Nejen člověk může přijít k úrazu. I naše nejlepší přátele – domácí zvířata – tu a tam postihne nějaká nemoc či nehoda. A následky pak musí řešit veterinář.


O možných potížích při hojení končetin psů informoval Ženu-in zvěrolékař MVDr. Marcel Adamčík, který se specializuje na léčbu
zlomenin často postihujících větší psí plemena:

Nedávno jsem řešil případ psí labradorky Máši, která ani po třech měsících od autonehody, kdy
si zlomila stehenní kost pravé nohy, na končetinu nenašlapuje a v podstatě ji nepoužívá. 

Pokud fenka ani tři měsíce po nehodě nohu nezatěžuje a nedošlapuje na ni, půjde zcela jistě
o závažný problém. Zlomenina stehenní kosti se pravděpodobně nehojí. Určitě proto bude nutné nohu znovu důkladně zrentgenovat a hlavně přehodnotit dosavadní terapii.

Typy zlomenin
Zlomeniny končetin, respektive jejich dlouhých kostí, jsou v praxi celkem běžné. Nejčastěji vznikají po pádech z výšky a po autonehodách. Rozlišujeme mezi jednoduchými a komplikovanými frakturami, dále podle místa zlomeniny na kosti – mezi nitrokloubními, frakturami nad kloubem a zlomeninami uprostřed kosti. Existují i zlomeniny typické pro mladá zvířata. Dále dělíme zlomeniny podle charakteru – nejčastěji jako příčné, šikmé, spirální a tříštivé. Rozlišujeme též mezi otevřenými a pokrytými frakturami.

Je nesmírně důležité, jak podle těchto přesně definovaných kritérií zlomeninu zhodnotíme, a na základě kterých se následně rozhodne i o další léčbě. Frakturu samozřejmě posuzujeme rentgenologicky, klinický nález není ohledně rozhodování o další léčbě směrodatný. Po nehodě, kdy je často zvíře v kritickém stavu, je nejprve nezbytné stabilizovat životně důležité funkce. V tom případě zraněnou končetinu pouze dočasně stabilizujeme v obvazu s velkou vrstvou vaty. Takového „pacienta“ je nutné hospitalizovat na klinice, aby se mu dostalo intenzivní péče v podobě řádného a pravidelného přísunu léků s možností infuze.

Natáhneme, narovnáme, přitlačíme, zabalíme...
Pokud je pacientův stav stabilizovaný a zvíře je schopné podstoupit další zákrok spolu s anestezií, rozhodne veterinář o způsobu rekonstrukce kosti. Konzervativně – tedy bez chirurgického ošetření – se léčí zlomeniny zcela výjimečně. Zvíře není člověk, kterému lze naopak většinu fraktur jen zafixovat v sádrovém obvazu.

U zlomenin léčených konzervativně jde o jednoduché fraktury a praskliny, kde se obě části kosti nacházejí v takové pozici, že umožňuje přímé zhojení kosti. Konzervativní léčba se také provádí pouze při poranění dolních částí končetin, a tudíž nepřichází v úvahu ani při léčbě zlomeniny ramenní ani stehenní kosti, jako je tomu v případě Máši!

...vyléčíme?
Pokud se veterinář rozhodne pro konzervativní postup, přiloží na zraněnou končetinu stabilní akrylátový obvaz, který se natvaruje přesně podle ošetřované končetiny, podobně jako se tvaruje sádra v „lidské“ chirurgii. Tento materiál je ovšem mnohem odolnější a výrazně lehčí než klasická sádrová bandáž. Obvázaná končetina se v odstupu dvou až tří týdnů musí pravidelně kontrolovat a rentgenovat.

Po zhojení, ke kterému by mělo dojít během šesti až dvanácti týdnů, se obvaz sejme a následuje fyzioterapie. Rehabilitace bývá v těchto případech nutná, protože následkem dlouhodobé fixace končetiny, zvířeti ztuhnou klouby a dochází i k atrofii (oslabení, chřadnutí) svalstva. V tom je také hlavní „kámen úrazu“ této léčby.

Častěji se však vyskytují potíže s nehojením zlomenin a tvorbou hnisajících otlaků pod fixačním obvazem. Jedinou výhodou můžou být zdánlivě nižší finanční náklady na léčbu.


Čtěte také: Haf, mňau! Doktore pomoz!

                 Zvěrolékař v akci: Operace Peťuna!

                 SOS: Může být pes alergik?

Reklama