Milé dámy,

přežil jsem kurz přežití a vracím se v plné síle. (Tedy co mi můj věk dovolí :o) ) Nebudu vás unavovat ani odstrašovat recepty, které jsme použili během kurzu. Pro zajímavost přikládám seznam všech poživatin, které jsme měli k dispozici během dvoudenního pochodu na ledovec. Je to pro 4 lidi na dva bivaky. K tomu dávku paliva (5 cl lihu), kterým se nám povedlo ohřát 2x za sebou cca 1 litr vody na odhadem 60 stupňů Celsia.

2 pytlíky bramborové kaše, 1 pytlík strouhaného kokosu, 300 g slaniny, 3 dl cukru, 3 dl kakaa, 1 pytlík sušeného mléka do kávy, 4 buřty, 3 litry vody. Cestou jsme nasbírali ještě pár borůvek a mátu a mateřídoušku na „čaj“ (tj. teplou vodu s lístky bylinek).

K tomu jen dodávám, že jsme první den šli cca 6 hodin a druhý den cca 10 hodin. Převýšení bylo celkem 2 000 m. A díky přehlédnuté značce jsme si „střihli“ jeden hodinový sestup a dvouhodinový výstup navíc. Třetí den jsme dorazili k moři, kde jsme si jídelníček zpestřili plody moře. Chytili jsme si pár krabů a snědli je syrové. Kurz ještě pokračoval v řece, ale o obsahu kurzu je zakázáno podávat informace.

Rozhodně to byla zajímavá zkušenost. Nejen kulinářsky:o) Vřele doporučuji všem!


Povídka:

Vašík

Občas přijde do školy potápění někdo, komu to příliš nejde. Buď nechápe teorii, nebo je pomalejší v praxi. S tím se počítá. Ovšem typy, jako je náš Vašík, se objevují jako blesk z čistého nebe a podle mě jsou to maskovaní agenti potápěčské asociace, kteří prověřují naši trpělivost.

První varování přijde hned při podepisování přihlášky.

Vašík na vás vychrlí všechny zbytečné otázky v potápění naráz a vůbec nečeká na odpověď. A taky žádnou odpověď nezpracovává, protože obě hemisféry jeho mozku generují další a další otázky.

Jeden Vašík dokáže udělat ze šedesátiminutové přednášky frašku o třech dějstvích na 2-3 hodiny, strhnout k dotazovací mánii zbytek frekventantů a v nestřeženém okamžiku vám ještě (v dobré víře) vymění váš "white board marker" ve žlábku tabule za lihový popisovač. Naposledy jsem takhle musel mazat tabuli sedm let starou whisky.

Oproti praktické výuce to není nic. Vašík je soutěživý člověk a snaží se, seč může. Někdy může až neuvěřitelně mnoho věcí najednou. Při transportu materiálu nekontrolovatelně nosí, co mu přijde do ruky. Kam? To je jiná otázka.

Dlouho jsem si lámal hlavu, proč se u bazénu povaluje plastová krabice se sněžnými řetězy. Že jsou moje, jsem zjistil až v momentě, kdy jsem jel do Rakouska na lyže... Tím se vysvětlilo i to, jak se do skladu potápěčské výstroje dostal koš na odpadky s nápisem „sportovní areál Suchdol“ a dětská sedačka i s dudlíkem (naštěstí bez dítěte.)

Při přípravě výstroje je Vašík vždy o krok vpředu. Obléká na sebe doslova vše, co najde. Při briefingu příliš neposlouchá, ale cvičí statečně. Dokonale napodobí instruktora při rozfázování cviku tak, kdy za chvíli není zcela jasné kdo je kdo. Potom ještě počká, až se nebude dívat a začne ostatní studenty zkoušet ze cviků, které si nastudoval v učebnici. Přes to všechno se občas rouhám pomyšlením, že výcvik dopadl šťastně (bez ztrát na zdraví a na životech).

Úlevné oddechnutí není v rachotu tlakové láhve, řítící se dolů po schodech, skoro slyšet. Vašík začal transportovat výstroj.
Popisovat zážitky z ponorů s Vašíkem na volné vodě nemohu. Nikdo by mi nevěřil. Nicméně kurz potápění dokončil s úspěchem. Sledoval jsem od té doby jeho potápěčskou dráhu - hodně zpovzdáli. Kupodivu jediné, co si z kurzu odnesl, byl respekt z vody, což z něj udělalo ideálního partnera pro potápění.

Držel se kolegy jako klíště. Jen nezřízená radost nad každým kamenem, kouskem korálu nebo i sumýšem, neřku-li i rybou, poněkud brzdila nadšení Vašíkových partnerů. Pod vodou byl OK. Ale než se tam dostal!

Jeho nejslavnější příhoda byla, když si hodil do vody kompletně ustrojenou láhev v jacketu s automatikou a počítačem (celková cena 70 000,- Kč) a zapomněl si do jacketu napustit vzduch. Bylo to nad vrakem lodi a výstroj skončila v šedesáti metrech hloubky.

Jindy podal potápěči stojícímu na zábradlí náustek automatiky a nevšiml si, že potápěč stojí vedle sloupu podepírající horní palubu. Při skoku do vody vytrhl sloupek potápěči náustek z pusy, druhý stupeň automatiky opsal ladnou kružnici a udeřil nešťastníka do obličeje.

Říkal jsem si, že podobný případ asi už nikdy nepotkám a pozoroval jsem partu Němců, kteří si z malé loďky házeli výstroj do vody, aby se v klidu ustrojili. Najednou se ozvalo: „Nein! Du vollidiot, Blaigurt nein!!!“ Překlad: „Nééé! Ty úplnej idiote, zátěžový opasek nééé!“ Německý instruktor jistě netušil, jak velmi ho chápu…


Gratulujeme F@unovi k přežití kursu přežití a vyhlašujeme vítěze jeho soutěže.

Otázka byla: kolik času bude F@un potřebovat na přípravu pěti večeří. A takhle to vypadalo:

paprika - 32
tacos - 14
bramboračka - 19
kuře - 9
rizoto - 19

celkem 93 minut

Pravidla najdete tady: http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=16024&id=6

Hlavní výhru Oběd s F@unem v pražské restauraci "Zlaté časy"  nevyhrála žádná z vás, protože 93 minut netipoval nikdo.

Tři výherkyně kurzu potápění zdarma jsou:

* čtenářky etomaskova a Jamina shodně tipovaly 95 minut

a ještě čtenářka rystupije s tipem 82 minut

Výherkyním gratulujeme a doporučujeme, aby se spojily s F@unem a domluvily si s ním, kdy kurz začnou. Nebo pošlete na redakci mail s tím, že souhlasíte, aby poskytla F@unovi kontakty na vás

 

Reklama