Každé onemocnění má dopad také na naši psychiku, jedním z nich, které může naší psyché zpočátku hodně otřást, je roztroušená skleróza, diagnóza by však neměla znamenat rezignaci, ale impuls pro nový začátek.

brain

Každá ztráta, v tomto případě ztráta zdraví, naším životem otřese. Přirozeně máme strach a cítíme se v ohrožení. Týká se to vztahů, zaměstnání, někdy i smyslu života. Jsme smutní, máme vztek a říkáme si proč zrovna já! Důležité je tuhle fázi nepřeskočit. Psychoterapeutka Renata Schubertová k tomu říká: „V naší společnosti je zvykem říkat-nepoddávejte se tomu. Já říkám-poddejte se tomu. Abychom se s tím vyrovnali, je dobré to prožít. Pak dokážeme k životní změně přistoupit tvořivým způsobem.“

Do stádia vyrovnání se s nemocí dojde někdo dřív, jiný později. Jednotlivými stádii procházejí v různém pořadí všichni. Vždycky je třeba počítat s tím, že trvá nějaký čas, než se zúčastnění s diagnózou ztotožní a vnitřně vyrovnají, i když to navenek nemusí být patrné. Ideální je neskrývat pocity, hodně o tom mluvit. Sdělování a svěřování je mostem k pochopení, ale i k zvládnutí léčby. Čím častěji své obavy a starosti člověk sdělí, tím dříve je přestane intenzivně prožívat a začne se soustředit na praktické řešení situace. Paradoxně může nemoc vztahy v rodině nečekaně projasnit vzájemnou podporou a sounáležitostí. Okamžiky takového sdílení otevírají nové lidské možnosti a schopnosti dávat a přijímat. Pak je mnohem snadnější společně uspořádat rodinný život tak, aby splňoval představu všech.

„Univerzální návod na to, jak mluvit o RS s našimi blízkými není, každý je jiný a se životní změnou se vyrovnává vlastním tempem. Obecně platí, že snadněji mluvíme o těžké situaci, pokud už se ji podařilo zpracovat nám samotným. Klíčové je, nechat věci přirozené plynout. A slovo plynout je důležité, protože znamená nezůstat stát na místě,“ říká psychoterapeutka.

Co by pacientům, kterým byla RS diagnostikována poradila Ingrid, která má s touto diagnózou osobní zkušenost a je aktivně zapojená do činnosti Unie ROSKA, sdružení které již dvacet let pomáhá pacientům s demyelizačními chorobami?

„To hlavní sdělení by asi bylo, že to nebude lehké, ale i s RS se dá žít kvalitní život. Je zcela přirozené, že zpočátku mají pocit, že se jim zhroutil celý svět, tím jsme si prošli asi všichni, přece jenom se jedná o nevyléčitelné progresivní onemocnění, které výrazně ovlivní kvalitu celého jejich života. Tato fáze většinou trvá jeden až dva roky. Pak je nutné se této výzvě postavit. Důležité je naučit se radovat z maličkostí a mít pozitivní přístup k životu, musíte načerpat energii do zásoby na horší dny, kdy vám činí potíže už jen vstát z postele. Toto období s sebou přináší i pocit osamocení, přestože okolo sebe máte milující rodinu a přátele, cítíte se strašně sami. Rodině nechcete přidělávat starosti a předstíráte, jak jste v pohodě, což nesmírně vyčerpává. Máte pocit, že ani přátelé vás nechápou. Nemůžou za to, nepochopí, že vaše únava není podobná té jejich, je to tím, že zkušenosti s RS jsou nesdělitelné. Podle mého názoru je také škoda, že se zejména mladí pacienti s RS více nesdružují. Potkali by lidi se stejnými problémy, kteří si prožili či prožívají totéž.“

Roztroušená skleróza kvalitu našeho života jistě ovlivňuje, ale měli bychom s ní bojovat a smířit se s ní, pak můžeme žít plnohodnotně.

Více informací o roztroušené skleróze najdete na www.rskompas.cz

Reklama