O tom jsme si povídali s terapeutkou, Karin Řehákovou www.karinrehakova.cz.
 
Jak říci kamarádce nebo kolegyni, že „nevoní“ a je cítit potem? Jak se na takový rozhovor připravit?
Takový rozhovor, i když je pro mnohé těžký, je dobré neodkládat. Je dobré si uvědomit, že tímto sdělením máte šanci vytvořit větší komfort v komunikaci a pokud proces padne na úrodnou půdu, budete rádi, že jste dotyčné osobě pomohli. Pokud tento palčivý problém neřešíme, projevuje se to v naší neverbální komunikaci. Začnete se vy, případně další lidé od ní odtahovat a často tento stav přerůstá v pozdější averzi. Osoba, která má problém s „pachem“ může mít pak jiné dobré vlastnosti, být výkonná v práci, ale bohužel jeho „pachová stopa“ a působení na okolí bude dominantní a přebije pozitiva.
 
Je dobré mu/jí to říci nebo raději dělat „mrtvého brouka“ a snášet puch?
Rozhodně netrpte v pozici „mrtvý brouk“! I v pravidlech městské hromadné dopravy je zapách cestujícího důvodem k vykázání z dopravního prostředku. Je to sice extrém, ale pokud se ocitnete v takové situaci, většinou přestoupíte do jiného vagónu. Tuto možnost však v bližším styku nemáte. Nepříjemné pocity, když jste v blízkosti osoby, která nevoní, snižují vaši koncentraci na společnou komunikaci a jste tendenční, chcete mít co nejdříve společnou komunikaci za sebou. Pobyt v její přítomnosti není příjemný.
  

Jaké volit diplomatické formulace? Jak by měla tato komunikace vypadat? 
Zpočátku bych volila taktiku nevázaného postesknutí o tom, jak mnoho lidí nepoužívá deodoranty. Jak je příjemné, když lidé v MHD či kanceláři příjemně voní. Lze se i zmínit, že jste na pachy velice vnímavá.
 
Při tomto delikátním rozhovoru, pokud nám na této osobě záleží, bych doporučovala tento postup:
 
Dotažte se, při nezávazném rozhovoru, kdy se nejprve rozpovídáte o sobě, jak to máte vy, jak tento druh osobní hygieny řeší ona, jaký používá typ deodorantu. Je dobré nabídnout vlastní zkušenost, co voní mě, co jsem vyzkoušela za novinku, případně i třeba mít takový přípravek rovnou po ruce a svést hovor na jeho vůni a funkci.
 
Pokud dotyčné osobě ani toto nenapoví, citlivě jí sdělte, jak by jí přidalo na atraktivitě, kdyby voněla, jak je vůně důležitá i pro opačné pohlaví, můžete nabídnout deodorant k vyzkoušení nebo jí sama nějaký věnovat jako dárek. Zlehčit komunikaci ve stylu „Hele, zkus to, je to super, fakt krásně voní, budeš ostatním i sobě příjemně vonět“. Je dobré v komunikaci zmínit, že chlapi (nebo ženy, pokud se jedná o muže) reagují na vůně.
 
Co když to nezabere?
Pokud ani tento postup nezabere, je nutno přistoupit k asertivní komunikaci. Musíte této osobě sdělit, že je pro vás čichový vjem velmi důležitou složkou potřebnou k vaší koncentraci a pohodě a pak je třeba jasně a srozumitelně sdělit, že mluvíte o nepříjemném pachu, který způsobuje její pot, který vnímá okolí. Je dobré tuto komunikaci ladit pozitivně a použít například věty „Chci, abys voněla mě, sobě i ostatním“.
 
Jak vnímá člověk informaci, že ostatním „nevoní“? 
Samozřejmě se tato situace velmi dotkne jeho emoční roviny. Reakce mohou být velmi pestré, záleží na míře jeho frustrační toleranci, rodinných komunikačních vzorů a schopnosti sebereflexe. Je nutno se smířit s tím, že někteří jedinci raději vztah ukončí s pocitem křivdy a zahambení. Ale to už nelze ovlivnit. Je na svobodě každého přijmout či odmítnout vaši nabídku, která může zkvalitnit vzájemné vztahy a s tím je nutno počítat.

 
Co když se ale tato osoba urazí, nebude jí to příjemné a vezme to špatně?
Ano, i to se může stát. Je to ale lepší varianta, protože o problému ví a nějak s ním začne nebo nezačne pracovat. Horší je, když se problém neotevře a všichno okolo ohrnují nosy a mluví o tom bez jejího vědomí. Pokud se urazí, je dobré jí vysvětlit, že se z vaší strany jedná o pokus podpory a pomoci. Pokud to ale nepřinese očekávaný výsledek, protože dotyčná osoba má právo nevyhovět, je už jen na vás, jak s tím naložíte. Můžete se s ní přestat stýkat nebo změnit kancelář. Nenechte se ale zmanipulovat pocitem viny, udělala jste, co jste mohla. Máte právo bránit se nepříjemnému pachu, který lze zvládat se základním hygienickým opatřením. Dnes to již zcela oprávněně patří ke kulturním a zdravým návykům moderní společnosti. Není bezohlednost na pach upozornit, ale nerespektovat vaši oprávněnou potřebu.
 
Je naše vůně důležitá?
Vůně či pach je jeden z důležitých neverbálních vjemů při osobním kontaktu. Ne nadarmo se používá příměru „Tento člověk mi nějak nevoní...“. V partnerských vztazích je čichový vjem důležitou složkou rozhodování, zda bude možný delší vztah. I když si to neuvědomujeme, naše psychika s tím pracuje. Příroda je moudrá, protože si ve svém pachu a jeho vnímání vyměňujeme důležité genetické informace, zda je pro nás opačné pohlaví vhodné pro zplození dětí. Pach, který není příjemný je informací, že spojení nebude ideální.
 
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A nechat se obtěžovat cizím pachem je velká nesvoboda.
 
Za rozhovor děkujeme psychoterapeutce Karin Řehákové Bc.

Uložit

Reklama