Rodina

Jak se léčí poruchy učení?

Myslíte si, že když má vaše dítě problémy s učením nebo chováním, stačí zajít k prvními psychologovi a máte vyhráno? Chyba lávky. Zdaleka na všichni se zabývají problémy s učením do hloubky a může to být problém dokonce u odborníků, pracujících v pedagogicko-psychologických poradnách.  

"Můj syn měl zřejmé problémy s chováním a během první třídy se přidaly i potíže se čtením, takže jsem ho vzala do pedagogicko-psychologické poradny," líčí Jolana, matka osmiletého Patrika. Psycholožka ji však poněkud zklamala - dítě pořádně nevyšetřila a jen začala skoro ode dveří stanovovat diagnózu: dyslexie. "To jsem víceméně tušila, ale zajímalo mě, zda s tím nějak souvisí také problémy s chováním a co s tím mohu dělat. Dostala jsem však jen letáček a radu, ať se zase ukážeme za půl roku. Plus mi paní psycholožka nabídla, zda chci potvrzení pro školu, že dítě má dyslexii," vzpomíná žena.

Z toho je zřejmá další věc: ani fakt, že psycholog projeví zájem o problémy vašeho potomka a dokonce ani to, že napíše nějakou diagnózu, nemusí znamenat vítězství. Někteří z nich si totiž usnadňují práci a píší třeba potvrzení o dyslexii, aniž by dítě pořádně vyšetřili. nejspíše proto, že chtějí mít od rodiny pokoj, případně se zavděčit rodičům.  

Jenže tak by to vypadat nemělo. Jolana nakonec s Patrikem obešla tři pracoviště, než narazila na psychologa, o kterém věděla, že je tím hledaným. "Syna vyšetřil zevrubně pomocí různých testovacích škál, ptal se na rodinnou i jeho anamnézu, zjišťoval, kdy a v jaké míře se potíže projevily poprvé," popisuje Jolana. Nakonec se od psychologa dozvěděla, že její syn má poruchu chování a pozornosti, neboli ADHD a navrch ještě dyslexii. Psycholog jí nabídl kurs zaměřený na odstraňování problémů s dyslexií, který vedla jeho kolegyně, a on sám vede Patrikovu kognitivně-behaviorální terapii zaměřenou na projevy hyperaktivity. Rodiče musí na tuto terapii přispívat, ale nelitují - chlapec se díky ní například naučil ovládat své problémy s čekáním a zlepšuje se také jeho soustředění a chování vůči mladší sestře. U Patrikova příběhu vyplývá, že rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci, by měli skutečně hledat, jak odborníka, tak i vhodnou terapii.

Jaké jsou tedy méně známé možnosti léčby specifických poruch učení?

Ideální je najít odborníka, který vám sedne odborně i lidsky, a terapii zvolit po poradě s ním. Může ji vést buď přímo on, nebo vám doporučí dalšího odborníka. Není přitom třeba se při terapii zaměřovat výslovně na jednu konkrétní poruchu učení, ale třeba na celou grafomotoriku, protože tyto potíže souvisejí víceméně se všemi specifickými poruchami učení. Více o tom, jak tato terapie vypadá, se můžete dočíst třeba zde http://www.poradna.com. Zmíněná terapie je vhodná například pro děti, které zaměňují písmena, špatně opisují text, s obtížemi zvládají násobilku a zároveń mají potíže s dodržováním pravidel a pouček, nesnášejí je, a které nezvládají ani pravidla sociálního chování. Je však třeba počítat s tím, že půjde o běh na delší trať a že tato terapie vyžaduje spolupráci rodičů i školy, například proto, že dítě při ní musí nějaký čas přestat zcela psát.  

Novinkou posledních let je také EEG Biofeedback, o kterém se můžete více dočíst třeba ZDE.

Metodou se již několik let zabývá psycholog Jiří Tyl - poruchy učení a chování  jsou jen jednou z diagnóz, při nichž tato metoda připadá v úvahu. Při EEG Biofeedbacku se používá přístroj, s jehož pomocí může člověk ovládat vlny svého vlastního mozku. V podstatě je cílem naučit se uvést do souladu to, co v mozku neladí. A projevuje se třeba poruchami učení nebo chování. Pozor, i tato léčba vyžaduje až desítky opakovaných sezení a lidé si ji musí hradit ze svého - je třeba počítat s tím, že půjde o vydání tisícová.

V úvahu připadá také již zmíněná kognitivně-behaviorální terapie, vhodná zejména při poruchách chování a potížích se soustředěním: dítě se při ní učí zvládat problematické situace, s nimiž si v běžném životě neví rady. Učí se čekat, prodlužovat dobu soustředění nebo jak zvládat stresové situace. Dítě si například samo na lísteček napíše možné reakce a pak z nich vybírá tu vhodnou pro danou situaci.                  

   
22.09.2005 - Učení - autor: Anna Příhodová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Lhasa [*]

    superkarma: 0 22.09.2005, 14:03:26
  2. avatar
    [4] sara.l [*]

    Letemsvětem: Andula: já osobně jsem byla se synem na Kineziologii a s taky...byly to vyhozené peníze bohužel,ale možná jsou jedinci,kterým to pomůže...Jinak na tom druhém Body... bylo pár dětí a taky bez viditelných úspěchů...takže tam jsem už ani nešla...Učíme se doma a v nižších třídách jsem hodně stříhala z papíru a vyráběla různé pomůcky..takže to se mi osvědčilo nejvíc,jenomže pokud nespolupracuje škola což v našem případě ne...tak je to jeden velký stres a zátěž

    superkarma: 0 22.09.2005, 10:13:48
  3. avatar
    [3] Andula [*]

    Letemsvětem: kineziologie Já tedy té moc nevěřím, znám lidi, kteří s ní mají skvělé zkušenosti a pak ovšem i ty, které s ní mají zkušenosti otřesné.

    superkarma: 0 22.09.2005, 09:26:09
  4. avatar
    [2] Susina [*]

    terapeutky z www.poradna.com skoro všechny znám, jsou fantastické....

    superkarma: 0 22.09.2005, 08:39:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme