Domácnost

Jack: Psí příběh

Tohle vyprávění není veselé, ale je ze života. Čtenářka Tindi mi napsala o osudu jejich pejska Jacka, protože si včera přečetla zprávu, že náš psí dobrák Charon šel už spát...

Tindi, držím Jackovi palce, aby ho to příliš nebolelo, a přeji vám všem hodně síly!


Včerejší článek o Charonově osudu (ať je mu v psím nebi co nejlépe!) mě přiměl, vypovídat se také z našeho smutku a povyprávět jeden psí příběh.

jack a spol.

Našeho Jacka jsem si vzala z útulku před šesti lety. Tehdy jsem byla sama a tak jsem se dvou až tříletému kříženci německého ovčáka mohla věnovat natolik, že jsme byli nerozluční. Už dva měsíce poté, co jsem si ho vzala, se u něj projevila trudnice psí, což obnášelo časté a nepříjemné koupání. Tehdy jsem se dozvěděla, že vlivem špatné výživy a špatné péče původního majitele, bude mít Jack sníženou imunitu, což se projevuje dodnes. Tehdy jsem Jacka naučila vše, co umí (základní povely a zdravení). Nejprve se sice nenechal ani obejmout, ale dnes leze na klín každé návštěvě a to dokonce i v čekárnách veterinářů. Složila jsem s Jackem canisterapeutické zkoušky a poslední tři roky tak dělal Jack radost kamarádům ze stacionáře. Dnes máme s partnerem dvě děti a Jack je jediný pes, kterého bych s čistým svědomím nechala děti samotné. Ze strany partnerovy rodiny jsem z počátku slýchávala: „Je to jen pes." Ale když i oni Jacka poznali, porozuměli mi a všude vyprávějí, jak je skvělý, a že hodnějšího psa nepoznali. Má i své chyby - jelikož hlídá náš domov, štěká na všechny, co se kolem mihnou. Pouští hrůzu. Ale když vidí, že se s lidmi bavíme, nebo jdou k nám na návštěvu, v tu ránu je přitištěn na „nezvané" hosty a dožaduje se hlazení. A další vlastností, kterou si přinesl z předchozího života před útulkem je, že nemá rád ostatní psi. Nikdy se se psem neporval, ale dává najevo, že se mu nelíbí, tedy kromě německých ovčáků, s těmi si rozumí. Jeho smečkou jsou však lidé, a ode mne se nehne.

V průběhu svého života Jack prodělal různé nemoci a musel navštívit i oční kliniku, ale pravé trable nastaly loni na podzim. Včetně veterinářky jsme mysleli, že je nachlazený a podle toho jej léčili. Když však na pčikání později i krve nic nepomáhalo, byli jsme odesláni ke skvělému veterináři na rentgen a rinoskopii. Tam Jackovi zjistili rozsáhlý tumor v nose. Rozhodli jsme se pro nákladnou operaci, ale nyní, 5 měsíců od ní Jack opět pčiká krev a chroptí. Před měsícem k tomu začal kulhat. Opět léčba, která nepomohla a doporučení návštěvy veterináře s rentgenem. No a včera hodinu poté, co jsem dočetla nešťastný Charonův příběh, jsem se dozvěděla, že má Jack stejné onemocnění jako Charonek a čeká ho jen pár měsíců či týdnů života. Přijde mi to jako špatný vtip. Většina zvířat, která jsme si pořídili, je chronicky nemocná. Před nedávnem jsme na opuštěné silnici našli vyhublého vlčáka, o kterého se nikdo nepřihlásil. Snad bude alespoň Jimmy zdravý. Ikdyž to nebude takový parťák jako Jack. Není zvyklý žít v domě a tak s ním netrávíme celý den jako s Jackem, který má pelíšek u krbu. O našich zvířatech a dalších zachráněných (kočičák a straka), by se dala napsat knížka. Tu si píšeme celá rodina v srdci a bojíme se dne, kdy se budeme muset rozloučit. Už jednou jsem se musela rozhodnout mezi trpěním zvířete a milosrdnou injekcí. A ač se všichni bojí, tu pravou chvíli na ni každý pozná sám. A vím, že nás to bude bolet, ale to zvířátko si od utrpení oddychne. Vím, že nejsme sami, kdo tohle prožívá, ale nějak jsem si tímto článkem potřebovala ulevit. Přeji všem, aby se takové chvíle ještě hooodně dlouho nedočkal. Mějte jen samou radost ze svých mazlíčků!

Mějte se krásně!
Tindi

P.S. Posílám i fotku zachráněné straky s dalšími zvířecími kamarády.

straka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

   
06.05.2010 - Zvířátka - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [12] ovenka [*]

    Můj muž dostal k padesátinám (mimo jiné ) psa s přáníčkem ...jsem tvůj kamarád , když mě budeš mít rád , budu tě milovat.. ..  Byl to takový dárek pro všechny, prostě jsme psa chtěli a vyšlo to zrovna na tátovy narozeniny.  Já říkám,že muž je jeho majitel a já chovatel,  pes je "můj kamarád ". Měly jsme psa vždy,dříve oříšky,když jsem se vdala pořídily jsme jezevčíka,potom kokra a teď je to labrador.

    superkarma: 0 07.05.2010, 15:51:38
  2. avatar
    [11] átéčko [*]

    Žábina — #9 To je moc krásné a pravdivé. Psi nás milují po celý svůj život. Kamarádi přichází, odchází...

    superkarma: 0 07.05.2010, 11:40:21
  3. avatar
    [10] Žábina [*]

    tindi — #8 držím Jackovi palce, ale prožil u vás hezký životSml67

    to tě může hřát u srdce

    superkarma: 0 06.05.2010, 20:38:23
  4. avatar
    [9] Žábina [*]

    átéčko — #7 jak bylo hezky napsáno v knížce Marley a já

    Psovi je jedno, jestli jste bohatí nebo chudí, oškliví nebo krásní. Miluje vás celým svým srdcem, celou svou duší...o kolika lidech byste tohle mohli říct? Sml58

    1. na komentář reaguje átéčko — #11
    superkarma: 0 06.05.2010, 20:37:30
  5. [8] tindi [*]

    Vidím, že se tu v diskuzi setkalo moc prima lidiček s prima pejskama. Těší mě, že nás, zvířecích, bláznů je stále dost. Neumím si představit život, bez těch našich věrných přátel. Jsou někdy zlobiví, ale když je člověk pozoruje, je to takový relax. Mějte se moc krásně a přeji všem co nejvíce pohodový život!

    P.S. Jméno Tara se mi vždycky také moc líbilo. Ale vždy jsem si ho představila na koně. Sml16 Třeba se taky dočkáme. Mít dost peněz a času, mám doma záchrannou stanici.

    1. na komentář reaguje Žábina — #10
    superkarma: 0 06.05.2010, 20:00:47
  6. avatar
    [7] átéčko [*]

    Žábina — #6 Psi jsou skvělí. Za tu svou lásku a oddanost potřebují tak málo.

    1. na komentář reaguje Žábina — #9
    superkarma: 0 06.05.2010, 19:46:44
  7. avatar
    [6] Žábina [*]

    átéčko — #4 moc krásně jsi to napsala Sml67

    já mám skoro 5 letou fenku rotvajlera Bornie - mmch moc jsem chtěla aby se jmenovala Tara, to jméno se mi strašně líbí Sml67

    jenže když jsme si jí před 5 lety kupovali, myslel manžel, že s ní bude chodit na výstavy a tam prý musí pejsek slyšet na jméno, které má v průkazu původu

    stejně s ní na výstavy nechodil, ale na jméno Bornie jsme si taky zvykli

    strašně jí miluju a beru jí jako člena rodiny...loni jsem se rozvedla a v těžkých chvílích mi právě Bornie strašně moc pomáhala svou přítomností a láskou, kterou mi projevovala

    před Vánoci jsme se s klukama a s Bornie přestěhovali na naši milovanou šumavu a tady jsme všichni moc spokojení, Bornie tu má krásné procházky, na kterých potkáváme srnky, zajíce, dokonce i jelena Sml30

    vůbec nevím, jak jednou budu bez ní...nedovedu si to vůbec představit...

    1. na komentář reaguje átéčko — #7
    superkarma: 0 06.05.2010, 17:23:29
  8. avatar
    [5] pajda [*]

    DanaD — #2 taky mám obavy...jak se to rozkecá, je člověk chudák. Zvířátka pak neví co nasimulovat, jen aby si pomohla k pelíškuSml57Sml57Sml57máme ze soucitu dva psy, sedm koček a teď nově dva pávy...

    superkarma: 0 06.05.2010, 11:55:47
  9. avatar
    [4] átéčko [*]

    Nádherný příběh o krásném psu a přátelství psa s lidmi.

    My máme třetího psa. Teda - třetí psí slečnu.

    Příznám se, že jsem psa domů nechtěla, i když jsem je měla ráda.

    První Taru přinesl manžel ve froté ručníku a dal mi ji na klín. Myslel, že to moje "jen přes mou mrtvolu" myslím vážně. Za chvíli se zeptal, jestli si ji necháme a to už mě vážně rožčílilo. Vracet tohle kouzelné boxeří štňátko? Ne!

    Tara s náma žila 12let a byla to moudrá fenka, která milovala všechny lidi a všechny psy.

    Přežila několik operací a když přišel čas rozloučení, bylo to na mě. Usnula tak jak jsme usínaly spolu, čelo na čelo.

    Když jsem jí předtím řekla, že TAM půjdema,  vyskočila, to už dávno neudělala a rozhlédla se po bytě, protože ona to VĚDĚLA.

    Druhou boxeří fenečku jsme našli v inzerátech. Ihned jsme pro ni jeli. Z 10 štěňat byla první, kdo si vyskočil na můj klín a usnul. Bylo vybráno.

    Je tomu rok, co moje psí přítelkyně odešla. Ještě tedˇje mi po ní smutno.

    A ty dvě fenky mi z psího nebe poslaly Cheetah. Zlatou boxerku. Vím moc dobře, že to tak je.

    Tahle slečinka je nejrozmazlenější. Protože má chudinka zdravotní potíže a tak roztomilý kukuč. A taky se nejrychleji ze všech všechno učí a mám pocit, že mi rozumí.

    Psí místo doma jde nahradit jiným psíkem, ale jejich místa v našich srdcích zůstanou navždy.

    1. na komentář reaguje Žábina — #6
    superkarma: 0 06.05.2010, 11:49:26
  10. [3] FAXÍK [*]

    moc hezké fotky Sml67

    superkarma: 0 06.05.2010, 10:59:30
  11. avatar
    [2] DanaD [*]

    vis ono se to mezi zviraty rozkeca, kde se o ne dobre staraji a takova zviratka si te pak sama najdou....Sml79

    1. na komentář reaguje pajda — #5
    superkarma: 0 06.05.2010, 10:50:40
  12. [1] jastura [*]

    Zvířátka jsou radost a jsou věrnější než lidi. Dala jste Jackovi krásný život a to on určitě ví. Držte se.

    superkarma: 0 06.05.2010, 10:39:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme