Děkuji Medulce za její úvahu na téma sourozenci i za popis chování její sestry, která je dle všeho anděl.  

Příbuzné si opravdu nevybíráme a mnohdy jsou nám blíž cizí lidé, než vlastní rodina. Znám spoustu lidí, kteří to tak mají, že se na vlastní rodinu nemohou spolehnout a raději spoléhají na cizí. To naštěstí není můj případ.

Mám skvělou rodinu. Jednou jsem někde četla názor (úvahu), že si každý svou rodinu vybírá sám, už někde „tam nahoře“, ještě než se narodí. V mém případě to tak asi bylo, protože bych si nemohla zvolit líp. Prostě k sobě tak nějak patříme a svůj život si bez nich nedovedu představit.

Mám o 8 let starší sestru a musím přiznat, že často jsem byla já ten zlobivý sourozenec, se kterým to občas nebylo jednoduché. Byla jsem dá se říct taková „osina v zadku“ :-) Vzpomínám si, že jsem za sestrou pořád lezla, všude jsem chtěla chodit s ní.

Ona mě kolikrát chudák dostala na starost a musela mě vzít s sebou ven, i když se jí moc (vůbec) nechtělo. Samozřejmě měla úplně jiné zájmy než já a přeci jen 8 let je docela velký věkový rozdíl. Já si chtěla hrát s panenkama, nebo na schovku a ona chtěla jít s holkama ven a prohánět kluky.

Jednou mě vzala se svojí partou ven a u jedné kamarádky doma vysklili, nutno říct, že neradi a neúmyslně, prosklené dveře. Já ihned běžela domů k rodičům žalovat a ségra pak měla malér a dostala zaracha. Byla jsem taková malá bonzačka, ale díky Bohu jsem z toho vyrostla :-)

Sestra to se mnou všechno vydržela a měla se mnou svatou trpělivost a i když jsem jí občas lezla pěkně na nervy, přesto to byla moje starší ségra, která mi ve všem radila a podporovala mě. Dneska je už vdaná a má 2 senzační děti a na tohle všechno vzpomíná s humorem.

I přes věkový rozdíl si rozumíme a je to nejen moje ségra, ale i moje dobrá kamarádka, které se se vším svěřuji. Nikdy mi nic nevyčítala a nikdy mi neměla za zlé, že jsem občas jako dítě byla nesnesitelná a pěkně otravná. Myslím, že od toho rodina je, aby se navzájem podporovala a že bychom své členy rodiny měli brát takové, jací jsou a brát je se vším všudy, i když nás občas štvou. Jak se říká: krev není voda :-)
Medulka
Tento text nebyl redakčně upraven


A i od vás ostatních čekám vážné i nevážné příběhy na téma:

  • Co vám nejhoršího provedl váš bratr, nebo sestra.
  • Co nejhoršího jste jim na oplátku provedla vy?

Na vaše příběhy i úvahy se těším na e-mailu

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním překvapením. Které snad zahřeje…

Reklama