Reklama

      
Kdysi za hlubokého totáče jsme pod hlavičkou SSM vyrazili na autobusový zájezd do kempu v Bulharsku pod stan. Naše přátelská anarchistická skupinka pořád vymýšlela různé ptákoviny a vůbec se neřídila pokyny „Jak se chová člen SSM na veřejnosti, aby nepošpinil dobré jméno své vlasti“. Přesto jsme zájezd přežili ve zdraví a o vlastních konzervách.

Když jsme jeli zpět, cesta vedla přes Rumunsko se zastávkou v Cluji. Protože jsme byli přinuceni vyměnit si i rumunské peníze na průjezd a nebylo je absolutně za co utratit, kromě produkce medvědáře, který nám předváděl na odpočívadle své „milé zvířátko“, rozhodli jsme se je sprostě „prožrat“.

Našli jsme útulnou, ale liduprázdnou hospůdku s dlouhými dřevěnými lavicemi a stoly a chtěli jídelní lístek. Naše smůla byla, že lístek byl pouze v rumunštině. Postupně jsme si tedy ukázali prstem na cosi, každý něco  jiného, a čekali, čím nás místní kuchyně překvapí. Až na to, že brambory byly pokaždé polité čímsi bílým, neidentifikovatelným s nasekanou pažitkou, řekněme jogurtem (padaly i jiné, nezveřejnitelné nápady), ta troška masa k tomu byla docela dobrá. Tak jsme zasedli a debužírovali.

Asi po čtvrt hodině si na konec našeho stolu přisedl starší člověk, celý v manšestrovém ošoupaném obleku s čepicí placatkou na hlavě a dal si něco jako pivo. My jsme byli samý špás, a tak za chvíli padaly takové poznámky jako: „To bys, Rumune, žral, co?“ a Nechceš kousnout, manšestráku?!“ a připadalo nám to ohromně vtipné až do okamžiku, kdy se asi po další čtvrthodině otočil a pravil: „To víte, že bych žral, ale už nemám lóve!!!“ V tu chvíli ve bylo veselé společnosti ticho jako v hrobě.

Naštěstí pán byl veselá kopa, pocházel z Brna a ve svých 60 letech byl v Rumunsku  „n a   k o l e!!!!“  Pozvali jsme ho mezi nás a nabídli i jemu.

To, že na bráchu potom u autobusu z páteho patra paneláku vylila nějaká hospodyňka hrnec špinavé vody a slupek z brambor, už byla jen taková třešinka na dortu. 

Vikina007


Milá Vikino007 - děkujeme za veselou historku. Letos jsem byl v Rumunsku na kolech a moc se tam nezměnilo. Jídelní lístek neexistoval, byla polévka - nic jiného. V lepší restauraci jídelní lístek pouze v rumunštině atd... ale země je to nádherná...

Vikina nám od tématu večeří až tak moc neutekla:

Vaříte každý den teplé večeře?
Chodíte do restaurací?
Vaří Váš muž či přítel?
Jakou kuchyni máte ráda?
Milujete jídlo?
Pište na:

redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvky odměníme!