Novinky

Jak jsem potkala koně

Tak nějak by se mohl nazvat příběh čtenářky s nickem bokul. Že na tom není nic divného? A když vám prozradím, že to bylo za tmy, v pusté aleji na kraji města, možná byste také nevěděly, co si počít. Přesně jako bokul

Vážení čtenáři, bez rozdílu pohlaví, musím se svěřit s mým asi nejpevněji zapsaným příběhem, ve kterém důležitou roli hraje zvíře. 

 Několik let jsem den co den (kromě víkendu) dojížděla z rodného města do mého zaměstnání. Představovalo to pro mě procházku na vlak a večer zase zpátky domů. Onou procházkou mám na mysli úsek cca 3 kilometrový, který je z části tvořen tmavou alejí, kde občas svítila pouliční světla, občas ne. Cesta to byla před lety zpevněná, dnes s častými výtluky.

Toho dne již slunku skončila služba a tma začínala mít nad přírodou převahu. A já kráčela po rozbité cestě od vlaku domů. Alej, necelého půl kilometru dlouhou, osvětlovaly 3 pouliční lampy. Jako obvykle jsem kráčela svižným tempem vstříc domovu, když tu najednou jsem zahlédla proti mě se pohybující postavu. Nebyl to však člověk. Dlouho jsem si nebyla jistá, koho vlastně potkám. Čím více jsme se vzájemně přibližovali, tím to bylo jasnější. Ano, je to KŮŇ. Kůň bez jezdce bez doprovodu.

V hlavě se mi tehdy míhalo nespočetně otázek. „Kde je majitel?“ „Nespadnul z toho koně někdo?“ „Mám ho jít hledat?“ „Kam ho mám jít hledat?“ „Co s tím koněm?“ „Nemá vzteklinu?“ „Může mi něco udělat?....

Jaké pocity má žena kráčející proti podezřelé mužské postavě? V této chvíli si milé dámy zkuste odpovědět každá sama za sebe. Tehdy, v oné chvíli, kdy proti mě kráčel kůň, který byl vyšší než já a rozhodně i silnější, jsem s byla nejistá spoustou věcí. Byla jsem však klidná, nechtěla jsem zvíře nijak dráždit, netušila jsem, jak na setkání se mnou zareaguje. 

Nakonec jsme jen prošli kolem sebe jako dva cizí lidé. On kráčel dál po cestě a já taky, jen každý z nás jiným směrem. Nicméně otázky z hlavy mi to nevyhnalo. CO MÁM UDĚLAT??? Opravdu jsem netušila. Přišla jsem domů, otřesena tím nevšedním zážitkem a rozhodla jsem se zavolat na Městskou policii, která dle mého tušení má na starosti odchyt zaběhlých zvířat. Vždyť to přeci není normální, aby po městě „běhal“ samotný kůň, nebo ano?

Trochu s obavami jsem na telefonu vyťukala 156 a dovolala jsem se strážníkům. Popsala jsem jim celou situaci, upřesnila jsem čas i místo, kde jsem se s koněm setkala. Strážníci už věděli o koni. Ne od dalšího kolemjdoucího, ale od majitelky, které kůň utekl. Do našeho města to měl tak 10 kilometrů minimálně. 

Po tomto setkání jsem ještě několikrát bilancovala, zda jsem se zachovala správně. Zda jsem měla volat hned, zda jsem se měla pokusit koně zastavit. A taky, kde nakonec uprchlíka našli.

 Nevím, jak často se podobné nevšední zážitky, alespoň pro mne, stávají. Jednou za život? Nevím, ale pro mě je jistě ten nejkurioznější.

Krásný den přeje bokul

PS: Ilustrační foto nemám, ale přísahám, můj příběh se stal, kdybych u sebe teď měla mé diáře, našla bych i datum :-)

Milá bokul, já vám to věřím. Možná i ten kůň byl vyděšený, protože se ztratil. Ale ani se vám nedivím, že jste si nevěděla rady. I kdyby měl kůň ohlávku, neměla byste ho na čem vést a kdo ví, jestli by s vámi byl ochoten jít, takže jste udělala dobře, že jste zavolala policii

Text nebyl redakčně upraven

   
21.03.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] marde [*]

    To se stává máloSml22potkat koně jen takSml22

    superkarma: 0 22.03.2013, 06:39:56
  2. [4] Trefa [*]

    Trefa:kun je velmi mile zvire.a rozumi cloveku a ma rad cistou vodu.vim to protoze jsme je meli doma.

    superkarma: 0 21.03.2013, 21:38:36
  3. avatar
    [3] diblice [*]

    koně utíkají většinou proto, že vám někdo nepřeje a úmyslně ničí ohrady, mám s tím dost zkušeností, naposledy jsem honila vlastní koně na podzim, ve tři ráno, když nám volali policajti, ne, že by se u dotyčného, co rád škodí svítilo, že

    superkarma: 0 21.03.2013, 21:21:43
  4. avatar
    [2] ivory [*]

    určitě jste udělala dobře. chytat koně, když s nimi člověk nemá zkušenost není jednoduché. nevíte, jak se to zvíře chová a za případný úraz to nestojí.

    ne že by koně utíkali často, ale občas dílem náhody ano - nám jednou uteklo v zimě stádo asi 8 koní a mašírovali si to po jedničce silnici pár kilometrů, než se nám je podařilo chytit - naštěstí se nikomu (řidičům, autům ani koním) nic nestalo Sml16

    superkarma: 0 21.03.2013, 19:17:27
  5. [1] doginka [*]

    Také myslím,žes udělala dobře,když člověk nemá s koňma zkušenost.Cítila bych se stejněSml16

    superkarma: 0 21.03.2013, 16:59:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme