Je možné, aby dnes ještě někdo neznal Úžasnou Zeměplochu Terryho Pratchetta? Tato skvělá knižní série u nás začala vycházet už v roce 1993 a za tu dobu si našla svoje fanoušky podobně jako na celém světě. A že opravdu nevíte, o co jde? Tak vězte, že jste o hodně přišli! Čtěte dál!

Terry Pratchett je Brit. Dá se předpokládat, že by tedy mohl být i majitelem jednoho britského humoru. A je to pravda. Dokonce vlastní jeden z takových, které se proslavily po celém světě, kde jeho knihy vycházejí. Cokoli dnes napíše, dostane se v Británii do první desítky v prodejnosti (ne že by to u nás bylo jinak, Zeměplocha je prostě hit).

A o čem že to píše? Obálky jsou podivně pestré, mnoho škarohlídů se třese odporem, jen je vidí, natož aby je vzali do ruky! A je to jen a jen jejich smůla. V Pratchettových knihách se totiž ukrývá celý svět. Doslova i obrazně. Terry Pratchett vymyslel (tedy lépe řečeno z indických pověstí převzal a domyslel) Zeměplochu – placatý svět, který na svých zádech nesou čtyři kosmičtí sloni. Hloupost, říkáte? Na čem by ti sloni stáli? Na A´Tuin. To je vesmírná želva, která pluje od jednoho konce vesmíru na druhý. Zeměplocha je prostě magický svět, který je takříkajíc odrazem naší Země.

Pomocí něj Terry Pratchett nastavuje zrcadlo nejen literatuře, ale i světu. Zeměplocha je trochu od všeho. V žádném případě se o ní ale nedá mluvit jako o klasické fantasy. Spíš jako o románech s fantasy kulisou. Čas od času jde o detektivku, čas od času o horor nebo jemně filosofující prózu. O tom, že Pratchett psát umí svědčí i fakt, že jeho Zeměplocha se objevila před čtvrtstoletím a dokázala se stát fenoménem světové literatury (u nás vychází „pouze“ patnáct let).

Knih je v zeměplošské sérii třicet jedna, ale mimo ně existuje ještě množství dalších publikací (třeba knihy pro odrostlejší děti, které jim stejně čtou i dospělí).

Zeměplocha je osídlena desítkami postav, z nichž některé s Pratchettem spoluexistují po celou dobu jeho psaní. Mezi ty nejoblíbenější patří personifikovaný (ten) Smrť, mág Mrakoplaš, velitel Noční hlídky Samuel Elánius, patricij Vetinari, čarodějka Bábi Zlopočasná (s tou hrají v Divadle v Dlouhé dokonce dvě hry!) a její věrná souputnice Stařenka Oggová. To je ale jen krátký výčet těch nejslavnějších.

Letos i u nás vyšel třicátý první díl Zeměplochy, který se opět vrací k Noční hlídce a k městu Ankh-Morporku. Kniha se jmenuje Buch!, což je název hry podobné šachům (jen figurky jsou trolové a trpaslíci). Ve městě se objeví hlubinní trpaslíci, kteří nikdy neviděli denní světlo, a v Ankh-Morporku, největším městě Zeměplochy, začnou potíže. Když dojde k vraždě, do celé záležitosti se musí vložit Samuel Elánius se svojí Noční hlídkou.

Jde o další z příběhů s detektivní zápletkou, ale stejně jako u většiny Pratchettových knih to není ani zdaleka všechno. Zeměplocha má totiž vždycky víc rovin, z nichž si každý může vybrat tu, která je pro něj přitažlivá. Je to detektivka, dobrodružná literatura, humoristický román, ale také filosofování nad tím, co musí člověk činit, aby byl sám sebou, a kde jsou hranice, za které by se neměl nikdy pouštět.

I přes desítky gagů je poslední Zeměplocha docela temné a hluboké čtení, které připraví čtenářům skvělou zábavu i zamyšlení nad lidskou tolerancí a snášenlivostí. Je to tedy další kniha, která je žánrově dost nezařaditelná. I když… Hodí se na ni jedna škatulka, která ji přesně vystihuje: Úžasná Zeměplocha!

Zeměplochu celých patnáct let vydává nakladatelství Talpress ve skvělých překladech Mistra českého jazyka Jana Kantůrka (pokud budete mít, milé čtenářky, zájem, přineseme s J. Kantůrkem rozhovor).

Reklama