Bulvár

Jak se řekne kámen, má budoucí lásko?

Milá redakce,

jak tak čtu dnešní příspěvky a reakce, řekla bych, že možná budu jedna z mála, která má na němčinu a vůbec Německo úplně opačný názor - je to taková moje srdeční záležitost. S němčinou jsem se poprvé setkala už jako maličká, protože moje maminka celý život pracovala v cestovním ruchu a měla spoustu kamarádů z Rakouska a tehdejší NDR i NSR. Jezdili k nám na návštěvy, někdy sami, někdy s dětmi, a tak byl pro mne ten první kontakt s cizím jazykem takový přirozený, žádné nucené biflování. Opravdu učit mne začala maminka později, asi v osmi letech, ale taky nijak násilně, prostě jsme si hrály a třeba pojmenovávaly předměty v pokoji.

Ve škole jsem se dva roky učila ruštinu, pak zavedli angličtinu, a tak jsem se se školní výukou němčiny setkala až na střední škole. Měli jsme úžasnou paní profesorku, starší paní, která brzo přišla na to, že nejsem úplný začátečník jako ostatní spolužáci. Ačkoli mi bylo teprve čtrnáct, vzala mne na výměnný zájezd do německého Lohfeldenu s lidmi o 3-4 roky staršími a já čím dál víc objevovala to, co moji vrstevníci nedokázali pochopit - že němčina je krásný jazyk, který laikovi zní tvrdě a neohrabaně, ale jakmile do něj proniknete, zjistíte, že má zvláštní kouzlo a vlastní melodii, vůbec ne měkkou a zpěvnou jako třeba francouzština, ale výraznou, osobitou a takzvaně "staccato".

Ve dvaceti letech dostal můj vztah k Německu další dimenzi, protože jsem si tam prožila první lásku - se synem jedné z těch máminých kamarádek, s klukem o deset let starším, který mne znal jako malou holčičku. Tehdy patnáctiletý puberťák povinně chodil na procházky s pětiletou holkou, která mu nerozuměla ani slovo a on ji přesto trpělivě učil, jak se řekne "kámen", "pták" nebo "dům" - když jsme se pak po letech setkali, chodili jsme taky na procházky a já to učila jeho v češtině…. :-))

Dnes se němčinou živím, pořád mě strašně moc baví, a i když mě taky rozčilují skupinky hlučných německých turistů v metru, vím, že tohle je jen jedna z mnoha stránek německé nátury. Prostě už asi nikdy nepřestanu platit za potrhlého exota, kterému se tenhle jazyk, země i lidé fakt líbí a nadšeně je brání…. :-)

bohunka_p


Jedna z mála, která má ráda němčinu - gratuluji. Ani mně ten jazyk tolik nevadí. A ta postupně vznikající láska v pěti letech musela být opravdu romantická.


Učili jste se německy a jak?

NĚMECKO, NĚMČINA, NĚMCI
Co se vám vybaví, když se řekne Německo?
Vzpomínáte na dovolenou? Trabanty, přívěsy?
Pamatujete západní a východní Německo?

Líbí se vám tam dnes?
A co vztahy mezi našimi národy, společná historie?
Zajímají nás příspěvky o vás a Německu.
Pište na
redakce@zena-in.cz

 

   
28.03.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] gerda [*]

    gerda: Jaromíre Mayere, pokorně se omlouvám - hlavně že se mi vybavil celý text v němčině, kterou neumím, a na tvoje křestní jméno jsem si nevzpomněla.

    superkarma: 0 28.03.2006, 14:18:44
  2. avatar
    [1] gerda [*]

    marmor, stein und.... jak to bylo dál? Úžasný trhák Mramor kámen i železo pukne - zpíval to u nás Jiří Mayer a originál byl snad Udo Jürgens. Když jsem tohle v němčině slyšela, celá jsem se tetelila blahem.

    superkarma: 0 28.03.2006, 14:15:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme