než jsem mu medicínu vpravila do tlamy.

Horší to bude s tabletou na odčervení

Kočku neopijete rohlíkem jako psa. I v sebechutnějším pamlsku tabletu rozpozná a vyplivne. Jak dostat do kocoura pilulku bez újmy na zdraví? „To ho musíte chytit za volnou kůži za krkem a „vyvěsit“. V této pozici kočka strne a pootevře tlamičku. Tabletu pak musíte zavést hodně hluboko do krku, aby ji spolkla“. Taková je rada a suchá teorie, která se na našem kocourovi nedá aplikovat. I když ho chytnete za kůži podle návodu, je schopen artistického výmiku a zadníma nohama vás zdrápe tak, že si budete lízat rány ještě týden.

Nakonec jsme kapitulovali a zvolili metodu nepilulkovou. Pomocí pipety vetřít účinnou látku mezi lopatky, která se přes kůži vstřebá do krve. I tak to musíte udělat šikovně. Ne že se s pipetou pohrnete na kocoura. Musíte ji pěkně schovat, a aplikovat při chování a hlazení.

Ale stejně jsem chtěla vidět to „vyvěšení“ v praxi. Funguje to vůbec? Moje teta, zkušená chovatelka, mi to názorně předvedla na největším kocourovi, co má doma. Kocour visel jako hadrová loutka, všechny nohy bezvládně svěšené podél těla a tlamu lehce otevřenou. Dvěma prsty uchopila pilulku a spustila mu ji do krku. Kocour ani nemrkl a bylo hotovo.

Všechno se prostě musí umět. Ale my radši zůstaneme u těch pipet.

Čtěte také:

Reklama