Reklama

Podle jejího syna sdíleli domov s chlapcem bez očí. Ona tomu nevěřila. Ovšem zvláštní okolnosti ji donutily nový byt opustit. To byl příběh, který jste si mohla nedávno přečíst ZDE (klikni). Dnes se k tomuto příběhu zahaleného rouškou tajemna vrátíme. Opravdu s nimi žil mrtvý hoch?

Ač Eliška domov nechtěla opustit, nakonec tak učinila. Strach byl silnější než ona. „Jednou v noci jsem se probudila a můj syn nebyl v posteli. Seděl v obýváku, smál se a něco povídal do prázdna. Nařídila jsem mu, ať si jde lehnout. Odpověděl, že nemůže, že si to Pepíček, chlapec bez očí, nepřeje. Nevydržela jsem to a zakřičela na něj. Podíval se na mě a řekl, že jsem teď Pepíčka rozzlobila. K ránu jsem uslyšela velkou ránu. Šla jsem se podívat, co se stalo. Vyhořela zásuvka...“

Druhý den už byla Eliška i se synem odstěhovaná u otce. Vše mu odvyprávěla. Bála se, že neuvěří, ale on jí naopak dal kontakt na svou kamarádku, jejíž přítel je něco jako médium. „Zavolala jsem mu a byla jsem zvědavá, co se dozvím. Na to, co mi řekl, jsem ale nebyla připravená,“ přiznává Eliška.

ghost

„Sešli jsme se před domem. V kostce jsem mu odvyprávěla, co se v bytě děje. Přikývl, chytl mě za ruku a řekl, že vše bude v pohodě. Vešla jsem do bytu a on se zastavil mezi dveřmi. Pobídla jsem ho, ať jde dál. On si dal prst před ústa a udělal gesto, ať jsem potichu.“ Eliška měla po celou dobu jeho návštěvy hodně zvláštní pocit.

Nenechte si ujít:

„Po pár minutách, co se pohyboval v bytě a sahal na stěny a vybavení domácnosti, mi oznámil, že je zde opravdu duch malého dítěte. Podle jeho slov odešel ošklivou násilnou smrtí, ale už před desítkami let. Jeho energie zde stále přetrvává.“ Ta představa, že Eliščin syn vážně komunikuje s mrtvým chlapcem, byla hrozná. „Uklidnil mě a řekl, že je to normální. Některé malé děti vidí mrtvé a komunikují s nimi. Prý se není čeho bát. Naším bytem pouze prochází, jen se tu občas zastaví. Jeho místo je o dvě patra výše.“ Eliška byla z informací vyděšená. Uklidnila se tehdy, kdy dotyčné medium nakreslilo zvláštní ornament na společnou fotku Elišky a jejího syna. Kresba je má ochránit před negativní energií.

Eliška se synem už opět bydlí ve svém bytě. „Od té doby se nic děsivého nestalo. Ano, pár „zvláštních“ chvil se synem zažívám, ale už na to pohlížím jinak. Nejsem vyděšená. Spíš je mi mrtvého hocha hrozně líto. Jeho dušička stále bloumá. Jediné, nad čím neustále přemýšlím, jestli nemám jít za těmi, co bydlí v bytě zemřelého chlapce a předat jim kontakt na onoho „vymítače duchů“, který mi tolik pomohl.“

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také: