Taky si říkáte, bože, já si nic nepamatuju, já snad mám sklerózu, všecko mi z té mé hlavy hned vyletí? Přečtěte si (a zapamatujte) dvanáct rad, jak si slabou paměť vylepšit.

1. Zaujměte pozitivní postoj ke své paměti. Příliš často totiž používáme takové věty jako: To si nezapamatuju. To už není pro mě. Nikdy jsem neměla paměť na jména. A místo toho bychom si měli říkat: Nejsem o nic horší než ostatní. Já to dokážu!

2. Buďte pozorní a soustřeďte se. Text ani rozhovor si nezapamatujeme, pokud nás opravdu nezajímá. Pozornost a uvědomělé soustředění se je první a základní předpoklad dobré paměti. Vhodné cvičení pro koncentraci je například vybavování si předmětů na nějakém známém místě. Zavřete oči a představte si do podrobnosti zařízení místnosti, v níž pracujete.

3. Využívejte asociace. Všecko souvisí se vším. Ptejte se třeba: Co mi ta situace připomíná? Kde jsem se setkala s podobným člověkem? Otázky tohoto typu nám mohou pomoci při zapamatování nových informací, ale také v případě, že si na něco nebo někoho nemůžeme vzpomenout.

4. Třiďte informace. Nezatěžujte si mysl a paměť zbytečnými myšlenkami a informacemi... Myslete kriticky a naučte se posuzovat všechny informace, které se na vás valí – opravdu si to musím pamatovat?

5. Vytvořte si postup. Věci, které si máme zapamatovat, uspořádejme do struktur. Je to lepší než neustálé opakování. Pokud se učíme text, začněme jeho rozborem, pochopením, rozdělením na části, nalezením souvislostí mezi jednotlivými částmi. I doma přece víme, že pořádek a organizace věcí nám ulehčují život (nemusíme třeba přemýšlet: bože, kam jsem to jen dala?).

6. Přijímejte informace všemi smysly. Pro současnost je typické vnímat okolí převážně zrakem nebo sluchem. Pokud to jde, využijme i hmat, čich, chuť! Oč bohatší jsou východní civilizace, které rozvíjejí všechny smysly! Nebojte se ochutnat třeba ovoce, jehož název nám nic neříká, zamyslete se nad tím, jak vnímáte při setkání stisk ruky některých lidí.

7. Využívejte emoce. Čím více je informace spojena se silnou emocí, ať už pozitivní či negativní, tím více se vryje do paměti. A tak si třeba pamatujeme první den ve škole, v práci. Snažme se ale spojovat informace s pozitivními emocemi.

8. Vyvarujte se negativních emocí.  Stres, úzkost, strach, deprese přispívají k poruchám paměti. Upoutávají pozornost a všecku energii na spoustu zbytečných detailů,  zhoršují schopnost koncentrace. Negativní myšlenky zabírají v paměti místo, které bychom mohli zužitkovat pro příjemnější informace.

9. Komunikujte, povídejte si, pište. Chceme-li si vybavit slova, vědomosti, je třeba o nich mluvit, vyjadřovat se k nim. Jinak se všechny vědomosti zapadnou a těžko se vyvolávají, když je potřebujeme. Setkávejte se s lidmi (jste-li v domácnosti, na mateřské nebo v důchodu), povídejte si, pište si s přáteli, navštěvujte různé přednášky, kurzy, prostě se nevyhýbejte společnosti.

10. Okysličujte si mozek.  Sedavé zaměstnání, dlouhé sledování televize, ale i přílišné vyspávání jsou faktory podporující nedostatečné okysličování organismu. Člověk je mrzutý a má výpadky paměti. Je nutné se fyzicky a intelektuálně zatěžovat, abychom si zvýšili průtok krve mozkovými cévami, vytváří to totiž optimální podmínky pro činnost paměti.

11. Dopřejte si odpočinek.  Nervozita a přílišné napětí brání koncentraci a zhoršují paměť. Uvolnění, odpočinek, přiměřený spánek umožňují, aby se mozek probouzel svěží a mysl se naplnila energií...

12. Využívejte všecky příležitosti na procvičení paměti.  Když už sedíte u televize, podílejte se třeba se soutěžícími na hrách s čísly, písmeny, slovy, zkrátka se snažte sledovat televizi aktivně. Hledejte v knihách, hrajte s dětmi pexeso, scrabble, kvarteto a podobné hry. Vytvořte si bohatý a aktivní život, který vaše paměť tak potřebuje.  

Zdroj:  www.casopiszdravie.sk
Reklama