Pavel si bral Irenu před 11 lety. Ještě donedávna byla velmi atraktivní a snad každý muž Pavlovi ženu záviděl. On na to byl náležitě pyšný, byl rád, že má po svém boku takovou krásku, kterou miluje a ona jeho. Právě z toho důvodu nyní těžce nese, že jeho partnerka přibrala téměř 15 kg (při výšce necelých 160 cm je to znát) a navíc o sebe přestala dbát. Ten se jí snažil dávat různé nenápadné signály, koupil domů běžící pás a jiné posilovací stroje, řekl, že by se mohli stravovat zdravěji, požádal ji, ať si vezme ty šaty, co jí koupil před rokem, do kterých věděl, že se nevejde. Doufal, že to pochopí, nestalo se tak. Přiznává, že se mu manželka přestává líbit, nevzrušuje ho, ale opustit ji nechce. Touží, aby z ní byla opět ta kočka jakou bývala. Rozhodl se, že jí tedy poví, co má na srdci, ale teď přemýšlí, jak to udělat, aby se ona neurazila. Moc dobře si uvědomuje, že kdyby byl upřímný a řekl to na plnou pusu, měl by doma peklo na zemi.

Co na to redakce Ženy-in? Jak by to Pavel manželce měl podle nich říci? Přečtěte si naše rady.

„Mlčet a nic neříkat. Zapomenout na to, že je tlustá.“
Radek Kříž, šéfredaktor

„Já bych určitě chtěla, aby mi to partner řekl. Zároveň vím, že bych z toho byla smutná, možná i dost naštvaná, nevím, na koho víc, jestli sama na sebe, nebo na něj. Kdyby mi pověděl něco v tom smyslu, že mám místo pekáče buchet pořádně vykynutou vánočku, i kdyby to bylo vtipně řečeno, a hned bych držela hladovku. Ať se to ženě řekne jakkoliv, vždy to bude špatně. To je můj názor.“
Markéta Škaldová, redaktorka

„Vzhledem k tomu, že jsem odjakživa plnoštíhlá, tak jsem zvyklá na poznámky ke svému tělu. Pokud by to neřekl vyloženě hnusně, tak by mě to nejspíš donutilo se alespoň zamyslet. Na druhou stranu, by mě neskutečně mrzelo, že má potřebu mi to říkat a vlastně mi tím naznačit, že ho asi nejspíš nepřitahuji. Pro muže je to trošku svízelná situace, ale je pravda, že my ženy na pupky našich partnerů poukazujeme často a opačně jsme nesmírně urážlivé, tak nevím, zda bychom se neměly zamyslet. Nemůžu nepodotknout, že pokud by mi o hubnutí začal mluvit někdo, s kým jsem začala randit, tak to ukončím. Abych se měnila vysloveně na přání nějakého muže, že by mě chtěl mít hubenější, řeknu mu rovnou, ať si tu hubenější najde, že já jsem ve svém těle spokojená.“
Kristina Vodičková, editorka

„Sama jsem se svou postavou dost nevyrovnaná, pravděpodobně by mě taková poznámka ranila a začala bych panikařit a ihned hubnout. Pokud by to tak ale opravdu bylo, radši bych volila variantu, aby můj muž nechodil okolo horké kaše a asi mi svou výtku řekl a já se k tomu případně mohla postavit čelem. Protože pokud by to došlo to toho stavu, kdy by na mě kvůli tomu třeba nechtěl sáhnout, rozhodně je lepší slyšet pravdu. A to by asi mělo platit i na druhou stranu. Pravda je ale taková, že by spolu měli být lidé šťastní asi z jiných důvodů...“
Marie Cicvárek Fléglová, redaktorka

Čtěte také:

Reklama