Panečku, ten čas nám ale letí. Na Silvestra jsem se rozhodla, že konečně udělám něco se svou váhou a už je tady druhá polovina dubna.

 

Kdybych to měla zpětně zhodnotit, tak mám dojem, že nejlépe se mi vedlo v lednu a v únoru. Březen jsem se také stále držela, ale to odříkání stran stravy mi už nešlo tak samovolně. Zato jsem přidala pohyb.

Duben byl ve znamení přemlouvání sama sebe, nucení se k pohybu, častějšího hřešení ve stravování… Objektivně vzato – moc pyšná zas na sebe asi být nemůžu.

 

S touto myšlenkou jsem dnes ráno vstávala z postele. A pak jsem se rozhodla udělat něco, co jsem si zakázala a čemu jsem se vyhýbala. Totiž – stoupla jsem si na váhu. Samozřejmě, že svou výchozí z konce roku mám jako varovnou blikačku stále zapnutou, a tak jsem byla zvědavá, co ty téměř čtyři měsíce udělaly s tou nemilosrdnou ručičkou na vážicím zařízení.

A ejhle – výsledek se dostavil! Zhubla jsem 12 kilo! Velice příjemně mě to překvapilo a navnadilo k dalšímu hubnutí. Ještě tak 15 potřebuji shodit, a pokud to takhle půjde dál, mám reálnou naději, že letošní Vánoce oslavím podstatně lehčí. A pak potěším i Vás, které mě v mém snažení podporujete a držíte mi palce, protože Vám předložím fotodokumentaci z mého snižování váhy. Každý měsíc se fotím a řeknu vám, sama jsem zvědavá, jak to bude v konečném výsledku vypadat.

 

Takže – všechny, které v tom jedete se mnou! Vzhůru do dalšího boje! Teď už to přece nevzdáme!

 

Reklama