Rodina

Jak nám ty kosti ale pěkně rostou…

Víte, že vápník je nejrozšířenější minerální prvek v lidském těle? V kostech a zubech je ho uloženo více než 99 %. Z uvedeného vyplývá, že adekvátní zásobení těla vápníkem je pro zdravý vývoj každého z nás velmi důležité.

Při neúměrném množství fosforu vůči vápníku má tělo tendenci jejich hladinu vyrovnávat tím, že sbírá vápník, kde se dá. V krajních případech tak může dojít k jeho odebírání z kostí a zubů, což má v případě dětí velmi neblahé následky!

 

Vápník je nepostradatelný sluha. Víte jaké služby vašemu tělu poskytuje?

Nejen v kostech je vápník živ, malé, ale doslova životně důležité množství vápníku lze nalézt také v měkkých tkáních, kde se podílí na udržení stability buněčných membrán. Zlomek celkového tělesného vápníku cirkuluje i v krevní plazmě, přestože se jedná o necelé jedno procento celkového objemu, má ohromný funkční význam pro řadu dějů probíhajících v organismu. Vápník je též nepostradatelný k navození stahu svalových vláken, dále k přenosu signálů v nervovém systému, je nezbytný k dobrému fungování krevní srážlivosti a také je potřebný při uvolňování některých nezbytných látek a hormonů. Neméně důležitou roli hraje při vzniku nového života, závisí na něm totiž do určité míry pohyblivost spermií. Koncentrace vápníku v plazmě je proto neustále velmi přesně regulována. Její hodnota se odvíjí od součinnosti dalších látek (vitaminu D, hormonu příštítných tělísek - tzv. parathormonu - a kalcitoninu ze štítné žlázy). Tyto látky ve vzájemné souhře ovlivňují nejen samotnou aktivitu tvorby a odbourávání kostní tkáně, ale i míru vylučování vápníku do moči a jeho vstřebávání ve střevě. 

Přechodně snížený příjem vápníku nemívá okamžité následky a na zdravotním stavu se neprojeví bezprostředně. Při správné funkci organismu je množství vápníku potřebné k plnění výše uvedených funkcí v těle uvolněno z vápníkové spíže, tedy z kostí.

 

Kolik vápníku musí vaše ratolesti „schroustat“?

Denní doporučené množství závisí především na věku jedince. Děti do jednoho roku by měly přijmout 400 mg za den. Pokud jsou miminka kojená, s vápníkem si až tak hlavu lámat nemusíte. Jsou-li na umělé mléčné výživě, dostatečný přísun by měl být též pokryt. Ratolesti od 1 roku do 10 let musí mít stravou zajištěn přísun v množství kolem 600-900 mg za den. Dospívající dokonce až 1 200 mg denně. Pro těhotné a kojící maminky se doporučuje konzumace cca 1 000-1400 mg denně.

 

Nápověda: stupně vítězů

 

Zdrojem vápníku je především v současné době již poněkud kontroverzní mléko a mléčné výrobky, nesmíme zapomínat ani na ryby (např. sardinky, losos apod.), vejce (zejména žloutek), některé druhy zeleniny (např. kapusta, brokolice, pórek, špenát, mák, pšeničné otruby). Výbornou zásobárnou vápníku jsou také mandle a mandlové mléko (vhodné pro děti alergické na kravské mléko, návod na výrobu najdete ZDE). Vysokým obsahem se honosí též sezamová semínka (obsahují 783 mg Ca ve 100 g), ze kterých lze obdobným způsobem jako z mandlí připravit sezamový nápoj a také výbornou a zdravou cukrovinku chalvu (recept naleznete ZDE, chalvu lze užívat i jako ochucovadlo kaší, náplň do buchet, nebo se prostě může přidat při pečení do těsta podobně jako mleté ořechy). Dalšími přijatelnými zdroji jsou z hlediska možných alergií poněkud rizikové arašídy, pistácie a již méně problematická slunečnicová semena. Méně populárními dodavateli jsou luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója, cizrna). Připomeňme jen že pro kojence do 1 roku přichází z luštěnin v úvahu jen červená čočka. Nesmíme však zapomenout ani na neloupanou rýži (pro malé děti je vhodnější rýže "parboiled", která, byť je zbavena slupky, je připravována tak, že si prospěšné látky zachovává), tofu a také mnoho druhů ovoce (např. citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky atd.).

 

Potravina
(100 g)

Energie (kJ)

Bílkoviny (g)

Sacharidy (g)

Tuky (g)

Vápník (mg)

Fosfor (mg)

Polotučné mléko

205

3,5

4,8

1,6

118

91

Odstředěné mléko

150

3,5

5

0,1

123

97

Polotučný tvaroh

485

12,5

3,4

5,1

120

165

Vaječný žloutek

1576

16,1

0,3

31,9

140

590

Žervé

794

12

1,8

15

316

400

Sardinky v oleji

995

24

0

14

330

430

Tofu

305

8,1

0,7

4,2

510

95

Tavený sýr 30 %

920

14,8

8

13,6

600

1100

Eidam 30 %

1112

26,4

0

16,2

800

570

Ementál 45 %

1685

28,7

0

29,7

1020

635

Sušené meruňky

1035

5

55,7

0,5

82

114

Pór

100

2,2

3,2

0,3

87

46

Mandle

974

7

3,4

20,2

252

168

Fazole

1112

22,1

44,1

1,4

100

410

Brokolice

109

3,3

2,8

0,2

105

82

Špenát

63

2,5

0,6

0,3

126

55

Pistácie (jádra)

2596

17,6

15,7

51,6

136

500

Sušené fíky

1012

3,5

54

1,3

190

108

Sójové boby

1547

35,9

15,8

18,6

260

660

Mák

2086

20,2

4,2

42,2

1460

850

Mateřské mléko obsahuje kolem 31 mg Ca ve 100g.

 

Faktory ovlivňující vstřebávání vápníku v našem organizmu

„Vápník se v těle nejlépe vstřebává v kyselém prostředí. Kyselost můžeme podpořit například pitím ovocných šťáv či džusů. Vstřebávání se navíc lépe daří v noci, proto je vhodné konzumovat potraviny bohaté na vápník zejména v odpoledních a večerních hodinách. Absorpci vápníku napomáhá také vitamin D, C a kyselina listová,“ uvádí nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí a dále doplňuje, že: „Pro správné ukládání vápníku je také důležitý správný poměr vápníku a fosforu. Ten by měl být asi 2:1 ve prospěch vápníku. Při neúměrném množství fosforu vůči vápníku má tělo tendenci jejich hladinu vyrovnávat tím, že sbírá vápník, kde se dá. V krajních případech tak může dojít k jeho odebírání z kostí a zubů, což má v případě dětí velmi neblahé následky!" Tomešová v této souvislosti upozorňuje na konzumaci pro děti naprosto nevhodných nápojů colového typu a také, světe div se, tavených sýrů! Obě potraviny obsahují mnoho rizikových fosforečnanů.  

Dalším faktorem, jímž je ovlivněna využitelnost Ca, je vláknina, pokud jí je v dětském jídelníčku nadbytek, urychlí prý průchod tráveniny střevem natolik, že se vápník nestačí zcela vstřebat. Doporučuje se proto nejíst příliš často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem.

Hovoříme-li o látkách, které využití zmíněného prvku snižují, nesmíme zapomenout na kyselinu šťavelovou, která spolu s vápníkem vytváří nerozpustné sloučeniny, takzvané šťavelany, ty pak tělo nemůže dostatečně využít. Kyselinu šťavelovou nacházíme např. v rebarboře, špenátu, mangoldu, červené řepě, otrubách a čokoládě (z tohoto důvodu se lze jen trpně pousmát nad spojením čokolády a mléka u některých tolik mediálně propagovaných sladkých svačinek plných kalcia). Podobně podle Jitky Tomešové působí i kyselina fytová, ta je hojně obsažena ve stravě rostlinného původu a vytváří též pro organismus těžko využitelné sloučeniny.

 

Zdroj: tiskové materiály Poradenského centra Výživa dětí, odborným garantem byla Jitka Tomešová, DiS a prof. MUDr. Milan  Bayer, CSc. z  Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN, I. lékařská fakulta UK, Praha

   
09.05.2007 - Těhotenství a porod - autor: Martina Machova

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme