Milé čtenářky a čtenáři, věta, že ve víně je pravda, bude mít nejspíš něco do sebe…

Zažila jsem jeden takový příběh, který mi to potvrdil. Ona konzumace většího množství vínka nejspíš donutí říct člověka všechno - i to, co původně říct nechtěl.

Když nám bylo sladkých 16-17 let a chodili jsme o prázdninách na diskotéky pod širým nebem, bylo svařené víno v chladnějších nocích oblíbeným nápojem. Jelikož kontroly tehdy tolik nechodily, nebyl problém si jej i v našem věku koupit a zahřát se.

Jenže moje kamarádka se ten osudný večer zahřívala už trochu moc, a to se jí stalo osudným. Najednou dostala nápad, jak nám říct něco, co už dlouhou dobu tajila. Předklonila se a hlasitě pronesla - já vám povím tajemství. Na chvíli se odmlčela a pak zakřičela - já už nejsem panna!

Tak jsme se to dozvěděly nejen my, ale i široké okolí, a společnost kolem se náramně bavila. Kamarádka od té doby na svařák dlouho ani nepomyslela a ještě dlouho se červenala, jakmile se na ni ve městě někdo déle podíval.
Dneska už víno zase pije a vzpomínáme u vínka na naše pubertální úlety

Příjemný ovíněný den přeje Habroslava


Tak tohle je také povedené. Pravda musí ven, že ano?:) No, zasmál jsem se.

Reklama