Reklama

Co se vám vybaví, když slyšíte tuto větu?

Jasně, klišé manželských ložnic znamenající „Dnes se mnou nic nebude.“ Cha cha. Mně třeba půvabná Jana Brejchová ve filmu „Hodíme se k sobě miláčku?“
A nebo maminka zalezlá v potemnělé ložnici, se studeným obkladem na čele a kýblem u postele. Ano migréna je asi šílená věc a my děti jsme si už zvykly, že když maminku popadla, chodily jsme po špičkách, šeptaly a nic po ní nechtěly.
Ještěže jsem to po ní nezdědila. Hlava mě bolí jen párkrát do roka a spraví to jeden obyčejný prášek.
Takže já vlastně nevím, co bych měla k bolesti hlavy říct nebo napsat, a tak jsem si udělala takovou malou anketu a obrátila se i na čtenářky:

A toto jsou jejich poznatky:

Mám tatu a tata má migrénu. Když ho to chytne, tak prozvrací a proskučí den. U dvoumetrového chlapa to působí obzvlášť politováníhodně. Ovšem v souvislosti s tatovou migrénou jsem zažila velmi zvláštní věc. Zvláště při notoricky známé rozhádanosti naší rodiny.
Rodiče mají velký dům, a tehdy jsem ještě bydlela u nich. Jednoho rána mě chytl žaludek, takže jsem strávila několik hodin s hlavou v míse. Pak se to nějak usadilo, šla jsem si udělat kafe a slyšela jsem otce šramotit dole ve sklepě. Takže jsem si kafe vzala dolů, že pokecáme nebo něco. Otec ovšem pro změnu zvracel na záchodě ve sklepě, stižen migrénou - to byl ten šramot.
Takže jsme tak seděli, zpocení, zelení a totálně vyčerpaní ve vzácném okamžiku porozumění a rodinné shody.
Pointa žádná.
Gentiana

Trpím migrénami, ale ne tak často jako dříve. Než jsem měla obě děti, bylo to i dvakrát do měsíce. Nejdříve lehké motání hlavy, potom nevolnost někde od žaludku, píchání ve spánku a pak tlak v celé hlavě. Neschopnost uvažovat, fungovat. Často doprovázané zvracením, které většinou na chvíli uleví.

Když si včas stihnu dát kouzelný růžový prášek (můžu jmenovat Ibalgin? :-)), tak většinou do půlhodiny zabere a migréna je zažehnána. Když to nestihnu (jsem třeba někde, kde prášek nemám), tak se migréna rozjede a pak ji nezastaví nic než vrazit někomu obě děti, lehnout do postele a spát. Během několika hodin můžu už trochu lépe fungovat, ale z doby největší bolesti mi zbude výpadek paměti, nic si nepamatuju a když, tak velice mlhavě.

První úžasné období jsem zažila, když jsem čekala Josífka, to bylo devět měsíců bez jediného zabolení hlavy. Potom další dva roky celkem klid, migréna tak jednou za tři měsíce. Další těhotenství, zase bez migrén, po celou dobu. A od druhého porodu mě migréna chytne tak dvakrát, třikrát do roka. Vždycky je v tom nevyspání (Toninka a její rostoucí zuby), stres, málo tekutin, hodně kafe. :-) Ale i tak mají mé současné migrény mírnější průběh než dříve. Mnohdy pomůže nadměrné pití Magnesie, potřít si čelo a spánky tymiánovým krémem a na chvilku si lehnout.

Lituju ale upřímně lidi, kteří na migrény trpí častěji než já. Musí to být utrpení. :-(
sunnynka

Další příběhy najdete kliknutím na následující nick: 

 Věrulinka; Eliza; MartinaC; Haníczech a átéčko (NOVÉ)

Máte stejný problém? Chcete se podělit i o svá bolení? Napište nám!