Domácnost

Jak se budí princezny

Milá redakce, milé ženy-in!

Tak to máme pěkné téma na pátek, co? Budíky a buzení... No, pokud se nepletu, tak pro nás zaměstnané je to páteční buzení nejpříjemnější, protože je pro většinu (až na ty, co dělají různě - po sobotách a po nedělích apod.) to poslední v pracovním týdnu s tím podtitulem „muset vstát".

Při otázce buzení se si samozřejmě musíme zamyslet nad tím, jestli je možné si buzení nějak zpříjemnit. Konec konců, vzpomínám na čerstvá porevoluční léta, kdy si sem lidé z ciziny vozili budíky třeba ve tvaru kohouta a buzení bylo jak jinak než ve stylu kokrhání. Ne že bych takový budík sama měla, ale viděla jsem, slyšela jsem a děkuji, nechci.

Můj první budík jsem dostala, když mi bylo asi deset - jednoduchý, natahovací, nerezový" (z nějakého světlého lesklého kovu). Provázel mě hodně dlouho, až na vysokou školu, na koleje, kde byl postupně vyměněn za buzení mobilem. Respektive - jeden způsob buzení byl vždycky jako záloha... Tak nějak se mi totiž stávalo, že normální" budík jsem zaklapla, ani jsem nevěděla jak, a spala jsem dál. No a znáte to, ó ty následky... Ono, když pak vše doháníte na poslední chvíli, to si raději dám budíky dva s rozestupem cca 5 minut a mám jistotu. Tento budík mám dodnes jako rezervu na nočním stolku, minimálně pro případ, kdy si mobily nechám v práci. To, co mě budí v současné době, jsou totiž dva mobilní telefony. Jeden z nich vydává zvuky jako když zpívají ptáci, ale dost nahlas, a to mě probudí i po 2 hodinách spánku brzy nad ránem... I když kdo ví, třeba po čase přestanu tento tón vnímat a bude třeba změny.

I radiobudík jsme doma měli, ale onen porevoluční stroj ze západu nedělal dobrotu - spíš by Vás nechal spát, než vzbudil. A znáte to, jistota je jistota... Takže jestli mě ráno něco nebudilo, tak radiobudík, to mám ještě neozkoušené.

Samozřejmě jsem zažila i buzení hvizdem píšťalky na táborech. Na ty mé vlastní táborové budíčky si moc nepamatuji, co mám ale v paměti je to, jak se budí děti na táboře, kde jsem byla jako vedoucí. A to písničkou, která je každý den jiná, někdy tamtamy, vždy dle knížky, co se hraje, a dle možností  vedoucích. Děti to buzení milují… To je ale na delší povídání, jedině, že bych ještě o tomto napsala pár řádek zvlášť…

Zpět k tomu, jak jsem byla buzena já. Nejkrásnější buzení je totiž polibkem... Tak se přeci budí princezny, pamatujete? No a která z nás někdy nebyla tou princeznou. Já tedy ano, jednou jsem si to dokonce vyžádala. Hrála jsem si s mým kamarádem Liborem na staré chalupě, kde jsme měli trampolínu" – starou drátěnou postel. Dalo se na tom blbnout - ó jé, krásné vzpomínky. No a já si na ni jednoho dne lehla a říkám: Jsem Šípková Růženka! Jestli mi nedáš pusinku, tak si s Tebou nebudu hrát..." No, já jsem teda byla číslo :-) Pusinku jsem samozřejmě dostala a dodnes vzpomínám, co mě to chytalo za nápady :-)

Teď už si pusinky nikde nevymáhám... Zatím je dostávám i bez prošení. A rozhodně mého miláčka pusinkami ráda budím. Připadá mi to totiž kouzelné... Zatím  proti tomuto budíku" neprotestoval - i když v tomto kontextu se mi slovo budík zdá trochu divné.

Ať je to buzení tak nebo onak, vždy následuje prudké vyskočení z postele - aneb Ranní ptáče dál doskáče..." - a nastartování režimu" :-) Ale nebojte, jsou i výjimky, ale o těch třeba někdy ve středeční noční rubrice. Ať vstávám, kdy vstávám - vždy se snažím s úsměvem, protože mi dodá potřebnou energii, a to je pak hned krásný den! Tak ať ho máte krásný i vy, zdraví Vás

bokul


Nápodobně, díky za krásný příspěvek! A o tom táborovém buzení nám určitě napište, bude to určitě originální, zajímavé osvěžení tématu. Vsadím se, že buzení tamtamem tu nikdo jiný nezažil! :-)

   
16.02.2007 - Dům a byt - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [9] bokul [*]

    K tomu buzeni - kdo vi, jakym dechem... Damy, kdyz si vecer necistite zuby, tak mozna popisovany problem po ranu mate a to je holt Vas problem. Ja ho nastesti nemam a Vam preji, abyste se ho dokazaly zbavit!

    superkarma: 0 28.09.2007, 08:30:41
  2. avatar
    [6] Suzanne [*]

    Buzení polibkem - klidně, mám to ráda.
    Ale ať vstávám, kdy vstávám, vždycky se budím v 11

    superkarma: 0 17.02.2007, 00:20:00
  3. [5] 1Mona [*]

    No,když to není po ránu francouzák s nočním dechem, tak malá pusinka se snese!

    superkarma: 0 16.02.2007, 20:27:07
  4. [4] Samík97 [*]

    Nás na táboře budili bušením pokliček ,hodně velkých.A na intru chrastil amplion,ale melodie se nedala nikdy poznat. Buzení polibkem poránu?Vždyť musí z h- pusy mírně řečeno vonět jak ze žumpy!

    superkarma: 0 16.02.2007, 15:38:08
  5. avatar
    [3] Wendy159 [*]

    No nevím..Já jednou byla na MORu a nějaký blázen nás budil trubkou.. A zkoušel něco,co se nebezpečně podobalo Křemílkovi s Vochmajzem..

    superkarma: 0 16.02.2007, 11:22:27
  6. avatar
    [2] Subinka [*]

    kyblem studene vody?

    superkarma: 0 16.02.2007, 11:12:23
  7. avatar
    [1] xjannickax [*]

    my na táboře budili píštalkou a nebo kytarou..

    superkarma: 0 16.02.2007, 11:03:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme