Reklama

Čtenářka TTT nám poslala příběh, jak se naučila sledovat formule. Formule, které sledoval její manžel sám, dokud neonemocněl. Díky TTT a mýlíte se, vůbec jsem dnes neměl na mysli jen sledování fotbalu a hokeje. Ale i tenisu, rugby, házené, volejbalu, basketbalu, boxu, badmintonu, lyžování sjezdového i běžeckého, biatlonu, šermu, atletiky, cyklistiky, cyklokrosu, florbalu….

Dobrý den,
vím, že Vám při dnešním tématu asi jde převážně o fotbal a hokej a o to, jestli jsme součástí křičících , skandujících a fandících tlup v lokálech  nebo statečnými odpůrkyněmi. Tak já to, s dovolením, vezmu z jiného konce a přes uplně jinou disciplínu.
Když jsme se s manželem seznámili, padl mi do oka jeho přístup ke sportu. Jen skore důležitějších  zápasů, jako je např. olymiáda nebo mistrovství evropy či světa , měl touhu alespoň okomentovat. Když zjistil, že jde čistě o monolog či dialog ve stádiu pokusu, nechal toho.  Občas jde koukat do své oblíbené kavárny. Tam se kůli Simpsonovým pořídili televizi a sportovní fandové dostali šanci sledovat i mistráky....teda až skončí Homer. Šťasten mezi sobě rovnými si tak nekazí iluzi jinak spokojeného manželství.
Jediný sport, který vždy doma sledoval jsou Formule. Bez ohledu na mé poznámky o tom, že jezdí furt dokola a jestli se jim ta krajinka už neomrzela, vydržel vždy až do konce. Ani mé spruzení, že neustálé bzučení motorů monopostů není podkresleno žádnou hudbou, ho nedonutilo přepnout. Zdálo se, že nuda v podobě neustále vítězícího Schumachera, ho prostě jen tak nepustí.
Život se nám pořád snaží dokázat, že jsou bolavější věci v něm než prohra oblíbeného týmu. Jednoho dne jsem manžela pomohla naložit do sanitky. Zabouchly se za ním dveře. Ačkoliv jsem jindy studnice pitomých otázek a vtíravých glos, nebylo mi do řeči. A co víc. Nedokázala jsem odpovědět ani na jedinou otázku svých dětí. Ze špitálu chodila jedna správa horší než druhá a třetí blbější než první dvě. Pouštěla jsem si televizi jako kulisu , jen abych si nepřipadala v bytě tak sama.
Jako obvykle se tak rozbzučely nedělním odpolednem motory bojující s rozpálenou dráhou v Bahrajnu. Koukala jsem na ně až do konce. A zůstalo mi to celé dva měsíce, co byl pryč.
Bohužel ležel na pokoji s nějakým dědou, který nedal ruku z ovladače a pro F1 neměl pochopení. Na návštěvách jsem tak manželovi referovala o průběhu i výsledcích jednotlivých závodů a samozřejmě k tomu přidávala i něco z bulváru pro autentičnost. Takže za tepla věděl v které stáji přejeli monopostem mechanikovi nohu a kdo z jezdců plakal v depu, když mu v rozhodujícím kole upadlo přítlačné křídlo.
Formule sledujeme spolu dodnes. Naučila jsem se pravidla, sledovat zákulisí a občas kouknu na výsledky kvalifikačních kol.Baví mě to. Potažmo se doma ani nehádáme, jestli půjde v bedně kriminálka nebo ordinace a v pátek svorně zasedáme k Top gearu. Protože Stig je prostě frajer:)
TTT
Text nebyl redakčně upraven


Dnešním tématem dne je:

Jak to máte se sledováním sportovních televizních přenosů.

  • Jak vy snášíte sportovní TV přenosy?
  • Vadí vám, že je sleduje váš muž?
  • Nebo jste náruživější divačka?
  • Máte nějakou veselou historku ze sledování přímých přenosů?
  • Rozešla jste se kvůli tomu s nějakým klukem?
  • Máte nějaké rituály s tím související
  • Jaký máte na tento fenomén názor?

A otázek se nabízí mnoho dalších, pokud vás napadají odpovězte nám na ně do mailu

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás kolem 16. hodiny odměním a pošlu ji dle jejího výběru buď kytku, nebo sladkou odměnu.