Milé ženy-in,

možná si vzpomenete na krásný český film, kde se Rudolf II. těší na zatmění Slunce, leč nutná potřeba jej donutí na chvíli odejít. Když se vrátí, umyjí mu ruce a vysvětlí, že zatmění už, jaksi, proběhlo. Pavel Landovský coby Rudolf II. prohlásí, že tedy to zatmění doslova... a ticho a každý si ono slovo domyslel. Nevím, jestli se nepletu, ale mám pocit, že to byly Svatby pana Voka. Nebylo to nic tak světoborného, jako zatmění Slunce, ale...

Bydleli jsme necelé dva roky v Kolíně, manželovi spolupracovníci se rozhodli oslavit společně Silvestra. Byla jsem ráda, známých jsme měli dost málo a sedět u rádia na Silvestra se nám v těch letech taky nechtělo. Televizi jsme neměli. Tak se šlo na Silvestra. Všechno bylo fajn, byli jsme veselí, leč krátce před půlnocí jsem musela odejít na WC. Najednou všechno zhaslo, ze sálu bylo slyšet křik a já si uvědomila, že jsem doslova "pro..." silvestrovskou půlnoc. Když  jsem se vrátila, všichni už zase skotačili a naštěstí nikdo nebyl tak zlý, aby si ze mě dělal legraci.

Je to už dlouho, nepamatuji si, jaký ten rok byl, ale určitě lepší než jeho začátek. Když jsem potom uviděla tu scénu ve filmu, tak jsem si řekla, že Silvestrovských půlnocí užiju ještě hodně, ale ubohý Rudolf II. už moc šancí neměl.

Dasule


Děkujeme za veselou příhodu.

redakce@zena-in.cz

Reklama