Čtenářka Eli.Emanuela mi poslala hned dvě příhody, ta první se stala její kamarádce, ke druhé se sama doznává. A mě napadly hned dvě otázky...

Chodily jste někdy s autobusákem?
Ukecal vás někdy nějaký chlap?

Odvážnému štěstí přeje

Jsem spíše stydlivý typ, který čeká, až ho opačné pohlaví osloví a pozve na rande. Dnes už jde seznamování a randění mimo mě, protože již svého prince na bílém koni mám. :) Dříve jsem si ale často říkala, že je velká škoda, že nejsem odvážnější.

Záviděla jsem kamarádkám, které neměly o kluky nouzi - když se jim nějaký zalíbil, uměly ho sbalit, uměly udělat dojem a nebály se, být akční. Používaly různé taktiky, každá se snažila zaujmout něčím jiným. Mohly se chlubit spoustou originálních historek ze seznámení a z prvního rande. O tu (dle mého) nejlepší historku, bych se s vámi chtěla podělit.

Jedna moje kamarádka byla na nějaké akci. Dostala tam nafukovací balónek. Když se vracela domů, málem jí ujel autobus. Musela dobíhat a měla velké štěstí, protože pan řidič na ni počkal. Poděkovala mu a usmála se. On jí úsměv oplatil. Kamarádce se mladý pan řidič zalíbil. (Navíc nenechal ženu v nouzi. :) ) Během jízdy měla čas si vše promyslet. Rozhodla se, že to riskne. Vytáhla fixu a na balonek napsala své telefonní číslo. Při vystupování balonek předala řidiči, zamávala a zmizela.

Řidiči se kamarádka také líbila, což ostatně dal najevo tím, že na číslo napsané na balonku zavolal. Randili spolu spoustu měsíců a měli pěkný vztah. :)

Umluvil mě

O mužích je všeobecně známo, že příliš řečí nenadělají. A když si s nimi chce žena o něčem promluvit, i ryba je ukecanější než oni. Zato mnoho žen mluví neustále a bez přestání.

I já jsem povídavý typ. Jenže jak šlo o rande, nebyla jsem schopná vypravit ze sebe kloudné slůvko. Bála jsem se, že řeknu něco hloupého, že se ztrapním. Nejraději bych mlčela, ale když i druhá strana nic neříkala a ticho se stávalo stále víc tíživějším, nutila jsem se mluvit. A nebylo to ono.

Můj drahý, aniž by tušil, zvolil tu nejlepší možnou taktiku. Když jsme spolu začali randit, byl to on, kdo pořád mluvil. Byl báječným a vtipným společníkem. A já byla neskonale ráda, že můžu jen poslouchat, že se nemusím bát tíživého ticha, že se nemusím stresovat tím, že prohodím něco hloupého. On povídal a já se smála. Já obdivovala jeho vypravěčský um, on zas rád poslouchal můj smích, prý nejkrásnější na světě. :)

Ze začátku jsem si ještě nebyla jistá, jak to všechno dopadne. Po čase se z toho ale vyloupl překrásný vztah.

Ano, ano. Můj drahý mě umluvil. :)

Eli.Emanuela


Reklama