Reklama

servis

Nevím, jaké máte zkušenosti vy, ale ze mě v autoservisu vždy udělali pěknou hlupačku. Neopravili to, co měli, hlavně si ale nechali dobře zaplatit. Vždyť ženská tomu přece nerozumí, nebo jo?

I kdybych na chybu přišla, co si na nich vezmu? Trochu si zaprskám, oni mi něco namluví a bude pokoj. Vždyť motorům přece ženské nerozumí, většinou ani nevědí, kam nalít brzdovou kapalinu.  Přiznávám, že i já jsem tímto typem zákaznice a že za to hezky draze platím.

Podvod v servisu

Mívala jsem Fiata. Jezdil dobře, žádné poruchy na něm nebyly, jen po pěti letech jsem si musela obnovit STK. Jela jsem před tím do autorizovaného servisu Fiat, aby mně auto zkontrolovali a vyměnili olej. Tam si mě vzal pán bokem a sdělil mi, že bych kontrolou klidně nemusela projít, a jestli chci mít jistotu, za dva tisíce mi to u známého zařídí. Zůstala jsem jako přimražená. Že by pětileté nebourané a garážované auto s najetými třiceti tisíci kilometry neprošlo technickou? A že musím dávat úplatek, abych mohla dál jezdit? Rázně jsem odmítla a domluvila si, kdy si přijdu pro zkontrolované auto. Výměna opotřebovaných součástek a nový olej mě přišly na pár tisícovek.

Na technickou jsem pak zajela do stanice kousek za Prahu a měla ji za pár minut v kapse. Jen mi hodný pán sdělil, že mám strašně sjeté brzdové destičky – jako by autu bylo deset let – a že si je mám dát rychle vyměnit.  V ten moment jsem si myslela, že se v servisu na ty destičky jen vykašlali, a dala si je vyměnit u soukromníka v ulici.

To ale zdaleka nebylo všechno. Asi dva měsíce po té, krátce po Novém roce, jsem se vydala na týden na hory. Jela jsem svým Fiátkem. Zaparkovala jsem před penzionem, vynosila tašky a lyže... a k večeru po lyžovačce chtěla sjet do obchodu nakoupit nějaké potraviny. Sedla jsem za volant, otočila klíčkem a auto ani neškytlo. Ozývalo se jen hrobové ticho.

Zalarmovala jsem údržbáře v chatě, který mi tvrdil, že se mrazem určitě vybila baterie, a hned se rozjel koupit novou k pumpě. Stála tisícovku, on ji namontoval... a auto zase mlčelo. Zavolala jsem servis z 30 kilometrů vzdáleného Vrchlabí. Přijeli dva mladíci, auto odtáhli s sebou a druhý den volali, že je zadřený motor. Co jsem to tam, proboha, měla za olej? Vždyť v něm stála lžíce a bylo ho sotva tři decilitry!

Zpočátku mi vyhrožovali nutností vyměnit celý motor, nakonec jsem vyvázla jen s 16 000 korunami za jeho renovaci a sdělením, že auto je svým opotřebením na úrovni patnáctiletého pojízdného vraku.

Zase se mnou vyběhli

Když jsem se vrátila do Prahy, hned jsem zašla do servisu s rozhodnutím se s ním o tuto částku soudit. Mezi tím jsem ale už dávno vyhodila fakturu, kde byly rozepsané položky, za které jsem při kontrole vozu platila, a tak jsem první návštěvu uskutečnila v přátelském duchu s imaginárním tvrzením, že potřebuji kopie faktur kvůli daňovému přiznání. Ti podfukáři ale správně tušili, že se jim nad hlavou stahují černá mračna, předpokládám, že takových jako já měli plné účetnictví.

S uštvaným výrazem pak svorně začali tvrdit, že se jim poruchou sítě ztratila všechna data z počítačů půl roku nazpátek a papírové kopie nemají. V té době jsem ještě zdaleka nebyla tou dnešní razantní ženou, takže jsem sklopila uši a odešla s prázdnou. Teď je mi jasné, že mě znovu obelhali, a já na ně měla poslat inspekci. Tenkrát jsem to sice věděla taky, ale nebylo mi jasné, jak se bránit.

A tak jsem svého Fiátka po roce prodala za 50 tisíc a rozhodla se, že si tuto značku už nikdy nekoupím, abych nemusela navštěvovat jejich servis.

Koupila jsem si Ford. Mám ho 4 roky a v servisu jsem byla jednou. To když mi někdo rozbil postranní zrcátko a já jsem potřebovala nové. V autodílech stojí kolem tří tisíc, výměna netrvá déle než půl hodiny. Servisu jsem zaplatila tisíců šest!

Věřím tomu, že kdybych byla chlap, nic takového by se mi nikdy nestalo.

Jaké máte zkušenost s autoservisem vy?