Dnes tu máme příběhy žen-in, které se ujaly opuštěných zvířecích sirotků. Čtenářka s nickem Renicek nám poslala příběh koťátka, kterého se ujala jiná kočka. To je teprve dojemné.

Sirotci, to je absolutně smutné, dojemné téma a to platí i o těch zvířecích. My se doma staráme dokonce o dvojnásobného sirotka. Před rokem přinesla dcera domů malinké koťátko. Žalostně hubené, mokré a vystrašené. Našla ho na silnici cestou domů ze školy.

Sedělo u své autem přejeté mamky a naříkalo. Samozřejmě neměla to srdce ho tam nechat a já samozřejmě neměla to srdce jí s ním vyhodit. Dali jsme kotě do kupy. Nakrmené, suché a čisté se pomalu po několika dnech pouštělo samo kolem domu. Bydlíme kousek od krajského města, ale na vsi, takže kočky se tu hojně vyskytují. A tak se stalo, že se za naším kotětem naučila chodit jiná kočka.

Myslím, že ho adoptovala. Dívala se na něj, jak si hraje, nechala si od něj doslova po hlavě skákat, myla ho a hlídala. Měli jsme velkou radost, že si kotě našlo novou mamku. My jsme poměrně často cestující rodina, často nebýváme doma a byla jsem ráda, že náš chráněnec bude mít svou společnost, svou rodinu, že nebude závislý jen na nás.

Jenže letos brzo na jaře přišlo kotě na krmení několikrát samo, bez své nové mamky - kočky. A pak nám soused hlásil, že ji viděl nedaleko na silnici sraženou autem. A tak nám kočička osiřela podruhé. Nás to vzalo možná víc než ji.

Kotě mezitím povyrostlo, včas stihlo okoukat a naučit se, jak si chytit myšku a kam se schovat před sousedovic psem. Náhradní maminka splnila svou výchovnou povinnost a předala kotěti všechno, co uměla. Kotě nám vyrostlo v mladou slečnu. Máme ji moc rádi a ona nás. Jen se každý den bojíme, abychom na silnici u domu nenašli další přejeté chlupaté tělíčko.

kotě

Renicek.

Milá Renicek, děíky za pěkný ale dojemný příběh. Bohužel nevím, jak ochránit kočičku před nebezpečím silnice. Je to smutné, kolik koček takhle skončí, ale věřme, že ta vaše bude šikovnější a optarná

Text nebyl redakčně upraven

Reklama