„Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně?“ zpívá se v jedné z nejznámějších českých koled. Jak ovšem chudák svatý Štěpán ke koledám přišel, je poněkud záhadné. Pravděpodobně došlo ke smísení několika tradic – těch „kolednických“ (více zde) a oslav svátku svatého Štěpána (více zde), prvního mučedníka křesťanské církve.

Štěpán si koledoval
I když jistou spojitost mezi koledami a Štěpánem bychom, při troše snahy, nalézt mohli. „Ty si koleduješ, Štěpáne,“ řekl možná někdo z židovské velerady jáhnovi Štěpánovi, když kázal o Ježíšovi a o tom, že ho Židé zabili. Jenže Štěpán si koledovat nepřestal a tak si nakonec vykoledoval... Ale pojďme se na jeho příběh podívat od začátku.

Jeden z jáhnů
O Štěpánovi toho vlastně příliš nevíme – zmínka o něm je jen ve Skutcích apoštolů. Tam se o Štěpánovi mluví jako o jednom z prvních sedmi jáhnů mladé církve. Apoštolové je vysvětili vkládáním rukou, aby sloužili při připomínce Poslední večeře a pečovali o chudé a opuštěné. Posláním jáhnů, neboli diakonů (z řeckého diakonos – služebník) bylo starat se o hmotné potřeby církve a o pomoc chudým. Spolu s apoštoly pak měli vydávat svědectví o evangeliu.

Štěpán před veleradou
Štěpán byl podle jména (Stephanos – z řeckého koruna či vítězný věnec) zřejmě jedním z helenizovaných Židů. Pravděpodobně byl vzdělaný a vyznal se jak v židovských spisech, tak v řecké filosofii. Byl prý nadán darem neuvěřitelné výmluvnosti a přesvědčivosti a při jeho kázáních mnozí uvěřili. To se ovšem nelíbilo židovské veleradě, a tak si nechala někde mezi lety 36 až 38 Štěpána předvést s tím, že mluví proti Chrámu a Zákonu. Štěpán přednesl obdivuhodnou řeč, opírající se o Starý zákon a rabínskou tradici, v níž zdůraznil zejména to, že Boha lze nalézt i jinde než v Chrámu. Obvinil také Židy, že neustále pronásledují a zabíjejí boží proroky. A celé své vystoupení završil popisem vize, podle níž stojí Syn člověka po pravici Páně.

První mučedník
Židy řeč tak rozzuřila, že Štěpána vyvlekli za brány Jeruzaléma, pravděpodobně severně od Damašské brány, s tím, že ho ukamenují. Šaty kamenujícím mužům tehdy hlídal mladičký Saul – budoucí „apoštol národů“ sv. Pavel. Právě na jeho obrácení se prý měla vliv Štěpánova modlitba „Pane, nepřičítej jim tento hřích!" Svatý Augustin později napsal: „Kdyby se byl Štěpán nemodlil, církev by nebyla získala Pavla."

Jak to asi bylo s koledami
Protože byl Štěpán jáhnem, stal se také patronem jáhnů. A protože se jáhni starají mimo jiné o chudé, vznikla tradice dávat na jeho svátek chléb chudým. Možná že právě tento zvyk vedl ke spojení svátku svatého Štěpána s koledou. Protože je Štěpán uctíván také jako patron koní, bývá na jeho svátek koním žehnáno – házela se na ně hrst ovsa jako symbol kamenování. Požehnanou vodou se kropili koně i krmivo a do krmiva se přidávala požehnaná sůl.

Chodíte koledovat? Na Štěpána, nebo jindy? Nebo na Štěpána navštěvujete příbuzné? Věděla jste, že Štěpán byl první mučedník? Znáte nějaké jiné slavné Štěpány?

Reklama