Když náhodou člověk zaslechne hlasitou soulož, většinou si vískne, jak moc si ti dva užívají. Paní Michaela je rozvedená a vychovává sama dvě děti. Od té doby, co má Michaelin otec novou přítelkyni, nemůže mu dávat děti na hlídání.

Problém paní Michaely je velice delikátní. Její maminka již několik let nežije a otec si před nějakým časem našel přítelkyni, o hodně mladší přítelkyni... „Jde o to, že si můj táta pořídil o dost mladší partnerku. Ale to není ten problém. Máma umřela před sedmi lety. Byla to smutná věc, trombóza... Bála jsem se, že to táta nezvládne, tak jsem byla ráda, když si Ivetu našel.“

muž

Známost otci přeje, ale...

„Tátovi to po Ivetině boku sluší, je šťastnej a má plno energie, jako by mu ani netáhlo na šedesát,“ popisuje situaci Michaela. Jenže v tom elánu je právě problém. „Má teď plno energie, včetně té sexuální. Jasně, trošku žárlím, že on si ve svém věku užívá, zatímco já jsem sama na dvě děti, ale vážně si myslím, že si to zaslouží. Jsem hrozně vděčná i Ivetě, že tátu vytáhla z ulity.“

Problém je v hlučnosti otcových a Ivetiných radovánek

„Ti dva si ty postelové hrátky užívají tak nějak moc hlasitě. A neuvědomují si, že je může někdo slyšet.“ Velký rodinný dům je sice dobré zázemí, ale Michaelin otec a jeho partnerka neberou ohledy ani, když Iveta přijede na návštěvu. „Táta bydlí celý život v baráku, nikdy se nemusel nijak uskromňovat a brát ohledy na sousedy. Mám dvě malý holky a vážně se mi nechce pořád hledat nějaké vysvětlení a odůvodnění, proč že to teta Iveta tak strašně křičí, a že jí dědeček určitě neubližuje – navíc sérii zlých snů i hlasité televize jsem už vyčerpala.“

Michaela si nedovede promluvit ani s otcem, ani s Ivetou

Nepříjemnou situaci by Michaela ráda nějak vyřešila, už jen z praktických důvodů. Navykla si posílat dcery o prázdninách na nějaký čas k dědovi. „Je mi kvůli nim trapně, a tak se mi tam ani nechce jezdit, natožpak u nich nechávat holky. Jenže o prázdninách tam jezdí vždycky na čtrnáct dní a mně stačilo těch pár víkendů, abych si udělala obrázek. Copak to teď jde? S tátou o tom mluvit nemůžu, my spolu nikdy o těch věcech nemluvili. A s Ivetou se zas tak dobře neznám, je fajn, ale taková odměřená, tak nějak z ní cítím, že by to nevzala. Takže se v tom pořád plácám.“


Nezáviděníhodná situace. Asi si řeknete, že by si člověk s otcem nějak nenápadně promluvil, aby to s tou vášnivostí v přítomnosti dětí moc nepřeháněl, ale popravdě, na to musí být hodně velká kuráž. Zvlášť po té, co si Michaelin otec prožil, je její ostýchavost pochopitelná. Nebo vás napadá nějaké řešení?

Čtěte také...

Reklama