„Jestliže potlačíte prostituci, zkazí celou společnost lehkomyslná rozkoš,“ tvrdil už svatý Augustin. Přesto se někteří vládci, především ti křesťanští, čas od času pokoušeli prostituci vymýtit. Proslula mezi nimi především manželka byzantského císaře Justiniana Theodora, která se sice sama nedostala k moci nijak mravným způsobem, ale možná právě proto chtěla ostatním dívkám umožnit ctný život. Přes pět set prostitutek z konstantinopolských nevěstinců poslala na druhou stranu Bosporu do kláštera. Ženy jí ovšem za její milosrdenství příliš vděčné nebyly - mnohé skočily přes palubu už na počátku plavby, jiné uprchly ze samotného kláštera a nemálo jich při pokusech získat zpět svobodu zahynulo.

Do ledové vody!
Také západoevropští panovníci bojovali s prostitucí - Karel Veliký ji postavil na roveň smilstvu a cizoložství. Prostitutky bývaly házeny nahé do ledové vody, stříhány do hola, bičovány a všelijak jinak trestány - prostituci se však vymýtit nepodařilo. Jejím účelem totiž nikdy nebylo uspokojení žen, ale mužů - a ti byli trestáni buď vůbec, nebo jen velmi mírně.

Prostituce ve znamení kříže
Hotový boom zažila prostituce v epoše křížových tažení. Křižáci sice zanechávali doma své rodiny, ale rozhodně se nehodlali na tak dlouhý čas vzdát sexuální rozkoše. A tak prakticky s každým vojskem táhly houfce lehkých ženštin, které poskytovaly vojákům za patřičný obnos nejen sexuální služby, ale často i pomáhaly v polní kuchyni, při ošetřování raněných a podobně. Později se pro ně vžil výraz markytánky, pocházející z německého Marktmann, trhovec, provozující svou živnost u vojska. Prostitutky hojně využívaly i rytířské řády - v jednom z templářských účetních záznamů najdeme zprávu o tom, že jeden rok bylo třeba vydržovat třináct tisíc prostitutek.

Nevěstinec, bordel, hampejz
V meziválečných obdobích se lehké ženy usazovaly ve městech a jejich okolí, čímž pobuřovaly počestné občany, kteří sice jejich služeb využívali, ale nemuseli je mít stále na očích. S rozvojem měst se proto vrátila starověká instituce do domů, určených pro ženy poskytující sexuální služby. Čeština pro ně má krásný starý název nevěstinec, pocházející ze slůvka nevěstka - tedy prodejná žena. Z francouzštiny přes němčinu k nám pak doputovalo slovo „bordel“, označující původně dům sbitý z prken. Čistě německého původu je pak „hampejz“.

Pod dozorem církve
Provozování těchto zařízení se v mnoha městech ujala církev, která se tímto prazvláštním způsobem rozhodla dohlížet na morálku obyvatelstva. Například v Avignonu byl pod patronátem královny Jany Neapolské zřízen jakýsi „klášterní nevěstinec“ zvaný Abbaye - opatství. Pracovnice v něm měly být dobrými křesťankami - musely proto pravidelně navštěvovat modlitby. Pravidla platila i pro zákazníky - vstup byl zakázán židům a pohanům. Po vzoru tohoto úspěšného podniku zřídil papež Julius II. podobný i v Římě.

 

 

S počestnými občany
Ve městech, kde církevní představitelé nevěstince přímo nezakládali, často alespoň vlastnili budovy, ve kterých se tyto nacházely. Jedinou podmínkou pro majitele nevěstinců bylo, že nesměli ve svém podniku zaměstnávat zběhlé jeptišky, vdané ženy a osoby nakažené pohlavními chorobami. Na dodržování těchto pravidel se však většinou příliš nehledělo. Také inkvizice se o prostitutky z veřejných domů nijak zvlášť nezajímala - nesmilnily totiž zcela zjevně s Ďáblem, ale s počestnými muži.

Kajícnice
Ke křesťanství ovšem odjakživa patřil i trend napravovat hříšnice. Proto se před prostitutkami, pokud by se kály, neměly uzavírat brány slušné společnosti. Papež Inocenc III. dokonce doporučil měšťanům, aby si brali prostitutky za ženy, a tím je zachraňovali. Taková prodejná děva však musela být před vstupem do slušné společnosti patřičně vychována a očištěna. Začaly proto vznikat útulky pro kajícnice. Jedním takovým byl například dům kajícnic u sv. Jeronýma ve Vídni. Byl založen ve 14. století a fungoval v podstatě jako klášter - od kajícnic však nebyla vyžadována žádná askeze, a když se rozhodly vdát, dostaly bohaté věno. Dům dostával mnoho darů, brzy k němu byl přistavěn honosný kostel a nejeden počestný muž si z něj odvedl manželku. Problémy nastaly až za císaře Fridricha III., který povolil ženám čepovat víno z vlastních vinic. Mravy v domě natolik upadly, že musel být nakonec zrušen.

Dokážete si představit, že byste se živila prostitucí? Co si myslíte o prostitutkách? Jak byste se zachovala, kdyby se někdo z Vašich blízkých rozhodl živit touto cestou? Myslíte si, že se prostitutka může napravit? Jak byste se zachovala, kdyby si někdo z Vašich blízkých vzal za ženu bývalou prostitutku?

Reklama