Čtenářka Samečka má jisté věštecké nadání. Když byla poprvé těhotná, hned věděla, že čeká holčičku. Napodruhé se zařekla, že to bude kluk a... to už si přečtěte samy.

Jde naplánovat pohlaví dítěte? Čtenářka Samečka pro to udělala maximum.


Pozor, milé čtenářky,

tento příspěvek je vysoce diskutabilní, proto jej berte s nadhledem, humorem a prosím Vás tímto o shovívavost.

Plány sem, plány tam, já se přiznávám bez mučení, musela jsem se vdávat... Nebyla jsem zase tak praštěná, chodili jsme spolu a prostě se to přihodilo a ani jednomu z nás to nijak nevadilo. Vzali jsme se a čekali na náš malý zázrak. Teda můj muž čekal miminko a já holčičku. „Jsi ješitná, povrchní a cáklá,“ poslouchala jsem ze všech stran. Bylo mi to fuk, já si mlela svoje a na klišé o tom „aby to bylo hlavně zdravé“ jsem tvrdohlavě odpovídala své „jo, jasně, ať je to zdravé děvčátko“... Matka mě posílala na psychiatrii a tchýně mi kladla výhružné otázky stylu: „Bože, ty somárica, keď to bude chlapček, čo ho hodíš do kontajnera?“ Já se zabejčila a maminku a tchýni neuznávala hodnými odpovědí, maximálně jsem prohodila, že jsem natrefila na růžové froté a mašličky s perličkami a jdu šít dupačky. Celá rodina byla na prášky, já klidně porodila holčičku a měla jsem od nich pokoj. Vyčerpané matky zanesly do kostela obětinu ve formě peněžního příspěvku a já prorocky pronesla: „A druhé bude kluk.“ Maminka slovenská zavrávorala a pronesla: „Jezusmária, ja ťa ozaj zabijem“ a moje maminka zalkala, že šestinedělky se nesmí, bohužel, ani zfackovat.

Za tři roky jsme se s mým drahým manželem začali bavit o druhém potomkovi. Můj muž zamyšleně pronesl: „ Chcem, aby to bol chlapček. Zdravý!!!!“

Já jsem se zabejčila podruhé, avšak rozhodla jsem se neponechat nic náhodě a započala výzkum století. Opatrovala jsem své staré babičky a tak jsem si přinesla notes a dolovala z nich všechny možné (spíš teda nemožné) babské rady a pověry a vše pilně zapisovala. Pak jsem naběhla do knihovny a z lékařských, ženských a dalších časopisů vypisovala postřehy o početí dítěte. Našla jsem všelijaké bláboly, to byste koukaly...

Od polohy při „výrobě“, přes mrštnost chlapeckých a vytrvalosti holčičích spermií, teploty v místnosti, přes ovlivnění stravou, která je bohatá na draslík či hořčík. No, debil, co vám budu... Všechny tyto informace jsem si přimagnetkovala doma na lednici a plnila je do puntíku. Manželovo reptání, že mu v ložnici omrzají končetiny a nebo že už nemůže čočku ani vidět jsem utínala razantní : „Chceš kluka? Tak neremcej, ať máš pocit, že jsi pro to udělal maximum!“ Za čas jsem otěhotněla. Rodinní příslušníci všem známým popisovali, že si mysleli, že jsem celkem chytrá holka, ale šeredně se pletli, protože jsem naprostý magor a měli by mě zavřít do ústavu pro choromyslné.

Abych to neprotahovala, máme kluka, už je mu osmnáct. Mise završena.

Samečka s úsměvem

Pozn. Red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 21.8.2013: Společné plány

  • 77Jaké plány jste si s partnerem již splnili?
  • Které na splnění ještě čekají?
  • A jaké jste v průběhu času přehodnotili?
  • Na jakých snech jste se shodli a na kterých ne?

Na tyto otázky mi můžete odpovědět v příspěvku k tomuto tématu. Plány to mohou být různé, malé, větší, velké, osudové... Počínaje kopií morčátka, pejska, přes společnou dovolenou třeba někde v exotice, až k dětem, domu, společné firmě, životu v zahraničí, v přírodě – fantazii se prostě meze nekladou. Můžete mi i napsat, kdo z vás je akčnější při jejich plnění? Jeden z příspěvků, který dorazí do 15.00 hodin 21.8.2013 a bude dlouhý alespoň jako tento odstavec textu, odměním jako vždy pěkným dárkem. Tím je tentokrát: krásnou knihu 77 výletů po stopách Starých pověstí českých (Universum) - k pohodovému plánování výletů. Redakční e-mail, na který příspěvky posílejte, zní...

Reklama