Reklama

Bipolární porucha je známá spíše pod termínem maniodepresivní psychóza a jde o závážnou mentální poruchu, projevující se prudkými změnami nálady, která může u postižené osoby kolísat od manických stavů (extrémně dobrá nálada) po depresi (extrémně špatná nálada).

Bipolární porucha je onemocnění mozku, při kterém dochází k velkým výkyvům v náladě, práceschopnosti a vnitřní energii. Na rozdíl od běžných výkyvů nálady, které mají zdraví lidé, je kolísání nálad při bipolární poruše neobvykle těžké. Touto poruchou trpí kolem 1% populace. Nemoc o sobě dává vědět obvykle ke konci dospívání nebo u mladých dospělých, někteří nemocní však měli první příznaky už v dětství, u jiných se mohou příznaky objevit až ve stáří.

deprese

Dnes osmadvacetiletá Linda na své první setkání s bipolární poruchou vzpomíná: „První známky depresí se objevily, když mi bylo patnáct. Časem se to stupňovalo a kolem osmnácti to bylo nejhorší. Mívala jsem strašně silné deprese. Nebyla jsem schopná dělat nic jiného než ležet v posteli a přemýšlet nad tím, jak umřu. Pak přicházely stavy, kdy jsem byla v euforické náladě, nespala jsem, celé dny uklízela a v jednom kuse mluvila.“

Fáze nemoci se střídají v různých intervalech (od několika dnů až po několik měsíců). Mezi nimi nastává období remise, kdy pacient nejeví žádné známky onemocnění. Toto období může trvat několik měsíců až několik let.

depresivní fázi (které většinou převažují nad manickými) je pacient skleslý, apatický, často není schopen práce ani žádné jiné činnosti, hrozí nebezpečí sebevražedných sklonů.

Manická fáze naopak člověka dostává do rozjařené nálady. Je neunavitelný, nadchne se vším kolem sebe, všechno chce co nejrychleji stihnout, což může být na úkor kvality. Nemocný mánií ztrácí většinu zábran (v utrácení peněz, pití alkoholu, pohlavním životě).

Jak se bipolární porucha pozná?

„V současné době neexistuje žádné vyšetření krve nebo mozku, pomocí kterého by lékař dokázal bipolární poruchu bezpečně určit. Diagnóza bipolární poruchy se stanovuje na základě důkladného psychiatrického vyšetření duševního stavu. Stejně důležité jsou i informace o průběhu obtíží během života. K upřesnění některých údajů mohou také významně přispět blízké osoby nemocného,“ říká psychiatr MUDr. Tomáš Novák.

Jak reagovalo Lindino okolí, nejbližší rodina, přátelé na neustálé střídání nálad?

„Měli o mě strach, zvlášť když jsem mívala deprese. Navíc jsem bývala občas strašně agresivní, zlá, nadávala jsem, když mi nebylo dobře. Na druhou stranu mě nechápali, když jsem měla manické období, vůbec nechápali, co se mnou děje, strašně rychle jsem mluvila, nerozuměli mi. A hlavně o mě měli strach,“ svěřuje se Linda. K otázce, jak dlouho u ní trvaly fáze deprese a euforie, kdy poznala, že se jedná o závažné onemocnění, říká: „Bylo to různé, v průměru deprese třeba měsíc, euforie několik dnů. Poznala jsem, že to bude vážnější, z toho, protože jsme měli ve škole psychologii a učili jsme se o psychických nemocech a na mě ty příznaky seděly. Navíc mi nezabírala antidepresiva, několik let jsem byla léčená jen na deprese.“

„Průběh onemocnění je velmi různorodý a mezi nemocnými se může významně lišit, stejně tak se může závažnost nemoci měnit i v průběhu života konkrétního člověka. Bipolární porucha je považována za onemocnění celoživotní a obtíže se mohou vrátit i po dlouhodobém období dobrého fungování. U většiny nemocných se častěji objevují deprese než mánie,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Novák.

Mánie

Začátek mánie je obvykle spojen s příjemným pocitem zvýšené energie, kreativity, společenskosti a se sníženou potřebou spánku. Nálada se ale může rychle změnit v extrémně zvýšenou nebo podrážděnou a pro daného člověka nápadně neobvyklou. Lidé v této fázi obvykle ztrácí náhled na svůj stav a odmítají si připustit, že je něco v nepořádku. Mánie způsobuje vážné narušení každodenního fungování pacienta, ale významně zatěžuje i jeho okolí. V průběhu mánie se typicky objevují tyto příznaky: 

  • Neobvykle zvýšená nebo podrážděná nálada
  • Snížená potřeba spánku
  • Zvýšená hovornost 
  • Zvýšená aktivita a tělesný neklid
  • Proud myšlenek, které se tak rychle střídají, že může být obtížné je sledovat 
  • Roztěkanost, roztržitost, rychlé střídání aktivit
  • Uskutečňování okamžitých nápadů, nezodpovědné, riskantní nebo nevhodné chování 
  • Nápadně zvýšené sebevědomí a snížená sebekritičnost 
  • Při těžké mánii se mohou objevit tak zvané psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o zvláštních, nadpřirozených schopnostech) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že je vyvolenou osobou). 

 

Deprese

Deprese může začínat pozvolna a nenápadně. Zpočátku se obvykle objevuje pokles nálady, zhoršení spánku a zvýšená unavitelnost. Jasně vyjádřená deprese již zřetelně zhoršuje každodenní fungování, schopnost pracovat, studovat či se věnovat zájmům. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Také během deprese může člověk ztratit náhled a depresi pak nevnímá jako nemoc, ale jako svou neschopnost, lenost nebo trest. V průběhu deprese se typicky objevují tyto příznaky:

  • Smutná, depresivní nálada, která nemá zřejmý důvod
  • Zvýšená únava i při běžných činnostech
  • Ztráta nebo pokles zájmu a radosti z činností, které dříve radost přinášely
  • Ztráta sebedůvěry, pocity neschopnosti, selhání
  • Prožívání nebo sdělování výčitek, které jsou často neopodstatněné a přehnané
  • Pocity zhoršení paměti, soustředění a nerozhodnost
  • Nechutenství a pokles váhy
  • Zhoršení spánku
  •  Sebevražedné myšlenky nebo chování
  • Při těžké depresi se mohou objevit psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o vlastní neschopnosti a hříšnosti) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že způsobil katastrofu).

K normálnímu životu mladého člověka patří přátelé, diskotéky, ale i školní povinnosti. Jak těžké to bylo pro Lindu, jejíž život ovládaly střídavě deprese a mánie, se znovu do normálního světa zapojit? „Bylo to dost těžké, ve škole jsem mívala hodně absencí. Měla jsem štěstí, že jsem se učila hodně rychle a snadno, tak jsem školu zvládala i tak. Ale myšlenkami jsem byla úplně mimo reálný svět. Netušila jsem proč se to všechno děje zrovna mně.“

Jaké jsou příčiny bipolární poruchy?

„Bipolární porucha je onemocnění dědičné, často se vyskytuje v rodinách. K rozvoji bipolární poruchy dochází na základě vrozené dispozice (zranitelnosti), která se kombinuje s vlivy prostředí a s dopady různých životních událostí. Vrozená (zděděná) dispozice se projeví odchylkami ve fungování nervových buněk v oblastech mozku, které odpovídají za kontrolu emocí. Lidé s takovou dispozicí jsou pak více citliví k emocionální a fyzické zátěži (stresu), k užívání návykových látek, k narušení denních rytmů nebo k hormonálním výkyvům (např. během puberty nebo u žen po porodu). Dědičnost a vlivy prostředí a životních událostí se sčítají a k rozvoji nemoci dochází v okamžiku, když celková zátěž překročí kritickou hranici,“ říká MUDr. Tomáš Novák.

Linda k tomu doplňuje: „V rodině jsme toto onemocnění neměli. Jen babička a maminka se léčí s depresemi, ale není to tak vážné jako u mě. Užívala jsem antidepresiva a Lexaurin, ale nezabíralo to. Měla jsem špatně určenou diagnózu – pouze deprese. Lékařka ignorovala, že mám tak velké výkyvy nálad. Ve 21 letech jsem skončila po pokusu o sebevraždu na psychiatrii, kde mi konečně udělali správnou diagnózu. Díky úspěšné léčbě jsem se mohla vrátit do normálního světa a byla to pro mě obrovská úleva a vysvobození.“

Bipolární porucha je celoživotní onemocnění. Nutná je dlouhodobá léčba

Bipolární porucha je považována za onemocnění celoživotní. Základem léčby je užívání léků, důležitou součástí léčby jsou však i psychoterapie a zásady zdravé životosprávy a životního stylu.

„Bipolární porucha je považována za onemocnění celoživotní. Proto je nutná dlouhodobá léčba, kterou lze rozdělit do dvou základních fází: 
•    Akutní léčba: Cílem je léčba mánie nebo deprese až do úplné úpravy stavu, návratu normální nálady a plného fungování. Trvá obvykle několik týdnů. Čím dříve se s léčbou mánie či deprese začne, tím jsou výsledky lepší a zlepšení stavu rychlejší. 
•    Udržovací a preventivní léčba: Cílem je udržet normální fungování po odeznění příznaků deprese či mánie a předcházet novým epizodám deprese a mánie v budoucnu. Je proto velmi důležité pokračovat v užívání léků ještě několik měsíců po zlepšení stavu. Přerušení léčby v této fázi je spojeno s vysokým rizikem návratu obtíží. Pokud již nemocný prožil několik depresí či mánií, je na místě dlouhodobé, preventivní užívání léků. Situace je zde podobná jako u léčby cukrovky či vysokého tlaku. Léky se užívají i v období, kdy se člověk cítí zdráv, aby se předešlo návratu nemoci a vážným následkům v budoucnu,“ hovoří o léčbě bipolární poruchy MUDr. Novák.
Co nejvíce, kromě dlouhodobého užívání léků pomáhalo Lindě? „Měla jsem v té době už roční dítě. To mě drželo. Paradoxně nejlepší období jsem měla v těhotenství. Užívala jsem jen „antidepresiva“ a byla sledována na genetice, měla jsem zvýšenou péči, než jiné těhotné ženy.“

Jak se k Lindině nemoci stavěli její partneři? Tolerovali výkyvy nálad, byli Lindě oporou?
„Dlouho jsem nemohla najít normální vztah. Díky této nemoci je to i těžké, málokterý muž má na tohle nervy. Měla jsem štěstí a teď mám partnera, v kterém mám obrovskou oporu, i když tím sám trpí. Když jsem mu o své nemoci řekla, tak nevěděl přesně, o co jde, až do doby, kdy to zažil na vlastní kůži – křičela jsem na něj, nadávala mu. Výkyvy nálad mám pořád, i když to není tak strašné jako dřív. Partner však přesně ví, co má dělat, když je mi špatně.“

Jakých situací by se lidé, kteří onemocněli bipolární poruchou, měli vyvarovat?

Spouštěče deprese a mánie

MUDr. Novák říká: „Situace a události, které bezprostředně předcházejí rozvoji mánie nebo deprese, nazýváme spouštěče. Nejsou příčinou nemoci, ale významně rozhodují o jejím průběhu. 
Spouštěčem se může stát: 
•    událost spojená s výraznými emocemi (rozchod s partnerem, nemoc v rodině, dokončení školy, úspěch v zaměstnání apod.) 
•    situace, kdy dochází k narušení denních rytmů (ponocování před zkouškami, flám s konzumací alkoholu či drog, cestování přes časová pásma, změna ročního období apod.). 
hodnVelmi žádoucí je nevystavovat se zbytečně těmto situacím, posilovat svou schopnost zvládání stresu a zátěže a aktivity plánovat.“

Zdroj: MUDr. Tomáš Novák: Bipolární afektivní porucha