Dobrý den,

nemyslím, že mám srdce z kamene. Když jste v motivačním článku nadhodila otázku reklamních spotů nadací, nejde mi nereagovat.

Máme za sebou letošní Noc Reklamožroutů a vždy je to zážitek. Jelikož jsme tak trochu z oboru, tak i událost sezony. :) Ty nejlepší kousky se mi vždycky na dlouho vryjí do mozkovny tak, že se ještě dlouho směju, když mi je něco oživí. Což je zpravidla o to silnější zážitek pro okolojdoucí, protože vidět se někoho řehtat ve frontě u pokladny není zrovna běžné.

Nicméně jsou i takové reklamy, které namísto bránice zamíří rovnou k srdci a jako elektrický výboj sevřou žaludek, vyrazí husí kůži a spustí proud slz. Viděla jsem spoty pro Unicef o mrtvých dětech a vyčerpané zemi válkou v Libanonu a Íráku, reklamní kampaně proti nesmyslnému násilí a utrpení.

Zkáza a dno lidské důstojnosti, které si neumíme představit. Obdivovala jsem ty, kteří tak intenzivně dokáží sprostředkovat něco tak silného. O to víc obdivuji ty, kteří se to snaží změnit.

Charita má smysl. Stále. Nelíbí se mi dávat jen proto, že někdo natáhne ruku. Chci vědět, komu pomáhám a jak bude pomoc využita. Podle toho si i vybírám. Krásný den,

ToraToraTora


un

Krásně jsi to řekla. Nelze než souhlasit. A kloubouk dolů i veliký obdiv všem těm, kteří, jak říkáš, dělají mnoho pro to, aby podobných upoutávek a spotů bylo co nejméně. Hezký den i Tobě. M.

Co si myslíte vy? Dnešní téma, které jsem vám vybrala, se zabývá potřebnými, charitou i těmi, kterým osudy nuzných a odstrčených, nejsou lhostejné. Pište mi na redakce@zena-in.cz. Ráda vaše příspěvky zprostředkuji všem.

Reklama