Začal bych výrokem francouzského spisovatele Viktora Huga: Řetězy manželství jsou natolik těžké, že je musí nosit dva lidé. Někdy i tři.

To je jeden z těch náhledů na nevěru, který dnes budeme brát za bernou minci, protože pokud chceme erotický večer o nevěře, neobešlo by se to bez něj.

Tak, drahé čtenářky, svěřte se mi v dnešní večerní editaci, co se musí stát, abyste byly nevěrné. Musí to být kouzlo okamžiku a překvapení? Nebo naopak dlouhodobé udolávání, kterému tak slastně nerady podléháte? A co otázka výčitek? Zdá se vám pak o přistižení nebo naopak o dalším smrtelném hříchu mimo manželské lože? A nebo se vám zdá dokonce o přistižení, ale s tím, že to bude konečně to pravé?

Nepociťujete v zakázaném ovoci právě tu nejlepší a nejsvěžejší chuť? Není to nakonec tak trochu jako s nějakou exotickou kuchyní? Každý si jednou za čas rád zajde do japonské restaurace, kde ochutná podivné a rozhodně zajímavé pokrmy, které jsou velice delikátní... Ale stejně se těší na každotýdenní nedělní svíčkovou hezky v pohodlí domova...

Určitě se najde někdo, kdo mi dá zapravdu. A stává se to, známe statistiky! Je to lidské, takže se není zas až tak moc za co stydět. Pochopitelně že daleko nevěrnější jsme my, chlapi, ale jsem si jistý, že i tady se najdou čtenářky, které, klidně anonymně, nabídnou svůj příběh, aby dokázaly, že to stálo za to!

Napište mi třeba i o tom, jak se pak chováte/chovala jste se doma. Rozhodně se přikláním k odborné psychologické radě: Zatloukat, zatloukat, zatloukat! Jinak to snad ani nejde.

Ale v první řadě mi pište, jaké to bylo, jak se to vůbec stalo, kdy vás to prvně napadlo a proč jste to vlastně udělala? A stalo se vám někdy, že se z nevěry vyklubal ten pravý? Nebo se jednalo spíše o pochybení? Jsem tu celý večer pro vás a odměním vás nějakým „zajímavým“ dárkem na zpestření „nočního života“!

Reklama