Reklama

Jak jsme na tom? 6 měsíců a déle je v ČR kojeno 40 % dětí. Odborníci se shodují, že kojení je pro dítě v prvním půlroce života jednoznačně nejlepším zdrojem obživy. Doporučeno je kojit i déle, i když už samozřejmě v kombinaci s příkrmy. Z uvedených čísel Ústavu zdravotních informací a statistiky jednoznačně vyplývá, že většina maminek musí ještě v prvním roce života dítěte řešit otázku, jak mléčnou složku v jídelníčku dítěte pokrýt, když kojení z jakéhokoliv důvodu ukončily. Zatímco rad o kojení je naštěstí k dispozici dostatek, maminky snažící se zvládnout přechod svých miminek z mateřského na tzv. náhradní mléko, zůstávají v podstatě bez pomoci, často se dokonce setkávají s odsuzováním či zavádějícími informacemi ze strany svého okolí. Výběr náhradní mléčné výživy, která přichází po kojení na řadu, tak pro ně může být náročným úkolem, stejně jako mnohdy nesnadné navykání dítěte na novou chuť a způsob krmení.

breast feeding„Mléčná složka hraje i po ukončení kojení ve výživě dítěte velmi důležitou roli, proto je třeba řešit, čím ji v tomto období pokrýt. Nejlepší volbou, navazující na kojení jsou náhradní mléka pro kojence či batolata, označovaná také jako formule,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. z Fakultní nemocnice v Hradci Králové a vysvětluje, proč není vhodné přímo přejít k podávání běžného neupraveného mléka „Problémem konzumace kravského a kozího mléka u velmi malých dětí je především vyšší obsah bílkovin a jejich nevhodné složení, vyšší obsah nasycených mastných kyselin a také některých minerálních látek, což představuje zvýšenou zátěž pro ledviny a močové ústrojí.“ Neupravené kravské mléko není vhodné podávat minimálně do 1 roku věku a i potom je vhodné spíše pro přípravu pokrmů.

Výběr z široké nabídky formulí je vhodné konzultovat s pediatrem, který má o jejich složení přehled, a především zná aktuální zdravotní stav a výživové potřeby miminka. O správnosti výběru ale maminky někdy začínají pochybovat v momentě, kdy dítě lahvičku s prvním takovým mlékem odmítá. Chybné by bylo zareagovat změnou mléka, které maminka společně s pediatrem vybrala jako nejvhodnější. Nutriční terapeutka Poradenského centra Výživa dětí specializovaná na výživu kojenců a batolat Lucie Houfková vysvětluje, co je nejčastější příčinou odmítání: „I když se výrobci mléčných formulí snaží, aby chuť i konzistence byla mateřskému mléku co nejbližší, dítě samozřejmě pozná, že je „něco“ jinak.“ Jinak neznamená lépe nebo hůře. Znamená to pouze, že je tento vjem pro dítě nový, nevyzkoušený a proto dítě automaticky reaguje odmítáním.

Je dobře známo, že k přijetí nových chutí děti potřebují až 15 ochutnání, než přijmou novou potravinu za svou. Odmítání nového mléka je toho jen obdobou, ovšem podstatně méně známou. Správnou cestou je trpělivé opakované nabízení v rozumných časových rozestupech tak, aby dítě mělo čas si chuť vyzkoušet a oblíbit. „Je také nutné si uvědomit, že sát z prsu je něco jiného než sát z láhve. I to se dítě musí nejprve naučit. Totéž platí u starších miminek, která již mléko dostávají do speciálních hrníčků,“ dodává Houfková a připojuje několik ověřených doporučení:

1. Kojení ukončujte až v okamžiku, kdy jste o správnosti tohoto kroku stoprocentně přesvědčená nebo v něm nemůžete pokračovat ze zdravotních důvodů, protože toto rozhodnutí je nevratné.
2. Obrňte se trpělivostí a mějte pro reakce dítěte porozumění.
3. Pokud je to možné, ukončujte kojení postupně, nikoliv ze dne na den. Dítě tak bude mít čas si novou chuť a techniku osvojit (pravidlo 15 ochutnání).
4. Při výběru správné náhradní mléčné výživy se poraďte s pediatrem a zohledněte věk a individuální
výživové potřeby vašeho děťátka.
5. Vybrané mléko nevyměňujte po prvním odmítnutí za jiné, totéž platí pro lahvičku či hrníček. Odmítání nemá s chutí mléka ani tvarem láhve či hrníčku zpravidla žádnou spojitost, rozhodující je trpělivost.