„Já pohádky svým dětem obvykle spíše čtu, neboť vymýšlením jakéhokoliv příběhu ve vodorovné poloze se většinou dostávám ke svému vlastnímu spánku a co mezitím činí děti, to vědí jen ony samy," svěřuje se čtenářka Mio v příspěvku k pohádkovému tématu.

Příspěvek čtenářky Mio k pohádkovému tématu vypráví o Honzíkovi, který vyrazil do zoologické zahrady a co se mu přihodilo...

„Mamí, mamí - u babičky to bylo skvělý, představ si to, ona umí vykládat pohádky z krku!! - takhle překotně nadšeně reagoval syn mé kamarádky na to, že mu jeho babička pohádku před usnutím nečetla, ale vykládala z hlavy ( dítě pouze pomotalo jednotlivé části těla, ale termín "vyprávění pohádek z krku" se ujal).
Expert na vymýšlení pohádek je moje maminka, která je vyprávěla mým bratrům, mně a poté svým vnoučkům a dokonce poté, co její nejstarší vnuk trvale odmítal jíst špenát, sepsala pohádky o různé zelenině (mmch. špenát pak začal onen vnuk - můj synovec - nade vše milovat).

Já pohádky svým dětem obvykle spíše čtu, neboť vymýšlením jakéhokoliv příběhu ve vodorovné poloze se většinou dostávám ke svému vlastnímu spánku a co mezitím činí děti, to vědí jen ony samy. Nebudu proto teď zpracovávat nějaký nový duchaplný výtvor a popíšu pohádku, kterou chtěla moje (nyní 5letá) dcera Tereza slýchávat dnes a denně, když jí bylo nějakých 2 - 3 let, mé panty ji odříkávaly i během mého vlastního usínání a přesto měla vždy úspěch - (pokud mohu, připíši do závorek i malé komentáře, které k pohádce patří) - pohádka je ze současnosti, z běžného života:

Jak jel Honzík do ZOO

„Honzíku - vstávej" budí Honzíka maminka. Dnes je velký den. Pojedou spolu do Zoologické zahrady!

Cesta rychle uběhne. U pokladny ZOO si maminka koupí lístek (Terezka: "mamí - a Honzík je malý, Honzík neplatí, že?"), Honzík neplatí, protože ještě nemá 3 roky (Terezka se nemůže dočkat, až ona i Honzík dosáhnou 3. roku života a KONEČNĚ si pak budou moct koupit opravdovskou vstupenku!).

Cesta zoologickou zahradou začíná. První zvířátko je tygr. Honzík se snaží přilákat tygra ťukáním na sklo a ptá se maminky:" Maminko, co je zde napsáno??" "Honzíku" káravě na něj pohlédne maminka: "že ťukání na sklo je zakázáno - zvířátka to ruší!" (pozn.autora - začlenění výchovného prvku).
Když se Honzík dostatečně vynadíval na tygra, zjistil, že musí čůrat (Honzík, ne Tygr). Ále, máme tu menší problém, než se najde záchod, Honzík by se počůral. Honzík tedy čůrá do křoví... Dole v křoví právě pochoduje malá housenka.."Áááá - pršííí!! - že já trdlo si nevzala deštník, nemusela jsem teď tak zmoknout!!" (smích Terezky).

Vyčůraný Honzík s maminkou pokračují v trase. Čekají je opice. Opičí rodinka se nudí, synek opičák pojídá banán. Šlupku odhazuje na zem. Táta opičák jde na obhlídku. Šlápne na šlupku a kácí se k zemi (směje se Terezka, máma opice i lotr synek opičák - smíchu zde dáváme přednost před výchovnými prvky, a to, že šlupka se neháže na zem a škodolibost je hnusná vlastnost).

Honzík náhle dostává hlad. „Jé - mami, dáme si zmrzlinu" navrhuje. „Kdepak" vrtí hlavou maminka „prve si sníme rohlík se šunkou, který máme z domu" (výchovný prvek). Honzík rohlík poslušně sní a pak dostane i slibovanou zmrzlinu (dítě pak ví, že sliby se maj plnit).

Po zmrzlině vedou jejich kroky do terária. Zdejší leguán má život plný přikyvování. Nedělá nic jiného, než jen přikyvuje. Honzík proto vymýšlí všetečné otázky: „Leguáne - máš rád zmrzlinu?" Leguán přikývne. „Leguáne - smrdí ti nožičky??" Leguán přikývne. „Leguáne - čistíš si rád zuby??" Leguán opět přikývne ( Terezka vymýšlí se smíchem dalších 50 otázek spolu s Honzíkem, leguán pořád přikyvuje - pozn. - tento přikyvující leguán v brněnské ZOO skutečně existuje).

„A jéje, Honzíku - už budou zavírat" - zdrceně oznamuje synkovi maminka a poklepává na hodinky. „Musíme si pospíšit k bráně, jinak nás tu zamknou" (autorka pohádky vždy zavzpomíná na trauma z dětství, kterak byla se svou matkou zamčena v Domě nábytku po zavírací době).

Honzík s maminkou jdou ze ZOO. Šalinou se dostanou domů, kde Honzík zcela unavený usíná. („A ty, Terezko, teď taky hezky spinkej")

- the end -

Uznávám, nejedná se zrovna o nějaké extra dílo, ale my jsme měli „Honzíka a ZOO" vážně rády :-))

Vaše (skoro uspaná),
Mio

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Pohádková středa

o víle voněncePošlete mi svou originální pohádku!

Každá maminka jednou vymyslela svém dítěti pohádku a vyprávěla m ji před spaním, neříkejte mi, že ne. Tomu nevěřím. Nemusí to být zrovna vrchol literární tvorby, ale hoďte svou pohádku na papír (naťukejte ji do počítače) a zašlete mi ji jako příspěvek k dnešnímu (středa 27. 10. 2010) tématu! A pokud skutečně nemáte pohádku vlastní, pošlete originální pohádku, kterou vám vyprávěla mamink či babička, když jste sama byla dítětem.Pro dvě z vás, které přispějí, tu má připravenou novinku Nakladatelství XYZ, krásnou pohádkovou knížku O víle Voněnce od herečky Nely Boudové. Příspěvky posílejte do redakční pošty...

Reklama