Moje chuťové buňky mají dvě zcela odlišné etapy svého života. Jedna etapa, pro mě velice sympatická, je ta, kdy si buňky v klidu spí. Neobtěžují mě, nerozčilují věčným povykem, že by si daly to či ono, nechávají v klidu mé tělo hubnout. Ovšem tuto spřízněnou etapu s pravidelnou přesností střídá etapa druhá. A pochopitelně „tou druhou“ myslím stav, kdy moje chuťové buňky šílí, dělají si, co chtějí, jsou nezvladatelné a značně nepřátelské k mému snu: krotit se v jídle.

A právě se zblázněnými buňkami jsem před časem vyrazila s manželem na večeři. Po cestě do sympatické restaurace jsem v hlavě měla fantasticky barevný obraz tuňákové pizzy. Kamarádky buňky šílely, v břiše mi kručelo a já se vážně bála toho, že mi sliny pomalu, ale jistě začnou kapat z úst. Hrozilo tak, že moje snaha o podobu decentní mladé ženy bude navždy a definitivně pohřbena vizáží čehosi, co sice z dálky připomíná ženu, ovšem při bližším zkoumání je zde nebezpečí záměny s podivně vypadající fenkou neznámé rasy.

Tlumená světla, libá vůně, příjemná obsluha mi navodily romantickou náladu a já neodolala sklence červeného vínka. Manžel hodiny a hodiny vybíral jednu z dobrot, která se vyzývavě smála z jídelního lístku, a já své hladové utrpení zaháněla vínem a colou.
Konečně! Manžel si po nekonečném listování vybral cosi neuvěřitelně pálivého a já mohla alespoň částečně ukojit touhu svých buněk a objednat si vysněnou pizzu.
„Madam, a nebylo by libo houbičky?“ Číšník zamrkal jak panenka na klíček a dlouhým prstem mi na jídelníčku ukázal osudovou nabídku. Smažené houby, vařený brambor, obloha… Chuťové buňky mě zradily. Tentam byl sen o pizze. Ty malé potvůrky nezačaly toužit po ničem jiném než právě po nabízených houbičkách. Nejsem přece tyran, abych jim toto skromné přání nesplnila, ne?
 

Víno bylo lahodné, večeře výtečná a já cestou domů snila jen o tom, jak se zavrtám pod peřinku a oddám se buď milostným hrátkám, nebo růžovým snům. (Mezi námi, ty sny značně vedly.)

Pravda, do postýlky jsem se zavrtala, ovšem sladké zavrtání mi vydrželo necelou hodinku. Růžové sny zahnaly podivné zvuky linoucí se z mého břicha… Ke zvukům se přidaly křeče a po další hodině byl spánek na míle daleko. Svíjela jsem se v podivném tanci šílené indiánky, seděla na záchodě, před sebou kýbl a v duchu se loučila se všemi blízkými. Moje zatemnělá mysl z posledních sil luštila tajenku, která zněla: Zapařené, nebo jedovaté? Jedovaté, nebo zapařené?

A jelikož jsem člověk nezodpovědný, nenechala jsem tuto tajenku rozluštit lékaři. Díky bohu jsem po pár hodinách sama zjistila, že vítězné slovo zní ZAPAŘENÉ.

S chuťovými buňkami jsem po této zradě několik dní nemluvila. Nedostaly čokoládu, nedostaly ani ovocný dortík a nedostaly ani olivy. Za trest měly jen piškoty a staré rohlíky. Zkrátka, zrada je zrada, a ta se hned tak neodpouští. A u mě – v případě hub v restauraci – mají šlus na věky věků. Ať se třeba v puse na hlavu staví, ať mě klidně vydírají slintáním. To se raději naučím štěkat, běhat s vyplazeným jazykem a panáčkovat!

O houbách toho zde již bylo napsáno mnoho. Ale jak vidíte, v tomto případě platí dvojnásob: Opakování je matkou moudrosti. Pojďme si tedy ve zkratce připomenout pár nejdůležitějších faktů týkajících se pochutiny jménem Houby.

1.      Nikdy nekombinujte houby s alkoholem.

2.      Pamatujte, že objednat si houby v restauraci je vždy riziko. Nemáte totiž nikdy jistotu, že houby byly skladovány tak, aby vám po jejich konzumaci nebylo zle.

3.      Nejideálnější je sníst houby v den sběru. Maximálně dva dny poté.

4.      Houby jsou těžko stravitelné. Jíme je proto s oblohou (brambory, pečivo).

5.      Pozor na nákup hub na tržištích. Pokud na ně celý den paří slunce, pak jsou vhodné leda tak do odpadkového koše, nikoli do vašeho žaludku.

6.      Během dne byste neměli snít více než 10 až 20 dkg hub. Večer houby nejezte raději vůbec.

 

Už jste četli?

Jak poznat žampion?
http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=32038&id=6

Houbaření - klasický český sport
http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=31477&id=6

Zahradou i lesem, pýchavku si nesem…
http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=29130&id=6

Tajemství růstu hub
http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=25599&id=6

Reklama