Bulvár

Jak nenavštěvovat sklípky

Život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno

U autobusu nás čekali kamarádi vybavení foťáky a PET-lahvemi, které si hodlali dovézt zpět naplněné až po okraj vytouženým vínem.

Autobus zastavil u vinného sklípku v Mikulově. Vyhrnulo se z něj kolem čtyřiceti mladých alkoholiků, kteří se nemohli dočkat, jak se večer zřídí. Ve vinném sklípku nás čekaly stoly plné klobásek a chlebů se slaninou, které pro nás připravila majitelka, malá postarší paní oblečená jako prodavačka Jednoty. Ta si nás v duchu přepočítala a vybrala šest lidí, jež měli to privilegium ochutnat víno a svým kamarádům pak doporučit nejzdařilejší značku.
Hrnula jsem se první, protože si myslím, že se ve vínu docela dobře vyznám.

Paní nám rozdala skleničky a donesla si koštýř a schůdky, bez kterých by jinak na sud ani nedosáhla. V zápětí jsme mohli docenit její umění nasát víno do koštýře, protože si ta nebohá paní potáhla tak, že si při tom i lokla a víno jí do sudu za hlasitého kašlání teklo nosem zpět. Ovšem to tu nadšenou vinařku neodradilo a hbitě vyměnila koštýř za šlaušek. Zavelela „Miller“ a jala se ocucáváním druhého konce šlauchu potáhnout víno. Nutno dodat, že jí to taky nešlo moc bravurně, a tak měl každý polité nohy od vína a ve skleničce víc slin hostitelky než zlatavého moku.

Já ochutnala první a hned mi bylo jasné, že to, co se nám podává, by šlo bez uzardění prodávat jako víno krabicové. Paní se nechtěla zdržovat výkladem, a tak jen přehodila šlauch a zahlásila „Veltlín“ a natahovala ruce pro skleničky, které nám před vteřinou naplnila. Takže jsme jen zavřeli očí, kopli do sebe Müllera a s doufáním v lepší kvalitu natáhli ruce vstříc Veltlínu.

Ovšem to jsme se velmi spletli. Po mírném poválení v ústech se mi splašily chuťové buňky a snažily se dostat z pusy takovou rychlostí, že mi málem vyrazily zuby. Hned jsem si vzpomněla na Mládkovu písničku Šuškavé víno, kde svoje pojmenování vysvětluje slovy „... to je, když malý si doušek dáš a zkřivená pak ústa máš, že do ucha si sám žašuškáš.“

O dalším koštování se ani nebudu víc rozepisovat. Paní to ale měla velmi dobře vymyšlené, protože všem samozvaným znalcům, kteří se přihlásili, nabídla během dvou minut asi 10 druhů vína, a tak jsme zpátky mezi kamarády odcházeli nalití a zbytek večera nám bylo jedno, co pijeme.

Ale dobrou zábavu naštěstí nedělá dobré pití, ale hlavně dobrá společnost. A ta byla vynikající. Zbytek večera jsme se báječně bavili. Pár jedinců sice po první půlhodince strávilo nějakou dobu na lavičce před sklípkem, kde čekali, až je nějaký kamarád zachrání od umrznutí a dotáhne je dovnitř, protože oni toho sami nebyli schopni. Což dokazoval i pohled na jejich pozvracené nohy. S přibývajícím časem a přibývajícím vínem rostla zábava a docházelo také k nejrůznějšímu párování. Místnost byla plná objímajících se lidí, kteří za zvuku harmoniky zpívali písně, ke kterým většinou ani neznali slova. Skončili jsme kolem druhé hodiny ranní a nasoukali se do autobusu, jenž nás potom dokonale opilé dovezl domů. Rozcházeli jsme se těžkým krokem a s nohama pletoucíma se jako jehlice Ovčí babičky.


Tak to jste měli pražskou značku, ne? A co jste to byli za znalce, že jste se nechali takhle zblbnout? Nejspíš to byla paní vinařová, pán domu se s vámi asi nechtěl ani vidět – a dlužno podotknout, že se mu nedivím.

Je mi z toho celkem smutno, ani jedna strana se nechovala tak, aby si zasloužila něco lepšího. Vy jste měli špatné víno, oni poblitý sklep.

P. S.: Jaký je nick?

   
31.08.2006 - Společnost - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. avatar
    [20] femme [*]

    jezdíme s partou už léta do Mikulova do sklípka k Laďovi a to je vždycky jízda

    superkarma: 0 31.08.2006, 22:11:57
  2. avatar
    [19] LuciBary [*]

    Já mám ze sklípku dobrou zkušenost

    superkarma: 0 31.08.2006, 21:51:59
  3. avatar
    [18] renata.mi [*]

    to musel ten autobus pěkně dopadnout

    superkarma: 0 31.08.2006, 17:16:09
  4. avatar
    [16] Amálie [*]

    Nejlepší rauty, ochutnávky a konzumace jsem tažila na Čejkovickém zámku Pěkně obejít všechny tamní vinaře, s výkladem polehounku ochutnat, vybrat, nechat donést na zámek a pak konzumovat. K tomu teplá i studená kuchyně, včetně sladkého. A já nevinařka vždy zůstala střízlivá a tu ožralou chásku rozvážela domu

    Ovšem v Čejkovicích jsem okusila bílé víno, zvané Aurelius a bylo kupodivu pro mne v malém množství poživatelné

    superkarma: 0 31.08.2006, 15:03:54
  5. avatar
    [15] Meander [*]

    Dobře vám tak.

    superkarma: 0 31.08.2006, 12:56:12
  6. avatar
    [14] Kocicka [*]

    paní to asi fakt měla good vymyšlené:-)))

    superkarma: 0 31.08.2006, 12:47:28
  7. avatar
    [13] Marcelag [*]

    Díky i 30 bodíků potěší

    superkarma: 0 31.08.2006, 12:44:44
  8. avatar
    [12] Marcelag [*]

    marcelag...zapomněla jsem se podepsat.....

    superkarma: 0 31.08.2006, 12:21:27
  9. avatar
    [11] edith1975 [*]

    nemusím pít víno a chce se mi

    superkarma: 0 31.08.2006, 12:00:19
  10. [10] Januše [*]

    ale fuj!

    superkarma: 0 31.08.2006, 11:43:54
  11. avatar
    [9] aiša [*]

    slonbidlo: pokolikáté s tebou souhlasím beraš mě má slova

    superkarma: 0 31.08.2006, 11:16:59
  12. avatar
    [8] Handa [*]

    Takovou dobrotu bych si asi nechala ujít

    superkarma: 0 31.08.2006, 11:03:45
  13. [6] FAXÍK [*]

    na to víno ani nemám chuť

    superkarma: 0 31.08.2006, 11:00:26
  14. avatar
    [2] xjannickax [*]

    teda to víno bych nepila jak to slyším..

    superkarma: 0 31.08.2006, 10:20:41
  15. [1] markousek [*]

    tak to znalci rozhodně nejste možná ještě ve vašich končinách

    superkarma: 0 31.08.2006, 10:20:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme