Jitčin manžel pokaždé, když byli na nějaké oslavě nebo večírku, tak se po čase vypařil a nechal Jitku sedět u stolu samotnou. Buď stál u baru s kamarády, nebo byl někde venku, nebo oslňoval ženy u ostatních stolů. Avšak tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až…

woman

…až se ucho utrhne.
Jitka svému manželovi ale uši trhat nebude. Na radu své nejlepší kamarádky nebude ani sedět v koutě a vyprdne se i na to, aby toho svého poletavého motýla hledala. Prostě mu jen vrátí stejnou měrou to, co dělal po léta on jí.

Podnikový večírek

Každoročně, provázen velkými přípravami, je v období mezi Mikulášem a Vánocemi uspořádán v podniku Jitčina manžela Pavla vánoční večírek. Vzhledem k jeho zaměstnání se nese tak trochu ve snobském duchu, podmínkou je společenský oděv, nejlépe smoking, u žen róba nebo koktejlky.
Jitka se vždycky snažila, aby se reprezentativním typům přítelkyň a manželek Pavlových kolegů vyrovnala, ale šlo to těžce. Po dítěti přibrala kila, která se těžko shazovala. V porovnání s okolními skoromodelkami tak její faldíky nevypadaly nijak vábně.
Pavel, ten ji začal ignorovat už po příchodu a poletoval jako motýl mezi ostatními.

Na letošním večírku mu však křidýlka povadla.
Jitka se totiž rozhodla jít do sebe a od jara hodně zhubla. V jejím úsilí jí velice pomáhala výše zmiňovaná kamarádka, která nad ní doslova bděla ostřížím zrakem, jenom když se Jitka dotkla pohledem třeba čokolády. Chodily spolu cvičit, běhat, kamarádka jí pomohla sestavit i zcela nový jídelníček, protože v tomto oboru pracovala (takovou kamarádku by asi uvítala každá).

A výsledky se dostavily. Jitce se krásně vytvarovala postava, měla štíhlý pas i štíhlé nožky jako předtím, než otěhotněla. Jen Pavel to nějak nezaregistroval.
„No počkej, my ti ještě ukážeme,“ kuly kamarádky pikle.

Blížilo se datum podnikového večírku. Jitka si našetřila na opravdu krásné, černé sexy koktejlky, které jí pomohla vybrat její kamarádka.
„A ne abys je Pavlovi ukazovala,“ říkala ji, když vycházely z obchodu.
„Obleč si je až ten večer, než půjdete. A kdyby něco, budu tam.“
Měla jim totiž ten večer hlídat dcerku.

Přišel den D. Tedy spíše večer V. Kamarádka už byla u nich doma, aby pohlídala dcerku.
„Děléééj, tobě to trvá,“ volal z předsíně už nachystaný a nedočkavý Pavel.
Jitka se objevila ve dveřích v těsných přiléhavých sexy koktejlkách.
„No, to nemyslíš vážně? Snad v tom nechceš jít?“ polkl nasucho Pavel.
„A proč by v tom jako nešla? Má na to super postavu,“ rýpla si ve dveřích její spojenkyně, kamarádka.
„Bude ti zima,“ snažil se už smířlivějším tónem Pavel.
„Snad jedeme taxíkem, ne?“ namítla už i Jitka.

Na podnikovém večírku byla královnou. Všichni ji chválili, kolik zhubla, jak se změnila, jak krásně vypadá. Pavlovi kolegové ji zvali opakovaně k baru na panáka a pořád si Pavla dobírali, co s tou ženou dělal, že tak zkrásněla.

Pavel nedělal nic, vlastně si toho doma ani moc nevšiml.
A nedělal nic ani na večírku. Byl konec jeho poletování. Pořád byl Jitce v patách, ani na chvíli se od ní nevzdálil. A když pak šla s jednou slečnou z večírku na záchod, aby jí pomohla opravit rozbitý zip na šatech, takže se na záchodě hodně dlouho zdržely, byl úplně nepříčetný, kde tak dlouho byla a že už by měli jít domů.
„Jdi si sám!“ řekla mu Jitka, trochu už posilněna alkoholem.

Domů nakonec odešli přece jen spolu. A Pavel si uvědomil, jaký byl vůl, že Jitku miluje a nechce o ni přijít. I kdyby ta kila zase nabrala.

Čtěte také:

Reklama