Děkujeme naší věrné čtenářce Věrulince za příspěvek na dnešní téma. Přečtete si, co ji v novém bydlišti na venkově trápí.

Zdravím a přeji krásný den všem. Sousedské vztahy tady na vesnici máme prozatím velice dobré. Jasně nebydlíme tady dlouho, ale řekla bych že nás pražáky přijali velice dobře. Nemají tady předsudky v podobě známé věty,, hele Pražáci", byla jsem mile překvapena.

Naopak mají Pražáky rádi. Měla jsem z toho obavy, jak nás přijmou, ale zcela zbytečný. Přijali nás přátelsky a opravdu sousedsky, jak jinak než přípitkem slivovicí.

Ale jeden soused ob domek je jakýsi podivín. Pořídil si psa-dobrmana, ke kterému se nechová, jak by měl. Pes mu utíká, lítá po vesnici, kde může se podhrabe pod plotem a likviduje lidem zahrádky tím, že běhá po záhonech, vše očůrává a nejhorší je, že se pere s jejich psi na jejich pozemku.

Měla jsem převlečené peřiny v okně, jsou nízké, pes mi skočil do okna, strhl všechno na zem do ulice, vyráchaný v rybníku, no spíš je to bahňák, musela jsem znovu povlékat a prát. Mít majitele po ruce, asi bych se neudržela, protože mám pocit, že by potřebovat protřepat úsměv, aby se probral.

Přitom pes je milý, vděčný za každý kousek jídla, co mu podáme, ale díky majiteli, který psa, dá se říci týrá, jenom na něj řve, bije ho, není se čemu divit, že mu utíká. Aby neutíkal, psa přiváže na řetěz ke stromu, odejde do práce a pes celý den jenom a jenom vyje a brečí, až nám to všem okolo rve srdce. Sousedka, co s ním v těsné blízkosti sousedí, mu přes plot několikrát řekla, že toto není možný, aby se o psa staral, jak má, když už si ho pořídil.

Jeho odpověď opravdu nemá jedno slovo normální. "Psa přejedu na motorce a jeho orgány dám veterině, aby měli pro záchranu jiných psů". Sousedka přišla k nám a vše mi vyprávěla se slzami v očích, je také milovnice zvířátek. To se nedá pochopit, jak může být někdo tak hnusný ke svému psu?

A už opět chudák je uvázaný, opět vyje, ne on ho nemůže nechat v domku, on ho musí týrat přivázáním ke stromu. Opět další den budeme poslouchat jeho vytí, majitel jel do práce. Ale jinak jsme opravdu s manželem moc spokojeni, sousedské vztahy jsou parádní a přátelský.

Zdraví Věrulinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

S tím pejskem by mě to asi taky pěkně štvalo. Ale jaké najít řešení? Zavolat na něj Martu Kubišovou? Nebo raději Zdeňka Srstku! Co byste udělaly vy, milé ženy-in? Myslíte, že se dá takovému člověku nějak rozumně domluvit? Znáte podobný případ? Děje se něco takového ve vašem okolí?

Napište nám o svých sousedech. Chválu, nebo stížnost. Je to jen na vás, dnešní téma je tu od toho.

redakce@zena-in.cz

Soutěž: BUURMAN

Reklama