Bulvár

Jak jsem si užívala roli manželky

Ve svém příspěvku se musím ohlédnout do minulosti a vrátit se ke chvílím, na které vzpomínám jen velmi nerada. I když vlastně právě díky těmhle událostem si dnes vážím věcí, které jiným lidem připadají samozřejmé a všední.

Bylo mi asi šest let, když se naši rozvedli. Pro oba to bylo nejlepší řešení, neklapalo to dlouho a doma to bylo hodně znát. I tak matka problémy a starosti, které přicházely, začala řešit alkoholem. Já měla tu smůlu, že jsem byla podobná otci a jeho rodině, sestra naopak byla  „pokus o záchranu manželství“. Takže zatímco já upadla v nemilost, jí se vynahrazovalo.

Život, ovlivněný alkoholem, byl plný agrese, když přišlo vystřízlivění, následovaly sebelítostné scény a demonstrativní pokusy o sebevraždu, takže odejít k otci pro mne tehdy bylo nemožné. Měla jsem strach, že se agresivita otočí proti o dva roky mladší sestře, která do té doby byla spíš divák, nebo že sebevražedný pokus tentokrát nebude jen „na oko“.

Vyrostly jsme a já potkala svou „velkou lásku“. Následovala rychlá nabídka společného bydlení a já nezaváhala. Opatrnost šla stranou a já viděla jen to, že budu konečně daleko od toho všeho, s někým, kdo na mne bude hodný. Nebyl. Do puntíku jsem splnila statistiku pánů psychologů a vybrala si někoho podobného, jako jsem měla doma.

První křik, první rány a já upadla do stavu naprosté vyhaslosti. Nemohla jsem tomu věřit, bylo to tu znovu. A já pomalu začínala propadat tomu, že je to ve mně, že si to asi opravdu zasloužím, něčím provokuju... Dnes, když píšu tyhle řádky a hlavou se mi honí vzpomínky na věci tak ošklivé, že se mi je rozhodně nechce vypisovat, kroutím nevěřícně hlavou a nechápu, jak jsem si tohle mohla kdy nechat líbit. Nikdo z lidí, kteří mě dneska znají a neví o mé minulosti, by neuvěřil, že jsem zůstala, mlčela a přemýšlela, co dělám špatně.

V tu dobu jsem ale už byla těhotná. Vrátit se k matce nedávalo smysl a já si tehdy sama sebe necenila příliš vysoko, nevěřila si.

Na porodním sále mi na břicho plácli malý, zmuchlaný uzlík. Zprvu jsem na něj koukala jako na něco, co vyplavilo moře, ale když ho umyli a přinesli ve stavu, kdy už se začal podobat dítěti, i když v provedení dost divně barevně vyvedeném a pomuchlaném, něco se ve mně hnulo. Kupodivu to nebyla ona opěvovaná záplava pocitu, že se právě stal zázrak... zaplavil mě pocit mnohem přízemnější. Jistota, že jestli na tohle prapodivné, zkroucené „cosi s velkýma očima“ můj zákonitý partner jen zvedne hlas, zle se mu povede. Na rozdíl od módního trendu „matka světice“, plánující návštěvu mateřských center a chystající řadu okraječkovaných nesmyslů, já byla „matka medvědice“ plánující rozvod a sladkou pomstu.

Nešlo to tak rychle, jak bych si přála, ale pomalu jsem začala připravovat půdu pro odchod a vlastně i sama sebe.

Už jsem nedrtila mezi zuby vzlyky, ale v hmoždíři šípky, chloupky z nich působí jako skelná vata a v trenkách drahého manžela dělaly divy. Jídla jsem mu pro lepší chuť dochucovala gutalaxem a vůbec jsem si roli manželky začala celkem užívat.

Nezabránila jsem tomu, aby nedošlo k několika konfliktům, o kterých jsem si naivně myslela, že je malé škvrně nemůže ani vnímat, jak ukázal později čas, bohužel vnímalo. Když ale pak manžel zvýšil hlas na syna, kterému v tu dobu bylo asi devět měsíců, konečně přišel ten definitivní zlom. Krom manželovy ruky se ten den zlomila i opatrnost, se kterou jsem chystala odchod, já pobalila prcka, základní věci a bouchla za sebou dveřmi. Ten den jsem tak zavřela dveře nejen za svými zády, ale i za dojmem, že si někdo zaslouží, aby se mu ubližovalo, a za váháním sama nad sebou.

Následovala ubytovna, bydlení u nesnesitelné příbuzné, které jsem i přes to, že je jaká je, dodnes vděčná, že nás u sebe chvíli nechala, a pak bezva mužský, se kterým dnes žijeme. Happy end není ten, že mě moje nová láska naučila vážit si sama sebe, to jsem musela sama, a i přes to, že ho miluji, a když vidím, s jakou láskou a důvěrou se k němu obrací můj syn, jsem šťastná, vím, že bych to zvládla i bez chlapa. Že jsem schopná postarat se sama o sebe a o svého syna a že už si nikdy nenechám ubližovat.

Sestra zvolila tu jednodušší cestu a svůj život zasvětila alkoholu, i přes velikou snahu se mi nepodařilo jí pomoci. Já sama ale to, že mám „normální, nudný život“ a dítě, které se umí bezstarostně smát a už se nedává do pláče při hlasitějším hovoru a hlavně to, že jsem se naučila, že mám svoji cenu a nemusím si nechat ubližovat, považuji za svou největší výhru. Mezi kamarády a známými mám pověst průbojné ženské, která je drzá jak lázeňská veverka a rozhodně si nenechá nic líbit a můžu říct, že jsem na to náležitě hrdá. :o)) Nevyhrála jsem sice ve sportce, ale vyhrála jsem sama nad sebou, nad svým strachem a nejistotou, a to je myslím opravdu to nejcennější.

Z_U_Z_U


Děkujeme za nádherný příběh a gratulujeme - taková „výhra“ si to totiž zaslouží. A posíláme 2000 bodů do VVS.

 

   
26.11.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [67] oalison [*]

    zdar všem drzým lázeňským veverkám, takových jen víc.

    superkarma: 0 27.11.2007, 09:05:38

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [66] marcela1404 [*]

    Hodně štěstí a obdivu vám posílám

    superkarma: 0 27.11.2007, 08:56:56
  2. [65] lumra [*]

    Zuzu smekám před Vámi!

    superkarma: 0 27.11.2007, 08:20:32
  3. [64] dwolfova [*]

    Přeji hodně štěstí, zároveň obdiovuji, že jste si vybrala trnitou cestu, snažší je, zvolit tu jednodušší, hodně štěstí celé Vaší rodině.

    superkarma: 0 27.11.2007, 08:00:20
  4. [63] gabra11 [*]

    Přeji Vám hodně štěstí, ta odvaha za to určitě stála

    superkarma: 0 27.11.2007, 07:05:51
  5. [62] EvaRei [*]

    Hodně štěstí celé rodině,ať je vše zlé zasunuto hodně hluboko.

    superkarma: 0 27.11.2007, 06:43:30
  6. [61] EvaRei [*]

    Hodně štěstí celé rodině,ať je vše zlé zasunuto hodně hluboko.

    superkarma: 0 27.11.2007, 06:42:48
  7. [60] Samík97 [*]

    Je až neuvěřitelné, co ženská vydrží!Teď si může vážit sama sebe.

    superkarma: 0 27.11.2007, 05:23:18
  8. avatar
    [59] Melissima [*]

    Žila jsem s alkoholikem 15 let, vychovala při tom 3 děti, dnes už vím, že každý den byl ztracený a nikdo mi je nevrátí. Chtěla jsem za každou cenu udržet rodinu, ale místo toho, aby "dostal rozum" přerostl náš život v peklo, takže přesně vím o čem je řeč...Věnovala jsem se dětem a když se přehoupla 30, myslela jsem, že dožiju svůj život bez lásky a jen pro děti...Není to tak. Děti rostly a nakonec i s jejich přispěním jsem pochopila, že rozvod je nutný třeba jen pro záchranu mého zdravého rozumu. Dnes jsem šťastná, děti letos končí studia (a věřte, že nebylo lehké zvládnout to sama) a už více než rok jsem znovu vdaná za skvělého chlapa, který je mi oporou, kterého i moje děti nazývají nejlepším taťkou na světě.

    superkarma: 0 27.11.2007, 01:50:02
  9. avatar
    [58] Gedžitka [*]

    jak ti rozumím
    dobře, že jsi to dokázala

    superkarma: 0 27.11.2007, 00:57:39
  10. avatar
    [57] fodorka [*]

    parada! je super, ze si to nevzdala a najkrajsie na tom vsetkom je, ze si stastna a spokojna a minulost su uz len spomienky...

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:50:58
  11. avatar
    [56] Korina 1 [*]

    Je dobře že jsi se nevzdala a bojovala,držím palce do dalších let ať ti vše vychází.

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:38:01
  12. avatar
    [55] mattoni [*]

    Život s alkoholikem musí být strašný, nedovedu si to představit.

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:27:46
  13. [54] bedanek [*]

    Hlavně, že to dobře dopadlo, je to smutné.

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:11:30
  14. [53] Siloma [*]

    Přeji hodně štěstíčka do života

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:09:13
  15. avatar
    [52] medoch1 [*]

    myslím, že takových článků více! A´t už jsou jen radostné dny, noci a rána a vůbec, gratuluju!!

    superkarma: 0 26.11.2007, 22:00:36
  16. [51] Reni [*]

    Někdo má od dětství až do pozdního věku - osud života. Stále
    o něco bojovat - překážky. Obdivuji toho, kdo to nevzdává.

    superkarma: 0 26.11.2007, 21:32:20
  17. avatar
    [50] ginile [*]

    super, doufam, ze tvuj clanecek probudi par devcat. kazdy je strujcem sveho zivota, a tys to vzala opravdu do ruky, to ze nekteri chlapi dokazou dostat zenskou uplne dolu, ze si ani nevazi sama sebe je bohuzel pravda. jak pisou holciny cos udelala byla opravdu vyhra , preji vse nej

    superkarma: 0 26.11.2007, 19:28:57
  18. avatar
    [49] vlcice [*]

    Gratulu k takové výhře. To je opravdu ta největší výhra.

    superkarma: 0 26.11.2007, 18:59:27
  19. avatar
    [48] Lwaxana [*]

    Hlavně že to nakonec vše dobře dopadlo a ať ti to vydrží

    superkarma: 0 26.11.2007, 18:29:09
  20. avatar
    [47] pohodova [*]

    parada. Cetla jsem jednim dechem a uplne se vzila do tvyho zivota....holka zlata, ty mas sily za deset

    superkarma: 0 26.11.2007, 18:14:16
  21. avatar
    [46] MEK [*]

    přeji hodně štěstí

    superkarma: 0 26.11.2007, 18:13:12
  22. [44] veerac [*]

    Všechna čest, škoda, že i jiné ženy nemají tolik síly.

    superkarma: 0 26.11.2007, 17:29:54
  23. avatar
    [43] Katka1984 [*]

    To zaslouží obdiv.

    superkarma: 0 26.11.2007, 17:16:08
  24. avatar
    [42] Z_U_Z_U [*]

    Kassy: ne, ten byl přislíbený tak, že bude těsně před posledním podpisem, nemusíš začít čerpat.

    Simba: tak se dneska naskytla ještě lepší možnost! Ve spořce nám vyřídí hypotéku, bude v konečné fázi, jen začít čerpat. když vydražíme, začneme a oni hned uvolní prašule, když nevydražíme, nic se neděje, krom poplatku za odhad

    superkarma: 0 26.11.2007, 17:05:18
  25. [41] Majdaš [*]

    teeda, dobry =)

    superkarma: 0 26.11.2007, 17:04:37
  26. avatar
    [40] LudPa [*]

    Tak už máš vstupenky a bodíky a veliký obdiv ode mně.

    superkarma: 0 26.11.2007, 16:32:05
  27. avatar
    [39] Kassy [*]

    Z_U_Z_U: No jo, ale co se stane, když tu nemovitost nevydražíte? Úvěr už budete mít a budete muset splácet, ne?

    superkarma: 0 26.11.2007, 16:30:34
  28. [38] Andrejka82 [*]

    Jsi fakt silná žena a máš můj obdiv!

    superkarma: 0 26.11.2007, 15:58:44
  29. avatar
    [37] Simba [*]

    Z_U_Z_U: aha, díky za odpověď, pozjišťuji si jak moc je to schůdné i v našem případě

    superkarma: 0 26.11.2007, 15:28:18
  30. avatar
    [36] Láska [*]

    Nádherný příběh,vytrpěla sis svoje,přeji tobě i tvé rodině hodně štěstí

    superkarma: 0 26.11.2007, 15:24:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme