Bulvár

Jak se nadělovalo u babičky

Když jsem se včera dostala jako správný závislák po dlouhé době ke stránkám Žena-in a zkoušela test synchronizace pravé nohy a ruky, dcera se mohla uválet smíchy. Musel to být pohled pro bohy, civěla jsem na monitor a pod stolem kroužila pravou nohou a pravou rukou ve vzduchu psala šestky. Zajímavé bylo i hledání obličeje v zrníčkách kávy a poslední obrázek s obličeji - paráda. Zběžně jsem prolétla novinky se smutným příběhem od Marie... a tady máte něco příjemnějšího.

Měla jsem dvě babičky, které se od sebe povahově podstatně lišily. Tatínkova maminka byla sice hodná, ale velmi přísná. U ní jsem musela sekat latinu, sedět vzorně a chovat se způsobně. Když jsme se vítali, u ní se zásadně podávala ruka.

Maminčina maminka mě při vítání objala, políbila na tváře, popleskala po zadečku a pošeptala něco krásného. U této babičky jsem mohla vlézt, kam jsem chtěla. U ní byla volnost, a proto jsem do Předmostí chodila velice ráda. A protože Mikuláš bude nadělovat těm hodným co nevidět, povím vám, jak se nadělovalo u babičky v Předmostí u Přerova.

Tenkrát před Mikulášem napadl sníh a držel se dost dlouho. Krása, přímo jako na Ladově pohlednici. Rodiče šli pomalu, nespěchali, tatínek povídal něco bratrovi, který je o 4 roky starší. Povídání mě nezaujalo a vidina Mikulášského mlsu mě poháněla kupředu. Dávno jsem byla v babiččině náruči, když naši přicházeli.
„Babi, byl tu už Mikuláš?"
„Ještě ne, neviděla jsem ho spouštět se po stříbrné niti. No, pojďte do tepla. Už mám uvařený čaj, dnes jsem napekla tvarohové koláče a navrchu jsou povidla s posýpkou ...“
V kuchyni bylo teplo, v kamnech praskal oheň, na stole bylo prostřeno a my zasedli. Dospělí si povídali, my malí je poslouchali a koláče chutnaly a z velkého talíře postupně mizely.

Najednou žárovka zablikala a zhasla.
„Babi, Mikuláš!“ vyjekla jsem.
„Kdepak, Věruško, to jen vybuchla žárovka,“ a babička rozsvítila velkou svíci. Tatínek šel pro novou žárovku, spravil světlo, ale u svíčky jsme zůstali.
Kuchyňské okno vedlo do dvora, rolety nebyly staženy, viděli jsme ven. Obloha, která byla před tím zatažená, se najednou se rozjasnila.
Měsíční světlo se rozlilo a babička tajemně říkala: „Děcka, teď se právě spustil Mikuláš po stříbrné niti z nebe sem dolů na zem. Spouští se v tom rohu lesa v Žebračce, kam zjara chodíte na procházky.“
Mraky opět zakryly měsíček a byla tma.

„Tak se mi zdá, že něco vedle v pokoji šustlo,“ povídala babička a já to nevydržela a vlítla do světnice. Fakt, mezi okny byly dvě nadílky. Jednu jsem okamžitě zabavila. Bratr přišel, díval se na velký papírový sáček a na okno.
„Babičko, ale jak ten Mikuláš dal ty dva velké sáčky mezi okna, když kličky od oken jsou zavřené?“
Dnes si uvědomuji tu perfektní babiččinu odpověď pro devítiletého kluka.
„Zdenečku, to právě umí jen Mikuláš!"
„Babičko, a umí spravit navíječku?“
„Kdepak, on umí jen tajemně nadělovat. Navíječku ti spraví tatínek.“
Brácha rozumoval dál: „Tak, tatínek je šikovnější než Mikuláš, že?“
„Ano.“
Zvláštním úsměvům dospělých, které jsem si zapamatovala, jsem porozuměla až později.

Přeji krásný den.
arjev



Děkujeme za krásný a zimně romantický příběh a pro změnu posíláme něco ke čtení: knížku Evy Talpové - Po velmi tenké čáře.
   
15.11.2007 - Společnost - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [13] gerda [*]

    arjev: že??? Je jak z divokých vajec, co bude dělat na jaře...

    superkarma: 0 16.11.2007, 08:54:20
  2. [12] Samík97 [*]

    Mně bývalo divné, že Mikuláš nosil válenky jako děda, který ale s námi nebydlel...

    superkarma: 0 15.11.2007, 23:19:27
  3. avatar
    [11] arjev [*]

    Dobrý večer, děkuji za knížku, stejně teď nemohu nic jiného dělat než číst. Gerdo, dávej na Majuchu pozor ať nevlčí.

    superkarma: 0 15.11.2007, 22:21:32
  4. avatar
    [10] danca79 [*]

    Krasny pribeh :-)

    superkarma: 0 15.11.2007, 21:44:42
  5. avatar
    [9] Meander [*]

    Ale to je hezké.

    superkarma: 0 15.11.2007, 18:22:44
  6. avatar
    [8] MEK [*]

    suprový babičky

    superkarma: 0 15.11.2007, 16:13:28
  7. avatar
    [7] Žábina [*]

    moc hezké

    superkarma: 0 15.11.2007, 15:28:10
  8. avatar
    [6] Japina [*]

    Krásná vzpomínka , já měla obě babičky správně "babičkovské" .

    superkarma: 0 15.11.2007, 15:18:49
  9. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    hezký článek Měla naštěstí obě babičky mooooooooc hodné

    superkarma: 0 15.11.2007, 13:33:02
  10. [4] mirupach [*]

    Krásný příběh...i já jsem si při něm vzpoměla na svojí milovanou babičku. U nás to bylo naopak, maminka našeho tatínka, byla ta "milující babička" a z maminčiny strany to byla ta "odměřená babička". A hlavně jsem šťastná, že naše vnoučátka (máme jich pět) k nám jako k babičce a dědovi chodí často a rádi.

    superkarma: 0 15.11.2007, 13:04:49
  11. avatar
    [3] gerda [*]

    Majucha: no, je vidět, na co myslíš ! Hrůza, a to je teprve poledne!

    superkarma: 0 15.11.2007, 11:46:22
  12. avatar
    [1] gerda [*]

    Já vím, že se budu opakovat, ale píšeš skvěle. Úplně mě to hodilo o fůru let zpátky, kdy jsem stříbrné šňůrce věřila a Mikuláš byl pro mě opravdická návštěva, o které se nepochybuje.

    superkarma: 0 15.11.2007, 11:17:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme