Tábor se koná tři týdny v létě, zhruba týden je na chystání, tak to jsou čtyři týdny, a to na to ještě dostanou někteří vedoucí neplacené volno! Taky způsob, jak si protáhnout prázdniny!

To je poměrně rozšířený názor mezi lidmi. A taky "máte moje peníze, tak se starejte!" A jak se tedy lidé starají? Na moje zvědavé otázky odpovídal Michal Kula Spurný, náčelník 172. PTO Pegas.

Jak dlouho už jezdíš s dětmi na tábory? A na jaký typ tábora?

Jsem odchovanec klasického “tábornického” tábora. To znamená tábor se stany s dřevěnou podsadou a plátěnými plachtami a polní kuchyní, kde jsme dělali dřevo, pomáhali vařit i umývat nádobí.

Na tábory jezdím od svých dětských let a již od svých 18 let dělám hlavního vedoucího tábora. S dětmi tedy pracuji již 10. rokem.

Jak dlouho dopředu chystáte tábor a co to vlastně obnáší?

Tábor se začíná chystat už po skončení tábora předešlého. Musí se zjistit, jestli lidi mají ještě chuť stát jednou nohou v kriminále a blbnout s děckama místo svých soukromých prázdnin či dovolených.

Během roku se dávají do kupy věci ohledně splňování zkoušek a školení těch, kteří např. vyrostli z instruktorů na vedoucí nebo si musí obnovit školení. To musí dělat např. hlavní vedoucí každých 5 let (podle směrnic organizace Pionýr ho může dělat jen proškolená osoba starší 21 let), zdravotník každé 3 roky a hospodář každoročně.

V polovině roku se začne tvořit plán a program tábora, kdo co bude dělat a všechny termíny a motivace tábora (hra). Začátkem dubna pak jdou mezi děti závazné přihlášky s datem zaplacení tábora. Během května se několikrát navštíví tábořiště, aby se vyčistila studna, natřely podsady a provedla se celková inventura. V polovině května se odevzdává formulář s povolením tábora v rámci organizace. Součástí je nastínění programu, denní řád a rozpočet tábora. Touto dobou se také posílá oznámení o konání tábora na místní hygienickou stanici a zajišťuje se odběr vody na rozbor.

Týden před táborem se jede na “stavěčku” - rozmístit stany, vybalit nádobí, a pod.

Tábory mají své přísné předpisy. Můžeš nám nastínit ty nejpodstatnější věci, které nesmí na táboře chybět?

Tábory, podobně jako jakékoli jiné zotavovací akce pro děti, podléhají opravdu přísným předpisům. Na jednu stranu je to dobře, ale pokud chcete děti poslat někam, kde si čichnou i k přírodě a jejich tělo se má zocelit, tak je to horší.

Příslušné zákony a vyhlášky (např. Vyhlášku č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, v platném znění) v Pionýru podrobně rozvádějí vnitřní směrnice. Co se týká organizačních věcí, tábor musí mít hlavního vedoucího, který se nekryje s funkcí hospodáře, zdravotníka a kuchaře. Každý vedoucí předkládá při skládání zkoušek i výpis z trestního rejstříku, před táborem potom potvrzení lékaře, že může pracovat s dětmi. Na začátku tábora pak probíhá školení o bezpečnostních předpisech.

Po celou dobu tábora se musí vést účetnictví. Případnou kontrolu zajímá, kolik peněz již bylo utraceno a kolik jich ještě v táborové pokladně zbývá (tedy přesný přehled). Na tábor může přijet i programová kontrola, aby se přesvědčila o kvalitách programu připraveného pro děti. Nejhorší je ale kontrola hygienická, která je nejpřísnější.

Co radíš rodičům - navštěvovat, nenavštěvovat? Na co se podívat při návštěvě tábora?

Tuto otázku jsme si kladli v jedné diskusi na sjezdu pracovních skupin, ale jednoznačnou odpověď jsme nenalezli. Já osobně říkám NE, nenavštěvovat. Dítě samo se tím “rozhodí”, brečí, že chce jet domů... Ne proto, že by to tam nebylo dobré, ale rodiče jsou rodiče a klid a pohodlí domova opravdu na našem táboře nemá. Vždyť proč by se mělo plahočit po okolí, běhat po lese nebo umývat nádobí, když může celý den sedět doma u počítače či u televize, zajít k “Meckovi na hambáč”, anebo si hupnout na zahradě do bazénku. Dalším negativním účinkem návštěvy rodičů bývá často i to, že se začne stýskat také ostatním dětem (hlavně těm menším), které rodiče navštívit nepřijeli.

To stejné platí o mobilních telefonech. Dítěti se večer udělá smutno a volá, dítě nejí rajskou omáčku, brečí a volá, dítě štípne komár a volá, dítě se pohádá s kamarádem... A který rodič by nevzal tu svou chudinku hned domů z tábora. Já jako hlavní vedoucí mám telefon u sebe 24 hodin a rodiče volají, i když Nova hodí šot o prudké bouři kdesi 30 km od našeho tábora.

Myslím si, že pokud rodiče pouštějí děti na tábor, který neznají, ať si prohlédnou fotky daného oddílu nebo organizace, nebo se informují u rodičů, co tam už děti měli. A pokud je to tábor, kam děti rády a opakovaně jezdí, tak se rodiče nemusí ostýchat vedoucích na cokoli zeptat. Dobrý vedoucí vám taky poví své.

A o tom, že se dětem na táboře 172. PTO Pegas líbí, svědčí mimo jiné text pohlednice, kterou zaslala domů dcera naší sousedky: "Ahoj, je to tady príma. Hrajeme průjem a jsem první! Víc nenapíšu, spěchám. Darina"

   
Reklama