„Já pohádky svým dětem obvykle spíše čtu, neboť vymýšlením jakéhokoliv příběhu ve vodorovné poloze se většinou dostávám ke svému vlastnímu spánku a co mezitím činí děti, to vědí jen ony samy," svěřuje se čtenářka Mio v příspěvku k pohádkovému tématu.
Příspěvek čtenářky Mio k pohádkovému tématu vypráví o Honzíkovi, který vyrazil do zoologické zahrady a co se mu přihodilo...
„Mamí, mamí - u babičky to bylo skvělý, představ si to, ona umí vykládat pohádky z krku!! - takhle překotně nadšeně reagoval syn mé kamarádky na to, že mu jeho babička pohádku před usnutím nečetla, ale vykládala z hlavy ( dítě pouze pomotalo jednotlivé části těla, ale termín "vyprávění pohádek z krku" se ujal).
Expert na vymýšlení pohádek je moje maminka, která je vyprávěla mým bratrům, mně a poté svým vnoučkům a dokonce poté, co její nejstarší vnuk trvale odmítal jíst špenát, sepsala pohádky o různé zelenině (mmch. špenát pak začal onen vnuk - můj synovec - nade vše milovat).
Já pohádky svým dětem obvykle spíše čtu, neboť vymýšlením jakéhokoliv příběhu ve vodorovné poloze se většinou dostávám ke svému vlastnímu spánku a co mezitím činí děti, to vědí jen ony samy. Nebudu proto teď zpracovávat nějaký nový duchaplný výtvor a popíšu pohádku, kterou chtěla moje (nyní 5letá) dcera Tereza slýchávat dnes a denně, když jí bylo nějakých 2 - 3 let, mé panty ji odříkávaly i během mého vlastního usínání a přesto měla vždy úspěch - (pokud mohu, připíši do závorek i malé komentáře, které k pohádce patří) - pohádka je ze současnosti, z běžného života:
Jak jel Honzík do ZOO
„Honzíku - vstávej" budí Honzíka maminka. Dnes je velký den. Pojedou spolu do Zoologické zahrady!
Cesta rychle uběhne. U pokladny ZOO si maminka koupí lístek (Terezka: "mamí - a Honzík je malý, Honzík neplatí, že?"), Honzík neplatí, protože ještě nemá 3 roky (Terezka se nemůže dočkat, až ona i Honzík dosáhnou 3. roku života a KONEČNĚ si pak budou moct koupit opravdovskou vstupenku!).
Cesta zoologickou zahradou začíná. První zvířátko je tygr. Honzík se snaží přilákat tygra ťukáním na sklo a ptá se maminky:" Maminko, co je zde napsáno??" "Honzíku" káravě na něj pohlédne maminka: "že ťukání na sklo je zakázáno - zvířátka to ruší!" (pozn.autora - začlenění výchovného prvku).
Když se Honzík dostatečně vynadíval na tygra, zjistil, že musí čůrat (Honzík, ne Tygr). Ále, máme tu menší problém, než se najde záchod, Honzík by se počůral. Honzík tedy čůrá do křoví... Dole v křoví právě pochoduje malá housenka.."Áááá - pršííí!! - že já trdlo si nevzala deštník, nemusela jsem teď tak zmoknout!!" (smích Terezky).
Vyčůraný Honzík s maminkou pokračují v trase. Čekají je opice. Opičí rodinka se nudí, synek opičák pojídá banán. Šlupku odhazuje na zem. Táta opičák jde na obhlídku. Šlápne na šlupku a kácí se k zemi (směje se Terezka, máma opice i lotr synek opičák - smíchu zde dáváme přednost před výchovnými prvky, a to, že šlupka se neháže na zem a škodolibost je hnusná vlastnost).
Honzík náhle dostává hlad. „Jé - mami, dáme si zmrzlinu" navrhuje. „Kdepak" vrtí hlavou maminka „prve si sníme rohlík se šunkou, který máme z domu" (výchovný prvek). Honzík rohlík poslušně sní a pak dostane i slibovanou zmrzlinu (dítě pak ví, že sliby se maj plnit).
Po zmrzlině vedou jejich kroky do terária. Zdejší leguán má život plný přikyvování. Nedělá nic jiného, než jen přikyvuje. Honzík proto vymýšlí všetečné otázky: „Leguáne - máš rád zmrzlinu?" Leguán přikývne. „Leguáne - smrdí ti nožičky??" Leguán přikývne. „Leguáne - čistíš si rád zuby??" Leguán opět přikývne ( Terezka vymýšlí se smíchem dalších 50 otázek spolu s Honzíkem, leguán pořád přikyvuje - pozn. - tento přikyvující leguán v brněnské ZOO skutečně existuje).
„A jéje, Honzíku - už budou zavírat" - zdrceně oznamuje synkovi maminka a poklepává na hodinky. „Musíme si pospíšit k bráně, jinak nás tu zamknou" (autorka pohádky vždy zavzpomíná na trauma z dětství, kterak byla se svou matkou zamčena v Domě nábytku po zavírací době).
Honzík s maminkou jdou ze ZOO. Šalinou se dostanou domů, kde Honzík zcela unavený usíná. („A ty, Terezko, teď taky hezky spinkej")
- the end -
Uznávám, nejedná se zrovna o nějaké extra dílo, ale my jsme měli „Honzíka a ZOO" vážně rády :-))
Vaše (skoro uspaná),
Mio
Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne: Pohádková středa
Pošlete mi svou originální pohádku!
Každá maminka jednou vymyslela svém dítěti pohádku a vyprávěla m ji před spaním, neříkejte mi, že ne. Tomu nevěřím. Nemusí to být zrovna vrchol literární tvorby, ale hoďte svou pohádku na papír (naťukejte ji do počítače) a zašlete mi ji jako příspěvek k dnešnímu (středa 27. 10. 2010) tématu! A pokud skutečně nemáte pohádku vlastní, pošlete originální pohádku, kterou vám vyprávěla mamink či babička, když jste sama byla dítětem.Pro dvě z vás, které přispějí, tu má připravenou novinku Nakladatelství XYZ, krásnou pohádkovou knížku O víle Voněnce od herečky Nely Boudové. Příspěvky posílejte do redakční pošty...
- Redakční pošta: redakce@zena-in.cz
- Heslo: POHADKOVA STREDA
Nový komentář
Komentáře
heligona — #17 Toho hnědého vám dovezli asi z Lešné.Tam ten méďa chodil furt kolem plotu,asi tak čtyři metry tam,čtyři zpátky a u toho se divně kýval.Tak možná že mysleli že mu Brno pomůže
heligona — #19 posledního hnědého medvěda jsem tam viděla před x lety, pak ho někam odstranili poté, co k němu drzý hudebník strkal ruku. Tak už si chlapec pak nezahrál..
mio — #18 Medvědi jsou tam asi 2-3 týdny, měli by být dva, ale z toho jednoho jsme viděli jen nohu. Je tam celá nová expozice věnovaná Kamčatce a tam jsou i ti medvědi. Pak zrekonstruovaný pavilon opic, ale pro ty dva šimpanze, co tam čumákovali, nevím nevím. My tam chodíme na psouny, ale ti byli zalezlí.
heligona — #17 aha, tak ledního buď vyměnili, nebo se zázračně vyléčil nebo je pod antidepresivy (to by vysvětlovalo i ty kozelce
). A ten hnědej je tam od kdy? Asi se budu muset přemluvit a jít se tam zase podívat. Ale každý rok říkám, že do brněnské už nikdy
je to snad nejhorší ZOO u nás. V podstatě jsme tam chodili hlavně kvůli tomu leguánovi.
mio — #16 lední metal kozelce, ale ten hnědý byl k pláči
heligona — #14 no z toho ledního medvěda, co tam vždy býval, jsem měla celkem trauma. Pořád jen chodil sem a tam a kolíbal se.. a vůbec nevypadal psychicky v pořádku
mandzarik — #13 no ono se na ty sliby moc spoléhat nedá. Ale je to oboustranné - vy jste si měli uklidit pokoj. A je uklizený- není! (nějaké pexeso se pak úplně zapomene řešit..)
mio — #12 kašli na leguána, mají tam ledního medvěda, který dělá salta dozadu a nosála, co chodí dokola a při každé otočce skáče na pletivo
Jenom ten nový medvěd se snaží zahrabat pod zem a tváří se hrozně smutně
mio — #10 ano. vybavuju si jednou tvou doušku - protože jsem to řekla !
dnes ne, a proč, protože jsem atd. Ale je fakt, že to dělám mazaněji - je pozdě, zítra brzy vstáváte, pojďte se raději podívat na Lazy Town (jen krátkou písničku), dnes musíme dělat logopedii (2 minuty) ... atd. atp.
heligona — #11 to nééé! že by za rok TAKHLE sešel?? třeba jen neměl svůj den

předstírá, že je větev

mio — #8 jestli myslíš toho leguána úplně nahoře v rohovém terárku v tom baráku, co se tam chodí dokola, tak ten už jenom leží a předstírá, že je větev. Nebo leda by kýval jenom na tebe
mandzarik — #9 dospělák to ale vždycky musí umět nějak obkecat
mio — #8 No ony se ale výchovné prvky rychle vracejí, člověk musí být pořád ve střehu - ale mami, ty jsi slíbila, že budeme večer hrát pexeso (obměň tisíc jiných aktivit, kdy už se ti opravdu, ale opravdu nic nechce), a sliby se mají plnit !
Nestyda — #5 ten leguán je u nás v ZOO opravdovej. fakt. to se pak na něj vymýšlejí příběhy jedna radost. Strávili jsme tam u něj tenkrát HODNĚ času - my dospěláci. A že to tedy byly dotazy - a všechno odkýval!!
Až tam zas půjdem, zjistím, jestli žije a dám ti vědět. Budeš mít hnedle tip na výlet
mandzarik — #7 ano, ZOO je hodně únavná, zvlášť, pokud se o ní pouze mluví. Však já u toho taky pravidelně usínám
A výchovné prvky musí být - dodnes při výchově spoléhám na to, že děti pořád věří na ty Bačkoráky, Bubáky zubáky atd., které znají z pohádek
Tak jsem si čla po čtení pohádek lehnout a zčerstva přečetla ZOO. Kurnik, při představě celé té zoabáze se mě opět zmocňuje únava, a ty výchovné prvky
Dnes budu dětem vykládat pohádku od tetičky Mio 
"Vyčůraný Honzík..."
Kdybys mi ji tak četla ... jdu si dát na dvacet minut dvacet minut ... a pak jdu na ni, těším se !