Lucka

Kojenecká voda je skvělým nápojem už pro nastávající maminky - prospívá nejen jim, ale především i plodu. Kojící maminka by vždy měla vypít přibližně skleničku kojenecké vody v průběhu každého kojení nebo krátce po něm. Dostatečný pitný režim jí pomůže při problémech se zácpou, zadržováním vody v organismu, bolestech hlavy či problémech s tlakem. Plně kojené dítě žádné jiné tekutiny než mateřské mléko nepotřebuje. Mateřské mléko obsahuje 83 % vody. Navíc podávání čehokoli jiného snižuje pomaličku tvorbu mléka. Prospívajícímu kojenému dítěti není třeba přidávat tekutiny až do ukončeného šestého měsíce. Když jsou dvě až tři kojení plně nahrazena příkrmy, stačí obvykle přidávat děťátku kojeneckou vodu lžičkou či stříkačkou, 10 až 20 ml párkrát za den maximálně do objemu 200 ml. Vodu není třeba převařovat, stačí ji přivést k bodu varu. Dlouhé převařování má totiž za následek zvýšení podílu minerálních látek. Při podávání by měla mít pokojovou teplotu. Nekojeným dětem ji lze od pěti měsíců podávat vedle umělého mléka, zpočátku 50 ml denně. Vzhledem k nezralosti ledvin je pití kojenecké vody zdraví prospěšné a díky nízkému obsahu minerálů u nich nevyvolává průjmová onemocnění.

Lucka

Všímejte si rozdílů!

„Voda označená jako ‚vhodná pro přípravu kojenecké stravy‘ může být již nějakým způsobem chemicky či fyzikálně upravená, tedy není to ‚kojenecká voda‘ v pravém slova smyslu,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Konopásková z FN Motol Praha. „Kojenecká voda neprochází žádnou úpravnou a je hluboko pod povrchem země v bezvadné kvalitě a složení. Za nejvhodnější považuji pramenitou vodu Lucka, která má nižší celkovou mineralizaci, ideální poměr vápníku a hořčíku 2:1 a mírně zásadité pH. Díky tomu je nejlepším základem pitného režimu budoucích maminek k zajištění zdravého vývoje plodu a po porodu i pro vývoj kojence. Absolutní nezávadnost této vody umožňuje přípravu kojenecké stravy i bez tepelné úpravy.“

Víte, že...

...dítě by mělo každou hodinu, kromě doby spánku, vypít 50 ml tekutin? V jednom roce 1100 až 1300 ml, ve dvou letech 1350 až 1500 a ve čtyřech letech 1600 ml. 

...rychlost tvorby potu je u dětí 2,5krát menší?

Jednak je tvorba potu ve všech potních žlázách pomalejší a za druhé je tělesná teplota, při které se dětský organismus začíná potit, zřejmě vyšší než u dospělých. Prahu pocení dospělých dítě postupně dosahuje až na začátku dospívání.

…o dehydrataci se mluví u dětí, které nepijí, špatně pijí, málo pijí či špatně prospívají?  Zatímco vysoký stupeň dehydratace je u dítěte už na první pohled patrný, rozpoznat skrytou dehydrataci je mnohem obtížnější. Většinou je prvním signálem mrzutost a zvýšená únava.   

Více informací najdete na stránkách www.lucka.sk/cs/

Reklama