• V práci jste zjistila, že máte zmeškaný hovor od manžela. Když mu voláte zpět, bohužel telefon nezvedá. Určitě se mu něco stalo. Proto neváháte vzít si po zbytek dne dovolenou a jet za ním do práce, abyste se ujistila, že se nic vážného neděje.
  • Povídala jste si s kolegou a on se divně zatvářil. Doma se vám rozleží, jestli jste neřekla něco špatně. V reakci na to voláte kartářce, aby vám potvrdila, že se kolega nezlobí.
  • Několika testy se u vás vyloučilo jakékoli onemocnění, přesto máte nutkání podstoupit další a další, protože vaše příznaky přece trvají. To, že před měsícem byly výsledky dobré, nic neznamená. Teď už to může být všechno jinak.

Zkrátka se musíte vždy co nejdřív ujistit, že je všechno v pořádku, a do té doby se nedokážete soustředit na nic jiného. Problém je v tom, že takto nabytá úleva netrvá dlouho a navíc vás paradoxně v úzkostech udržuje. Možná jste si sama všimla, že když zaženete jednu hrozbu, brzy se objeví nová. Ta se může týkat něčeho jiného, ale klidně i toho samého – jen s tím, že jste si uvědomila nové okolnosti, které „mění situaci“.


Jak reagovat na úzkost, aby se doba klidu prodlužovala?

Hlavně nečekejte, že už brzy bude klid sám od sebe. Mohla byste ztratit i několik let. Léčba úzkosti obecně stojí na dvou věcech: v komplexních změnách ve vašem životě a ve zpracování každé obavy zvlášť. Zdravý životní styl a posilování sebevědomí přispějí k vaší celkové pohodě a tím samozřejmě lépe zvládnete i nápory úzkostí. Tomu se budeme věnovat někdy příště. Ale co tedy znamená zpracovat každou obavu zvlášť? Vyzkoušejte následující ověřené tipy:

  • Odveďte pozornost. Každá úzkost má tendenci slábnout, někdy za hodinu, někdy za dvě. Úkolem je mezitím zaměstnat mozek nebo tělo tak, že na přemítání o obavě nebude prostor a tím ani na nezdravé jednání. Takovou činnost je těžké najít, protože žena dokáže myslet na dvacet věcí naráz. Mně se osvědčilo jít běhat – běh je pro mě natolik namáhavý, že při něm nedokážu myslet na nic jiného než na to, jak tu námahu překonat. Další věc, při které nejde myslet na nic jiného, je čtení. Uvidíte, jak se na pátém kilometru (nebo páté stránce) začne úzkost rozplývat. Jen se k tomu vybičovat!
  • Najděte důkaz, že je vaše obava nesmysl. Napište ji na papír a pod ni důkazy pro a proti. Důkazy by měly být tak zvaně tvrdé, nezpochybnitelné. Jak poznat tvrdý důkaz? Je to něco, co se opravdu stalo. „Měkký“ důkaz zase poznáte tak, že se zatím neodehrál a jde jen o vaši domněnku. Takovéto rozepsání obavy a její vyvrácení tvrdými důkazy (vyvrátíte ji ve většině případů) vede téměř jistě ke snížení úzkosti.
  • Odložte zajišťování úlevy. Někdo vám nezvedl telefon a máte potřebu hned volat jeho sousedovi? Řekněte si, že mu zavoláte až za 15 minut nebo za hodinu a klidně si na to nastavte budík. Zaprvé tím dáte prostor možnosti, že se situace mezitím vyřeší sama (volaný vám zavolá zpět), zadruhé je možné, že za hodinu už vaše úzkost nebude tak silná a telefonát sousedovi nebudete považovat za nutný. Ale pokud ano, zavolejte mu. Jde tu hlavně o ten trénink: odolávejte nutkání vyhovět své úzkosti tak často, jak jen to bude možné. Otupíte tím staré vzorce chování, které vás v úzkosti akorát udržují.

Neodsuzujte, dokud to nevyzkoušíte

Dost možná uvedené rady smetete ze stolu s tím, že to stejně nepomůže, a nějaké odkládání nebo sepisování vás akorát ještě víc zúzkostní. Já jsem si říkala to samé. Nesmíte ale zapomenout, že nikdo neříkal, že to bude jednoduché, a boj s úzkostí se zkrátka bez opouštění komfortní zóny neobejde. Čím dřív to pochopíte a přijmete za své, tím dřív pocítíte změny.

Další tipy, jak řešit úzkost, najdete v dalších článcích této série.

Uložit

Uložit

Reklama