Ideální Valentýn po třináctiletém manželství? Vše se točilo kolem dětí, domácnosti a děravých montérek. Dle mého názoru nastala ta pravá chvíle vybočit ze zaběhaných kolejí a NĚCO prožít.

Jako první přišla na řadu rezervace stolu v příjemné vinárně. Následoval nákup svíček, šampaňského a jahod a ukecání kadeřnice, aby mě vzala bez objednání. Čas měla až za dvě hodiny, tak jsem se vrhla do obchůdku s prádlem a koupila hříšně svůdnou košilku za ještě hříšnější peníze. Byly, pravda, trošku zmatky při placení, ale to mi náladu nemohlo zkazit. S balíčkem v ruce vedly moje kroky k telefonní budce, kde mě čekala zkouška v přemlouvání tchyně, aby se ujala na jedinou noc svých vnoučat. Jen vrozená slušnost mi zabránila poslat tchyni kamsi, když mi tvrdila, že by takhle malé děti určitě nezvládla. Těm malým dětem bylo 13 a 12 let.  Pomohla až lstivá věta, že děti budou strašně smutné, neboť se k babičce a dědovi moc těšily.

Po cestě ke kadeřnici jsem stihla koupit ještě nové úžasně jemňoučké povlečení a pak už jsem padla do křesla a zahloubala se do obrázků možných účesů. Po počátečních dohadech jsem zapíchla prst do obrázku a se slovy „tohle chci“ zavřela oči. Nesnáším totiž, když mi někdo něco dělá s vlasy, a každou návštěvu kadeřnictví si náležitě protrpím.

Po delší době, kdy ztichl fén, jsem otevřela oči a moc nechybělo k tomu, abych tu cizí ženskou přede mnou pozdravila. Po chvíli mi došlo, že TO je můj obraz v zrcadle. Já, která nikdy v životě neměla vlasy kratší než na ramena, měla na hlavě délku právě posečeného trávníku a podle účesu bych si troufla tvrdit, že trávník kdosi zapomněl pohrabat. Moji hlavu zdobil totální rozcuch a já se pomalu dostávala ze šoku. Kadeřnice se hájila tím, že se mě několikrát ptala a já bez mrknutí oka tvrdila, že ano.

Měla jsem snad prvně zažít, jaké to je, když vám chlapi nečučí na vyvinutý hrudník, ale zírají na hlavu. Při příchodu domů mě synek uvítal slovy: „Mamka není doma a nevim, kdy se vrátí“ a zabouchnul dveře. Až při dalším ohledání zjistil, že já a žena, co mu dala život, jsme jedna a táž osoba. Přesto kolem mě chodil po špičkách a nedůvěřivě si mě prohlížel. Ovšem děti víc než můj účes odrovnalo zjištění, že mají být u babičky.
Proč tam máme být? Co tam budeme dělat? My tam nechcem.“
Jednu noc to snad vydržíte! Vemte si báglíky a mazejte, babička na vás už čeká. A prosím, žádné vylomeniny.“
Ač paštikovali, nebylo jim to nic platné. Macešsky jsem vypudila vlastní děti z rodného domu a jala se uskutečňovat svůj plán.

Nově povlékla postele, dala chladit šampíčko, jahůdky na mističku a připravila pár chlebíčků, kdyby nám náhodou vyhládlo. Balíček s košilkou byl připraven jako zlatý hřeb večera na povlečených peřinách.
Vykoupat, nalíčit, pohrabat rozcuch na hlavě a moc při tom nekoukat do zrcadla, abych se nerozbrečela, a už zvonil u dveří nic netušící manžel. Hodila jsem mu z okna klíče s lístečkem s instrukcemi. Vše měl připravené v koupelně a já se zašila“ do ložnice.
Až když vyšel z koupelny vymydlený, oholený a nechápavě čekal, co bude dál, jsem vyšla z ložnice já. Manžel vytřeštil oči, zalapal po dechu a propukl v šílený řehot. Miláčku, komu jsi ublížila, že se ti tak pomstil? Vypadáš jako Rákosníček, když měl ještě víc než čtyři vlasy…“

To už se mi koulely po tvářích slzičky a s pohledem v koberci jsem přiznávala, že mám pro něj překvapení.
Manžel je formát - statečně šel se mnou do vinárny a nedělal, že mě nezná. I po chodníku šel vedle mě a ne dva kroky za mnou…

Romantika ve vinárně vzala velice brzy za své. U stolu vedle nás seděla početná romská rodinka, která se náramně bavila. Vzájemně si kradli jídlo z talířů, hlasitým krkáním vzdávali hold kuchařovu umění a pojem tichý hovor jim očividně nic neříkal. Jako báječnou zábavu měli hodnocení ostatních hostů. Dyk čum na toho gádžu, jak žere tým vidličkou. Von je prudce enteligentný!“ chechtal se sotva plnoletý mládenec.
A ta jeho určitě šlape. Sem ji viděla, když na tržnici měnila ojra,“ přeřvávala jeho přítelkyně.
V tom se společnost otočila naším směrem a mládenec spustil komentář k mojí maličkosti: Vole, ta je divná.“ 
Mlč Imro!! Nevidíš že je ta gádžovka marodná? Drahuna měla taky takhle vopadaný vlasy, když jí našli nádora. Nech ji bejt,“ spustila stará cikánka. Potom zvedla svojí mohutnou postavu a za mikinu k nám přitáhla Imricha. Omluv se Imro, dělej! Nikdy, nikdy se neškleb marodným!!“
Promiňte, paní, já nevěděl že ste marodná,“ lezlo z Imricha jak z chlupaté deky. Manžílek se dusil smíchy a já trvala na tom, že okamžitě odcházíme. 

Celou cestu domů se snažil potlačit výbuchy smíchu. Myško, nic si z toho nedělej. Doma si všechno vynahradíme, jo? Bude to paráda být jednou bez dětí, sami dva.“
Měl pravdu. Co na tom, že nevyšla večeře, vždyť doma mám všechno připravené.
S příchodem do bytu se o mě pokoušela mrtvice. Všude světlo, na stole prázdný tác od chlebíčků a miska od jahod, z ložnice se ozýval šepot. Po otevření dveří jsem vrostla do země. V našich krásně povlečených postelích se rozvalovaly děti a drmolily něco o svědění. Při bližším pohledu mi vše došlo - dcera neodolala a dala si jahody. Z důvodu alergie se šíleně osypala. Pupínky svědily, ona se drbala a během chvilky vypadala jako vařený ráček.

Místo romantiky jsme autem vyrazili směr pohotovost. Cestou děti vyprávěly, jak babičce naštvaně hlásily, že jsem je k ní odložila, protože chci mít klid. Babička zděšeně, při představě, že bych snad neměla v úmyslu si dětičky zase převzít, usoudila, že jsou dost velké, aby mohly být samy doma. Obratem je poslala zpět. Nestihly si ani vybalit.

Z romantického výletu na pohotovost jsme se vrátili po půlnoci. Těšila jsem se, jak dojde alespoň na košilku... Nedošlo! Po rozbalení ležela na stole obrovská flanelová noční košile v délce ke kotníkům. Hadr velikosti opony z Národního divadla erotické tužby opravdu nevzbuzoval. Z krámu jsem nedopatřením odnesla cizí balíček.
To se může stát jenom mě.
Večer jsme vedle sebe usínali jako spořádaní manželé.

Blíží se Valentýn a manžel se podivně uculuje. Mám obavy, že by mohl zatoužit po romantice. Jedním si může být jistý - já žádnou romantiku plánovat nebudu!

Stalo se vám něco podobného? Napište nám váš úsměvný nebo třeba vážný příběh, a nemusí se týkat jen Valentýna. Nejlepší příspěvky odměníme dárkovým balíčkem kosmetiky. 

Reklama