Bulvár

Jak jsem měla málem infarkt

Další dotaz mi připomněl situaci, která mě totálně vykolejila.... No řekněte sami, není šéfredaktorka někdy opravdový chudák?

 

Paní šéfredaktorko, nemáte prosím nějakou veselou příhodu z tvorby vydání? Lucie

 

Milá Lucie. Přímo z tvorby vydání se mi takhle nahonem žádná nevybavuje, i když by se jich určitě našlo hodně, ale na jednu ne veselou infarktovou situaci jsem si vzpomněla.

 

To bylo tak. Byl prosinec, vánoční přípravy jak doma, tak v práci na magazínu vrcholily a gradovaly ... a jak se dalo očekávat, podepsalo se to na mém duševním zdraví. Vzala jsem si tedy jeden pátek volno, abych si prodloužila víkend, vyspala se a odpočinula si. Moc, opravdu moc jsem se těšila, jak si v pátek hezky přispím a večer jsem se slastně ukládala ke spánku s myšlenkou, že zítra opravdu nemusím nic!

 

Ráno v půl sedmé mě probudil mobil. Jedna externí redaktorka objevila pod svým článkem místo svého jména jméno někoho jiného. Moje chyba! Malé ukliknutí, malé přehlédnutí a bylo to. Okamžitě jsem se ještě se zalepenýma očima vrhla k PC, abych toto pochybení co nejrychleji napravila … a stalo se něco příšerného. Místo opravy jsem celý článek vymazala!!!! Na hlavní straně zůstal nadpis, anotace a po rozkliknutí tam místo obsahu článku bylo prázdné místo, korunované pouze podpisem autorky – v této chvíli musím podotknout, že již správným.

 

Zpanikařila jsem, zachvátil mě děs! Co teď? Snažila jsem se článek najít, vyvolat zpět, ale nešlo to. I zvedla jsem třesoucí se rukou telefon a volala našemu programátorovi Vašíkovi, kterého jsem samozřejmě vzbudila. Na rozhovor, který následoval, vzpomínáme s Vašíkem dodnes. Hlavními aktéry totiž byl jeden rozespalý a poměrně flegmatický programátor a jedna totálně vykolejená, hysterická a zdecimovaná šéfredaktorka.

 

„Vašíku, Vašíku…..škyt.“

 

„Ahoj Merylko, copak se stalo?“ Vašíkův hlas zněl klidně, vyrovnaně, až jsem si říkala, kde ve svém mladém věku nabral tolik zkušeností s hysterickými ženami.

 

„Vašíku, škyt..zmizel mi článek!“

 

„Jakej článek, Merylko, hezky pomalu mi to vysvětli, jo?“ Přebíral ten moudrý hoch situaci zcela pod svou kontrolu. Vzhledem k tomu, že je přesně ve věku mé starší dcery, připadala mi ta situace poněkud komická, ale jelikož jsem velmi sebekritická, co se týče mých technických schopností, poslechla jsem ho a poctivě se snažila mu osvětlit celou vzniklou katastrofu.

 

„Potřebovala jsem opravit jméno pod článkem a ten článek zmizel. Chápeš…škyt…není tam. Je fuč, úplně a nadobro. Vašíku, prosím tě, vrať ho tam!“

 

„Aha, Merylko, ale jestli není nikde v adminu…..“

 

„Škyt, právě že není nik... nik... nikdéééééé....“

 

„Hmm….tak s tím bohužel nic neudělám….“

 

„Musíš!! Vašíku, ty seš programátor, vrať tam ten článek, Vašíkuuuuu…“

 

Moje hysterie a zoufalství dostoupila vrcholu, Vašíkův klid se naopak zdál být neotřesitelný.

 

„Nemůžu, Merylko. Věř mi, moc rád bych, ale nemůžu. Redaktorka, která ho psala, ti ho musí poslat znovu.“

 

„Co když ho nemá nikde zálohovanej? Třeba ho měla jenom v adminu…panebožéééé, škyt….“

 

„Neplač, Merylko, to bude dobrý, neboj.“ Věřím tomu, že kdyby šla po drátech prostrčit ruka, pohladil by mě.

 

„Jjjoo…škyt. Tak děkuju Vašíku.“ Definitivně mi došel dosah a dopad jeho slov.

 

Zavěsila jsem, položila svou utrápenou hlavu na opěradlo židle a usedavě se rozeštkala vysíleným pláčem, tak, jak to umíme jen my, ženy. Později jsem zjistila, že Vašík po našem rozhovoru ještě na půl hodinky klidně usnul.

 

Když jsem vyronila hektolitr slz, vymazala jsem prázdný článek z hlavní strany, zavolala redaktorce, která ho naštěstí měla zálohovaný…takže se vlastně zase tak moc nestalo.

 

Jen se v mé i tak těžce zkoušené nervové soustavě usadil další ničivý šrám….:o)) A taky jsem poznala, že náš Vašík  je skutečný poklad. Chápavý, milý, obětavý… A tak ti Vašíku, opravdu ze srdce děkuji ... škyt … za tvá milá a laskavá slova…i když, mezi námi, ten článek jsi tam tenkrát opravdu mohl vrátit, víš? :o))))

 

 

   
06.04.2005 - Společnost - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. [17] xenie [*]

    capy: a pokračoval sen nebo ne ? jinak jako hysterik-cholerik docela chápu, že kliďasové jsou na zabití

    superkarma: 0 06.04.2005, 16:30:44
  2. avatar
    [15] *daisy* [*]

    Aja: nemyslel, spal

    superkarma: 0 06.04.2005, 12:49:46
  3. avatar
    [14] Aja [*]

    capy: Mě by spíš zajímalo, co sis opravdu myslel...

    superkarma: 0 06.04.2005, 12:41:49
  4. avatar
    [13] *daisy* [*]

    capy: ty jsi flegma nafurt, bych rekla... Blede zavidim... Nekdo skace jako vyvarenej papinak (ehm..ze by ja? ), nekdo je v klidu i v situaci, kdy Rambo a jemu podobni zelenou prdelkou cvakaji...

    superkarma: 0 06.04.2005, 12:08:35
  5. avatar
    [11] Lhasa [*]

    „Vašíku, Vašíku…..škyt.“
    „Musíš!! Vašíku, ty seš programátor, vrať tam ten článek, Vašíkuuuuu…“


    Já to úplně vidim!

    superkarma: 0 06.04.2005, 11:41:32
  6. avatar
    [10] Křeček [*]

    capy: No právě - kdyby se Merylka dozvěděla o chybě v deset dopoledne odpočatá a svěží, tak by určitě nesmazala článek

    superkarma: 0 06.04.2005, 11:40:47
  7. avatar
    [9] *daisy* [*]

    capy: jako utesitel-potesitel dobry, jako partner na hadku...na zabiti

    superkarma: 0 06.04.2005, 11:40:15
  8. avatar
    [2] Křeček [*]

    aneb když si chceš odpočinout, vypni mobil - aspoň na noc

    superkarma: 0 06.04.2005, 11:28:21
  9. avatar
    [1] catcat [*]

    Tak teď jsem nacvakala "vtipnou" reakci, jako že se přímo vidím a kouzlem mi to ukázalo, že požadovaný článek je vymazaný... K obsahu článečku to sedí, Merylko

    superkarma: 0 06.04.2005, 11:25:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme