Ráda bych se s vámi podělila o své příhody a pocity….

 

Mám v bance založený pouze obyčejný běžný účet. Jelikož, jako u většiny jiných lidí, končí má pracovní doba tak mezi 16h –17h, jen tak se do banky nedostanu. Moje banka, alespoň v našem městě, zavírá bránu úderem 17. hodiny….

 

Se svojí bankou už delší čas nejsem spokojená a dávno jsem chtěla zkusit banku novou. Nejvíce mi vadí přístup pracovnic u přepážky, kde vlastnosti ochota, vstřícnost a laskavost jim nic neříká… Většinou, když potřebuji něco nutně vyřídit v bance, utrhnu se kvůli tomu z práce. Pak tam přijdu a vidím jen neochotné tváře. Příjemné vystupování mám v bance bohužel jen já a ne pracovnice za přepážkou, což se ještě dá překousnout. Nejvíce mě však dokáže vytočit, když mi pracovnice odpovídá na úplně jiné otázky, než jí pokládám a tváří se u toho povýšeně, že ona to přeci musí vědět.

A místo toho se mi ještě snaží vnutit jejich produkty, i když je ze mě poznat, že o ně nemám zájem a chci řešit jen konkrétní věc…

 

Chápu, že mají v popisu práce prodat či nabídnout lidem nejvíce produktů banky, ale neměla by být do jejich práce také zařazena ochota a lidský přístup k zákazníkům ?

 

Jednou se mi stalo například toto: Potřebovala jsem poslat peníze někomu na účet, a tak jsem si vyplnila v bance lístek s příkazem úhrady na účet dotyčného (naštěstí to nebylo tak důležité…). Nakonec jsem zjistila až z výpisu účtu, že peníze příjemci nepřišly! Naivně jsem si myslela, že když by byl nějaký problém s odesláním, kontaktují mě. Zvláště, když o mne vědí všechno, včetně mého mobilního telefonního čísla, a tak jsem k zastižení prakticky neustále. Ale telefon tam byl asi jen pro pořádek. A mně bohužel nenapadlo znova jít do banky a zeptat se, zda příkaz odešel.

 

Inu zašla jsem do banky s výpisem z účtu a s kopií dokladu o příkazu k úhradě. Za přepážkou seděla „má oblíbená pracovnice“. Umí se perfektně tvářit - vše ví, vše zná a vše vyřeší. Samozřejmě přístup velmi nadřazený, kdy dokáže z inteligentního klienta udělat úplného blbce… Hned z dálky si mě prohlížela zkoumavým a přísným pohledem - typu „Co zas bude chtít…?“ Její vzhled mi připomínal ňákou úču ze základní školy, kterou děti v lásce moc nemají nebo se jí dokonce bojí….

 

Oslovila jsem ji. Myslím si, že mám velmi příjemné a kultivované vystupování. Konec konců je to i samozřejmostí v mém povolání. A proto jsem se slušně a v klidu zeptala, co se stalo, že neodešel můj příkaz k úhradě a kde se stala chyba, když jsem to měla správně vyplněné. Na mém výpisu z účtu psali, že důvodem byl chybný specifický symbol… avšak ten byl vyplněný správně. Chytrá pracovnice mi velmi rychle vysvětlila, že jsem to vyplnila na špatný lístek, a proto to neodešlo… Toto mi jako odpověď nestačilo a musela mě poslouchat dál.

 

Zeptala jsem se, jak se mohlo vůbec stát, že můj příkaz přijali a snažili se ho odeslat, když byl vyplněný na špatném lístku a na výpisu je jasně vidět, že se to snažili odeslat a peníze se zase vrátily zpět… Někdo, kdo přepisoval můj příkaz do bankovního systému prohodil specifický symbol za variabilní… Řekla jsem „Mohli mi také třeba někdo z banky zavolat a říct, že je problém s mým příkazem…“ Na to už mi neodpověděla. Dál si stála na svém…“Vyplnila jste to na špatný lístek…!“ (a proto mi to přesto odeslali a platba byla vrácena, jelikož prohodily symboly…ach jo).

 

Nechtěla jsem se s ní hádat, a v duchu dost naštvaná a rozčilená, jsem odešla se slovy „Tak vám tedy děkuji a nashledanou“. Vyplnila jsem znovu ten samý příkaz k úhradě na jiný lístek a doufala, že tentokrát se jim to povede přepsat správně a odeslat.

Nakonec příjemce penízky obdržel !

 

Jindy, když jsem potřebovala něco v bance, byla jsem svědkem tragikomické situace, kdy hlavním aktérem byla už zmiňovaná pracovnice… Do banky přišel cizinec a snažil se zjistit, kde mají bankomat, aby mohl vybrat peníze… Bystrá pracovnice pochopila, že hledá bankomat, ale její vyjadřovací schopnosti byly excelentní, tedy především její gestikulace… Stoupla si, asi aby ji lépe viděl, natáhla ruku dopředu, vystrčila dlouhý ukazováček a nasměrovala ho vpravo a přitom mu velmi hlasitými slovy vysvětlovala „Bankomat je támhle venku, musíte jít tam doprava…“ samozřejmě v českém jazyce…

 

Víte, vždycky jsem si myslela, že pracovat v bance je velmi důstojné a profesionální zaměstnání a měli by tam pracovat ti nejvhodnější a nejpovolanější lidé … To, že by měli mít příjemné vystupování, být komunikativní a mít prodejní schopnosti je asi samozřejmé. Ale myslela jsem si, že i v bance za přepážkou by měli ovládat alespoň jeden světový jazyk. Nehledě na to, že jsem ze severu Čech a do našeho města často zavítají Němci… Tato pracovnice však ovládala pouze nějaký její druh znakové řeči

 

To už na mě bylo moc… Pořád jsem si říkala, že se konečně musím rozhodnout. Už dlouho si chci totiž zřídit přímé bankovnictví, abych svůj účet mohla ovládat pohodlně přes internet a nemusela tak do banky vkročit a potýkat se s nepříjemnými situacemi či lidmi…

 

Dala jsem své bance a jejím „příjemným zaměstnancům“ šanci… Včera jsem se chtěla konečně dokopat a jít si zařídit přímé bankovnictví. Bohužel, i když je léto, než jsem se dostala z práce bylo kolem 16h15 a do banky jsem se dostala tak za necelou půl hodinku… To už byl můj přítel, který mě do banky doprovázel, značně nervózní… Prý mě stejně už neobslouží a vyhodí mě, aby si mohli jít včas domů…

 

Říkala jsem mu: „Dej jim šanci, třeba tam bude zrovna někdo přívětivý a ochotný…“ Zase jsem neměla pravdu. Už mě to začíná štvát… Vstoupili jsme do ústavu a viděli jsme, že tam mají dost klientů i bez nás,.Šli jsme proto do 1. patra v naději, že nás obslouží tam… Za námi šla jakási paní a doslova nám řekla „Co tu chcete…?“ Zděšeně jsem se jí snažila vysvětlit, že jdu ohledně internetového bankovnictví. Řekla, že nás vezme, a ať si počkáme. Prý jen někomu předá platební kartu…
V naději jsme začali čekat. Po 15ti minutovém čekání, kdy jsme to už chtěli vzdát, prošla kolem nás a jen takovým tím protivným a otráveným hlasem řekla: „Ještě to bude chvíli trvat. Tak si přijďte zítra, nebo ještě počkejte, ale stejně nevím, jestli vás obsloužím, protože máme do pěti hodin!!!“
Chvilku jsme počkali, ale pak už jsme věděli, že je vše zbytečné. I kdybych už přišla na řadu, nevyřídí mi, co potřebuji, protože to taky nějaký čas trvá…

 

Odešli jsme s nepořízenou a s pocity, že bylo zas vše marné…

 

Je pravda, že mi už banka nevyhovovala velmi dlouho a řekla jsem si, že buď si konečně zřídím internetové bankovnictví, abych do ní nemusela tak často chodit, anebo odejít za konkurencí, kde se setkám s příjemnějšími tvářemi a vstřícnějšími lidmi (příjemnější varianta, leč trošku složitější na vyřizovaní).

 

Takovou banku jsem u nás už objevila a měla jsem možnost ji velmi podrobně prozkoumat a setkat se s několika bankéři a zjištění bylo velmi pozitivní… Všichni se zde chovají velmi vstřícně, ochotně a hlavně ví, o čem mluví…

 

Už se nemůžu dočkat, brzy budu mít nový účet rovnou se zavedeným internetovým bankovnictvím a přímým bankovnictvím pomocí mobilního telefonu a čeká mě tam příjemná atmosféra, která nekončí úderem přicházejí zavírací hodiny …

 

Ale ještě víc se těším, až půjdu poté do své nynější banky, budu se na ně velmi mile usmívat a řeknu, že chci převést své peníze na jiný účet a účet v jejich bance zrušit… :-) !

 

Pokud tento příspěvek četl nějaký pracovník banky, neberte to osobně… Věřím, že jinde je líp. A možná i v mé nynější bance, jen v jiném městě… v mé pobočce banky totiž pracují lidé za přepážkami snad už od socialismu…

 

 

Teď se těším na nové a příjemnější zážitky s novou bankou…

 

 

                    
Reklama