Trochu historie čtenářky nezabije

Důsledky nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) znali především námořníci v podobě život ohrožujícího skorbutu (kurdějí) již ve starověku a středověku. Pro odbornou i laickou veřejnost však tuto cennou látku poprvé izoloval až maďarský vědec Albert Szent-Györgyi v roce 1926. První gram syntetické kyseliny askorbové v podobě bílého krystalického prášku získal Szent-Györgyi z hovězí nadledvinkové kůry a později i ze šťávy pomeranče a zelí.

 

Význam pro organismus

Člověk je sice nazýván Pánem tvorstva, ale vitamín C si na rozdíl od většiny svých „poddaných“ vyrobit ani ukládat do zásoby nedokáže. Kyselina askorbová patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě a je považována spolu s kyselinou listovou, kyselinou pantotenovou, vitamínem B12, B1, K a A  za měně stabilní vitaminy.

 

„Céčko“ je nezbytné pro optimální funkci všech buněk lidského těla, neboť se podílí na tvorbě mezibuněčné hmoty a jeho funkce známého antioxidantu ho předurčuje k ochranné roli před poškozením buněk volnými radikály. Ovlivňuje též vytváření hormonů v nadledvinách a hypofýze. Dále se účastní tvorby imunoglobulinů, ovlivňuje též aktivitu bílých krvinek, které mají rozhodující vliv na obranyschopnost organismu proti nemocem. V neposlední řadě napomáhá odbourávání cholesterolu v játrech, čímž předchází ateroskleróze, a tím následně jejím závažným komplikacím, jako je např. angina pektoris, infarkt myokardu a mozková mrtvice. Nezapomeňme na to, že je tato kyselina vydatným pomocníkem vstřebávání železa, její nedostatek tedy může být nepřímou příčinnou některých typů anémie (chudokrevnosti).

 

Aurecon - 5. pachy

 

V české populaci se s kritickým nedostatkem vitamínu C, jak tomu bývalo v u námořníků trpících kurdějemi, naštěstí nesetkáváme. Nicméně s  částečným nedostatkem (pod 10 mg/ den) se bohužel i v ČR setkat lze. Projevy tohoto stavu jsou chronická únava, sklon k infekcím, špatný stav dásní a krvácení z dásní, zvýšená kazivost zubů, deformace kloubů, problémy s křečovými žilami, žaludeční nevolností a podrážděností.

Na dostatečný příjem by měli dbát především kuřáci (1 cigareta vám ukousne zhruba polovinu denní potřeby „Céčka“, která se odhaduje na 60 mg), vášniví milovníci alkoholu a osoby žijících v oblastech s velkým znečištěním ovzduší. Pokud se léčíte léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (acylpyrin), diuretiky nebo konzumujete hormonální antikoncepci, vaše denní potřeba vitamínu C také vzroste. Zvýšenou potřebu mají samozřejmě i kojící a těhotné ženy, dále pacienti s infekčními chorobami, lidé po operacích, úrazech a těžce pracující osoby. Není na škodu si naordinovat vyšší dávku v případě, že jste ve stresu.

 

Největší zabijáci „Céčka“

» Tepelné kuchyňské úpravy pokrmů – i k vitaminům šetrné tepelné úpravy, jako je např. krátkodobé vaření v páře, mohou způsobit až 50 % ztrátu vitamínu C. Další klasické úpravy nás o kyselinu askorbovou připraví takřka úplně.

 

» Ohřívání jídel - při opětovném ohřátí pokrmu počítejte se ztrátou zbylého vitamínu až o 70-90 %.

 

» Dalším nepřítelem je vzdušný kyslík a světlo - oloupané a naporcované ovoce a zelenina velmi rychle ztrácí mnoho svých výživových předností. Kvůli velkým ztrátám vitamínu C se též nedoporučuje strouhání. Čím větší plochu potraviny vystavíme uvedeným zevním vlivům, tím větší ztráty budou.

 

» Dlouhodobé skladování ovoce a zeleniny -  je dalším viníkem velkých úbytků této cenné látky. Např. brambory mají ke konci podzimu o více než polovinu menší množství kyseliny askorbové, než měly na podzim.

 

» Vyluhování – při kuchyňských úpravách je nejčastěji tato metoda kombinovaná s použitím vysokých teplot. Úbytek vitamínu je pak úměrný množství vody a době trvání vaření či dušení. Ideální je spíše krátkodobé dušení v malém množství vody s použitím spíše větších kusů potravin, v případě brambor se doporučuje je před vařením neloupat.

 

» Pomalé rozmrazování – ovoce a zeleninu, pokud je to možné, rozmrazujte rychle ponořením do vařící vody. Při pomalém rozmrazování dochází k potrhání buněčných stěn, to má za následek únik značného podílu kyseliny askorbové a dalších vitaminů spolu se šťávou, uvolňovanou z plodů.

 

Několik nejlepších zdrojů vitaminu C na závěr

Šípky, černý rybíz, kiwi, brokolice, červený rybíz, papája, červené papriky, citrusové plody, kapusta, křen, zelí, petržel, jahody, mango, ředkev, kopřiva, rakytník.

 

Zdroje:  S chutí za zdravím, J. D. Pamplona Roger
             Vychutnej život, J. D. Pamplona Roger  

             Děti a my – Můžeme vitaminům uškodit? MUDr. Vendula Papíková   

Reklama