Která z nás by neměla někdy na hlavě „trvču". Zvláště v osmdesátých letech byly afro účesy hitem. Natupírovaný květák zdobil" snad každou hlavu a já jsem samozřejmě nemohla zaostávat. A tak jsem zašla do luxusního salonu Květa na Václaváku a poprvé jsem nechala své krásné přirozeně hladké vlasy zneuctít" tímto zázrakem. Tenkrát jsem to samozřejmě tak nebrala. Bez trvalé bych byla takřka společensky znemožněna, tak jsem pár dní nejedla, našpórovala nemalý obnos a šla na věc.

Byla to krása, konečně jsem zapadla do davu. Ale když jsem si po pár dnech hrábla do vlasů... jejda, co jsem to v nich nahmátla? Zabloudil mi do nich nějaký ježek? A kde se tam vzal? Začala jsem povrch lebky zkoumat důkladněji a našla ještě několik ježčích mláďat, ale bylo pozdě litovat, nedalo se nic dělat a musela jsem se svými malými pichlavými nájemníky nedobrovolně žít, dokud nesplynuli s ostatním vlasovým porostem. No co, kadeřnice trochu přepískla dobu působení a vypálila mi lysinky - budoucí ježky.
Musela to zaregistrovat, když mi sundávala natáčky i s vlasy, ale nepochlubila se. Bodejť, být na jejím místě, taky bych nestála o přeložení z věhlasného salonu do podřadné oficíny, kam chodí dědulové na zástřih za deset Kčs.

Ale jestli si myslíte, že mě ježci odradili, tak se šeredně mýlíte. Sotva mi otrnulo a ježci narovnali hřbetíky, už jsem pelášila do jiného kadeřnictví, kde jsem poučena kladla důraz na to, že chci jen slabou a mokrou. Ta také frčela, pamatujete?

A víte, že už je trvalé sto let? Jak vůbec vznikla? Tak na začátku byla bolest a popáleniny. Jak jinak, začátky jsou těžké vždycky a vynálezy se rodí v bolestech.
Německý kadeřník Karl Nesser svou ženu Kateřinu použil jako zkušební model pro své pokusy. Její vlasy natáčel na kovové zahřáté natáčky potřené louhem. Kateřina dvakrát o své vlasy přišla a pokožka hlavy byla na mnoha místech popálená. Nicméně trpělivě a s láskou snášela další manželovy zkoušky. Karl konečně přišel na to, že lepší než louh bude chemická alkalická sloučenina, a trvalá byla na světě. V Londýně, kde tehdy úspěšně vedl obchod s umělými řasami, si nechal patentovat roku 1908 přístroj na trvalou. Před první světovou válkou s manželkou odešel do USA. Tam vynalezl další přístroj, a to na tzv. domácí trvalou. Trvalá pak slavila úspěch v milionech amerických domácností. A Kateřina? Věrně stála po manželově boku, vlasy jí dorostly a nosila na nich trvalou… Mimochodem v rodném Karlově městě
Todtnau loni otevřeli trvalé muzeum.

Jaké zážitky má s trvalou Kominice, se dozvíte TADY.

Co vy a trvalá?
Zažila jste také nějaký karambol?
Dělala jste si „Studenou vlnu“ sama doma?
Víte o někom, kdo zůstal trvalé věrný?






Reklama