Na první pohled zbytečná otázka, nicméně již alespoň 50 let se touto problematikou zabývají lékaři v celé západní Evropě a ve Spojených státech. Podle některých údajů se dá totiž až 75 % všech nemocí zabránit správnou stravou, pohybem, vyloučením zlozvyků jako je kouření a nadmíra alkoholu, zkrátka zdravým životním stylem.

 

Je ovšem také známo, že žít zdravě není zadarmo, a že náklady na zdravý životní styl jsou podstatně vyšší v porovnání s "běžnými" životními náklady.

 

Ve Velké Británii si dali v roce 1999 práci spočítat, kolik by člověk měl vydat na zdravé živobytí. Pracovali s hypotetickým mužem středního věku bydlícím na předměstí Londýna. Do výpočtů zahrnuli potraviny podle zásad zdravé výživy vycházejíce z reálných cen v dané lokalitě, posuzována byla i kvalita obchodů s tím, že nejlevnější supermarkety nebyly považovány za "zdravou" volbu pro nákup potravin. Stejným postupem vykalkulovali náklady na pravidelný pohyb (posilovna, běh, cyklistika a plavání), ale také na zdravé bydlení (místo, vybavení, hygienické podmínky), osobní hygienu, lékařskou péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a mnoho dalších na první pohled nevýznamných položek.

 

Závěrem bylo zjištěno, že průměrné náklady na zdravý životní styl převyšovaly podstatně minimální mzdu ve Velké Británii v té době a dokonce téměř trojnásobně podporu v nezaměstnanosti.

 

Jako největší problém se pak ukazuje dostát nárokům na zdravý životní styl u seniorů, kteří většinou pobírají starobní důchody. Je odhadováno, že nedostatek finančních prostředků hraje u této části populace významnou roli pro vznik a rozvoj některých civilizačních onemocnění. Podle studie z loňského roku je výše penze ve Velké Británii o 50 % nižší, než by odpovídalo nárokům na zdravý životní styl.

 

Nemám nejmenších pochyb, že u nás je situace spíše ještě horší, pro velkou část české populace je navíc zdravý životní styl pojmem zcela cizím.

 
Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent lékařské chemie a biochemie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxidačního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

  
Reklama