„Je třeba přijmout dobrého a poctivého kuchaře čestného původu a putování, dobře zběhlého a cvičeného v jeho umění, radostné povahy, hbitého, rychlého a nikoli mrzutého, pozorného, šetrného a hlavně neoddaného vínu!“ píše se v jisté kuchařské knize anonymního mnicha. A nejen toto dílko poukazuje na skutečnost, že ač se v klášterech dodržovaly přísné posty a tu a tam někdo holdoval i asketickým výstřelkům, většina mnišstva dobře věděla, jak si zaopatřit požitek nejen duchovní.

 

 

 

 

Bobří ocásky jsou ryba!
V knize švýcarského teologa a historika Josefa Imbacha Tajemství klášterní kuchyně, vydané nakladatelstvím Portál, se můžeme seznámit nejen se stravovacími návyky mnichů, jeptišek i papežů, ale především s řadou zajímavých receptů na postní jídla i opulentní hostiny překračující desítku chodů. Ostatně i v postní době si mniši dovedli poradit - například takové bobří ocásky byly považovány za rybu, a proto se mohly jíst i jako postní pokrm.

Uměření benediktýni
Ne ve všech klášterech se samozřejmě holdovalo hříchu obžerství - stravou bohatou prosluli například cisterciáci, pokrmem střídmým naopak kapucíni a jídlem uměřeným zase benediktýni. Pojďme se ostatně podívat na jeden z jejich receptů - jak se připravuje taková paštika z jesetera nebo lososa podle ručně psané kuchařky ze 16. století?

Paštika z jesetera či lososa
Vezměte čerstvého jesetera nebo lososa, lehce ho povařte, namočte v octě, přidejte pepř, přimíchejte mletý muškátový květ a muškátový ořech a nechte chvíli pracovat. Pak připravte těsto z žitné mouky a otrub a z něho „župan“. Vložte do něho rybu, přidejte máslo a zabalte. Když je vše napůl upečené, udělejte shora otvor a vlijte tekutinu, v níž byla ryba naložena. Nechte dopéci. Podávejte čerstvé. 

 

 

 

Klášterní pivo
Jeví se vám tento recept poněkud nepřesným? Inu, v klášterech většinou při přípravě jídla ingredience příliš přesně neodměřovali. Přesto samozřejmě najdete v knize i recepty mnohem přesnější, například na některé pochutiny, připravované s pomocí v klášterech vařeného piva či kořalky. Tak například takový trhanec, oblíbený zejména ve Frankách:

Trhanec
Připravíme si 100 g sýra camembert, 2 kousky taveného sýra, 100 g měkkého másla, jednu jemně nasekanou cibuli, 8 polévkových lžic smetany, půl čajové lžičky sladké papriky, sůl, bílý pepř a 30 ml světlého piva. Vidličkou rozmačkáme camembert, smícháme s taveným sýrem, máslem, cibulí a smetanou. Okořeníme paprikou, solí a bílým pepřem a přimícháme světlé pivo. Ozdobíme kolečky cibule a ředkvičkami. Podáváme s čerstvým selským chlebem a s pivem.

Tak co, zaujaly vás klášterní recepty? Chcete vědět, čemu holdoval jistý polský papež? A jak vařil kardinál Baronius? Pak si přečtěte Tajemství klášterní kuchyně!

bylinka
Vzpomenete si na nějaké tradiční výrobky klášterů? Jaké kláštery na území Čech znáte? A víte, jestli byly proslavené nějakou poživatinou či pochutinou? Dáváte přednost klasickým receptům, nebo si ráda zaexperimentujete?

 

 

 

 

Reklama